Ekonomika V4 visí na Německu. Česká nejsilněji

22. září, 2013 RUBRIKA Téma


Tvrzení, že země Visegrádské čtyřky (Polsko, ČR, Maďarsko a Slovensko) jsou na Německu ekonomicky závislé, není vzhledem k danostem regionu žádným překvapením a již vůbec ne něčím objevným. Podívejme se ale na vazby čtyř středoevropských států na regionálního hegemona blíže: Kdo závisí na Německu nejsilněji a jsou si čtyři středoevropské země ve vztahu k ekonomické velmoci partnery, nebo protivníky? Zaměříme se především na dvě oblasti – obchodní vztahy a investice.

Česká republika

Není příliš velkou nadsázkou, když mluvíme o Česku jako o 17. spolkové zemi Německa. Z celé visegrádské skupiny (V4) směřuje do Německa největší díl vývozů (32 procent) právě z ČR, což je dáno i tím, že oproti Slovensku a Maďarsku s největší evropskou ekonomikou přímo sousedí. Podíváme-li se na celkovou hodnotu českého exportu do Německa, dosahuje téměř stejné výše jako vývoz do Německa z čtyřnásobně většího Polska (v roce 2012 to bylo 33,4 ku 33 miliardám eur). Kromě většího podílu exportu do Německa na celkovém exportu je to dáno i větším podílem exportu na českém hospodářství a vyšší produkcí na obyvatele.

Podíl vývozů do Německa na celkovém exportu (2011)
ČR 32,1 %
Polsko 25,1 %
Maďarsko 25 %
Slovensko 20,8 %

Zdroj: Businessinfo.cz

Německo je pro ČR důležité i jako druhý nejdůležitější investor po Nizozemí. ČR je z vybrané čtyřky, co se týče zahraničních investic, nejotevřenější zemí. Podle analýzy poradenské společnosti Bisnode je zde pouze 77 procent firem výhradně v domácích rukách. Na Slovensku je to 81, v Polsku 84 a v Maďarsku dokonce 91 procent.

Dlouhou dobu bylo Česko miláčkem zahraničních, tedy i německých, investorů. Po sedm let kralovalo žebříčku nejatraktivnějších míst pro investice vycházejícímu z průzkumu německých hospodářských komor ve střední a východní Evropě.

Možná se ale pro nás příznivá situace začíná měnit. Letos vystřídalo Česko na špici sousední Polsko. Rozdíl byl sice malý, přesto má zajisté naše země důvod k zamyšlení. „I nadále platí, že Česká republika je pro investory atraktivní. Zatímco ale Česko v mnohých oblastech, které jsou důležité pro investory, stojí na místě, jiné země v regionu ho začínají dohánět. To se týká především Polska a částečně i pobaltských států,“ okomentoval výsledky výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer.

Přímé zahraniční investice v zemích V4

  Podíl německých investic na celkových zahraničních investicích Stav německých přímých investic
(2011)
Slovensko 29,7 % (2011) 8,8 mld. eur
Maďarsko 26,8 % (2011) 17,4 mld. Eur
ČR 24 % (2011) 24,1 mld. eur
Polsko 21,6 % (2010) 21,6 mld. eur

Zdroje: Businessinfo.cz, Bundesbank

Českou vazbu na Německo umocňuje i další oblast hospodářství – energetika. Platí to jak pro vývoj cen, tak pro českou přenosovou soustavu. Známý bonmot, že když začne na Baltu foukat vítr, Česko se může připravovat na blackout, není totiž vůbec od věci. Tato vazba je poměrně citlivou otázkou, kterou řeší diplomacie obou států při komplikovaných dlouhodobých jednáních. Jedná se o bolestivý bod i vzhledem k tomu, že energetické koncepce ČR a Německa jdou téměř protichůdným směrem.

Maďarsko

Na vývoz do Německa je silně zaměřené i Maďarsko. I když podíl exportu do Německa na celkovém vývozu je nižší než v případě Polska, závisí na něm větší díl hospodářství, jelikož maďarská ekonomika je nejotevřenější z celého Visegrádu.

