Politika (prý) může být jiná

27. května, 2015 RUBRIKA Téma


LMPK jiné politice potřebujte specifické členstvo. Zdroj: Facebook/Lehet Más Politika

 

Jakkoliv úsměvně může tvrzení o jinakosti politiky znít, maďarští zelení dávají svým názvem „Politika může být jiná“ jasně najevo, že mají chuť jít proti tradičnímu politickému proudu. Co přesně tato strana, která prý sdružuje cyklisty i motoristy, prosazuje a jak si vede u voličů?

 

První zelenou stranou v Maďarsku byla Maďarská sociální strana zelených (Magyar Szociális Zöld Párt), která vznikla v polovině 90. let. Ještě v roce 1998 neúspěšně kandidovala v parlamentních volbách, ale pak její hlas postupně utichal. Zacílila na společenské slabiny a chtěla otřást zdánlivě neotřesitelnými pozicemi a mocí vládnoucích garnitur, ale nepodařilo se jí propojit specifický humor s jasnou vizí, která by voličům učarovala. Tím humorem trochu připomínala současnou recesistickou stranu Dvouocasý pes, o níž se psalo i u nás.

O něco vážněji, ale na rozdíl od klasických stran otevřeněji, se prezentuje strana LMP (Lehet Más a Politika neboli Politika může být jiná): „Jsou mezi námi obyvatelé vesnic i měst, profesoři i opraváři, inženýři i filozofové, kravaťáci i zemědělci, řidiči i cyklisté, milovníci tabáku i nekuřáci.“ Strana podle vlastních slov spojuje různé typy lidí, kteří však mají společný cíl – chtějí skutečnou demokracii, spravedlivou a tolerantní společnost a zdravé životní prostředí. Podle předvolebních průzkumů sympatie získala zejména v řadách mladých lidí a vysokoškoláků (pro zajímavost: stejně jako krajně pravicová strana Jobbik).

 
Budapešťský program

Své vize se zelení z LMP snaží naplňovat od roku 2009. Téhož roku neúspěšně kandidovali do Evropského parlamentu, a po finančně nákladné kampani byli nuceni hledat jiné alternativy, jak si získat přízeň voličů v domácích