Země Podíl exportu na HDP (2011) OECD
Maďarsko 92,5 %
Slovensko 89,1 %
ČR 74,9 %
Polsko 44,8 %

Stejně tak jsou pro Maďarsko německé firmy důležitými investory, a to zvláště proto, že Maďarsko je v situaci, kdy se do něj investoři příliš nehrnou. Jeho ekonomická pozice je v řadě aspektů mnohem horší než u ostatních zemí regionu. Silně jej postihla krize už v samém počátku, v roce 2008 muselo požádat o záchranný úvěr Mezinárodní měnový fond. Ačkoliv Budapešť především z politických důvodů půjčku předčasně splatila, země stále není z ekonomických problémů venku. Státní dluh dosahuje 82 procent ročního HDP, zahraniční zadlužení země pak 132 procent ročního HDP.

Hospodářská situace Maďarska se odráží i na vnímání země mezi potencionálními zahraničními hospodářskými partnery, tedy i těmi německými. Svědčí o tom mimo jiné již zmiňovaný průzkum provedený 16 německými hospodářskými komorami ve střední Evropě zveřejněný letos v červnu.

Maďarsko dopadlo v dotazníku zkoumajícím atraktivnost středoevropských a východoevropských zemí pro investory z V4 nejhůře, obsadilo až desátou z dvaceti příček a předstihly jej například i Rusko nebo pobaltské státy, které byly taktéž postiženy finanční krizí.

Slovensko

Slovensko je na Německo nejvíce vázané, co se týče přímých zahraničních investic – ze všech států V4 tvoří v této zemi finance z Německa nejvyšší podíl na celkových investicích (29,7 %). Naopak v exportu je podíl Německa nejnižší z daných zemí. Do značné míry je to dáno tím, že nejvíce produkce směřuje i více než dvacet let od rozdělení Československa do západní části bývalé federace.

I v dalších ohledech Slovensko nezapře svou minulost. Struktura jeho hospodářství je velmi podobná té české, například v automobilovém průmyslu se obě země navzájem předhánějí. Z linek tří automobilek na Slovensku sjelo v roce 2012 téměř 927 tisíc vozů, což proti roku 2011 představovalo růst o více než dvě pětiny. Loni se tak náš východní soused stal světovým rekordmanem v počtu vyrobených automobilů na obyvatele a překonal tak dosavadního lídra v této kategorii, Českou republiku.

Počet vyrobených aut na 1000 obyvatel (rok 2012)
Slovensko 171
ČR 111
Maďarsko 22
Polsko 14

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA)

Za vysokým nárůstem slovenské produkce stojí především rozšíření závodu německého Volkswagenu v Bratislavě, který v druhé polovině roku 2011 začal vyrábět minivozy pro celý koncern. Při rozhodování soutěžila se slovenským závodem i česká pobočka Volkswagenu ve Vrchlabí.

Při výběru mezi Bratislavou a Vrchlabím rozhodovalo více faktorů, jako jeden z nich uváděli zástupci Volkswagenu i měnovou nejistotu v ČR, která neplatí na rozdíl od Slovenska a Německa eurem. Slovensko je jedinou zemí V4, která platí stejnou měnou jako Německo.

To má své výhody i nevýhody. Na jednu stranu investoři vítají, že odpadá kurzové riziko, na druhou stranu ale Slovensko ztratilo nástroj, jak pomáhat svým exportérům. Vlastní měna totiž funguje jako automatický stabilizátor – výprodej měny vede k oslabení kurzu, což zlevňuje export a činí jej v zahraničí konkurenceschopnějším.

Polsko

Nejasnější ukázku této výhody ukázalo po nástupu krize Polsko. Oslabení zlotého zvýhodnilo polské exportéry v zahraniční konkurenci, a to i v Německu, a rostoucí vývoz byl jedním z faktorů, který pomohl našemu severnímu sousedu udržet se při krizi v černých číslech.

Cenovou konkurenci ovlivňuje více než změna měnového kurzu cena práce. Ta je ve všech zemích V4 ve srovnání s Německem výrazně nižší. Jednotkové náklady práce ukazují cenu práce zahrnující jak mzdu, tak daně a sociální pojištění, nabízejí tak jasné srovnání čtyř sledovaných zemí. Zatímco Slovensko, Maďarsko a Polsko se pohybují okolo 8 eur za hodinu, ČR je oproti nim poměrně drahá – náklady na práci jsou v průměru o čtvrtinu vyšší. To patrně hrálo roli i při výše zmíněném rozhodování Volkswagenu, zda zainvestuje na Slovensku, nebo v Česku.

Jednotkové náklady práce (2012) na hodinu
Německo 30,4 eur
ČR 10,6 eur
Slovensko 8,3 eur
Maďarsko 7,5 eur
Polsko 7,4 eur

Zdroj: Eurostat

Polsko, které je v současnosti favoritem investorů, má oproti zbylé trojici jasnou výhodu, a to kromě nejlevnější pracovní síly i svou velikost. Počtem obyvatel převyšuje s pohodlnou 12milionovou rezervou součet lidí žijících v ostatních zemích Visegrádu. Český ekonom Miroslav Zámečník dokonce s nadsázkou Visegrádskou skupinu označil ne jako V4, ale V3+1.

Země Počet obyvatel HDP na osobu v paritě kupní síly v US dolarech (2012)
Polsko 38 milionů 21 000
ČR 10,5 milionu 27 200
Maďarsko 10 milionů 19 800
Slovensko 5,5 milionu 24 300

Ve vztazích s Německem má Polsko i tu výhodu, že jeho hospodářství nestojí tak silně na výkonnosti exportu. Jeho trh je mnohem méně otevřený, než mají ostatní středoevropské státy. Podíl exportu na HDP je proto oproti ostatním zemím Visegradu poloviční.

Liší se i struktura jeho vývozů. Český, slovenský i maďarský export se opírá o strojírenství a průmysl, především ten automobilový. Pro Maďarsko jsou důležité také telekomunikace a elektronika. Pro Polsko je oproti zbylým třem zemím důležité vedle strojírenství také potravinářství a zemědělství (asi 10 procent), jejichž podíl v posledních letech narůstá.

Nicméně ve vztahu k většímu sousedovi jej trápí stejná oblast jako ČR – energetika a přetoky elektřiny z německého území. Polsko se obdobně jako ČR rozhodlo dále podporovat jadernou energetiku.

Závěr

Ačkoliv hospodářství všech států V4 ovlivňuje dění v největší evropské ekonomice, přeci jenom jsou mezi nimi rozdíly. Na jedné straně stojí Česká republika, která z celé čtyřky má největší podíl vývozů směřujících do Německa, západní soused pro ni představuje zásadně důležitého investora a vývoj na německých trzích se odráží i v oblasti energetiky.

Na druhé straně škály stojí Polsko, pro které je sice Německo důležité, oproti zbylým středoevropským státům má ale výhodu, že jeho hospodářství je více postavené i na domácí spotřebě než pouze na exportu.

Prostředek pomyslné škály závislosti na vývoji v Německu obsadily dva menší státy – Slovensko a Maďarsko, které oba musí dění v Německu obezřetně sledovat, každý však z trochu jiného důvodu.

Maďarská ekonomika je ze středoevropské čtyřky nejotevřenější a také nejzranitelnější a Německo je pro ni zásadní exportní destinací. Berlín je pro Budapešť důležitý i z politického hlediska. Pravicová Orbánova vláda musela v Evropě čelit silné kritice a postoj její sesterské strany CDU, která patrně bude i nadále v Německu vládnout, ji pomáhal proplouvat pro ni nepříznivými vodami evropské politiky.

Pro Slovensko je Německo zásadní investor a země má zájem, aby německé projekty na jejím území dále prosperovaly a případně přibývaly i další. Navíc ji s evropským gigantem spojuje stejná měna, přičemž se v posledních letech ukázalo, že hlavní slovo, co se týče budoucnosti eura, přichází z Berlína.

Angela Merkelová s největší pravděpodobností kancléřský post obhájí, nelze tedy očekávat příliš velké změny ani v německém hospodářství či energetice. Pořád ale panují otazníky nad složením příští vládní koalice. A celá V4 má zájem na tom, aby byla co nejstabilnější a nejvstřícnější k ekonomice a především těm, kdo pumpují do hospodářství životadárnou energii.

Marie Bydžovská

autor:

design: Patrik Michl, created by KRYOBYTE s.r.o.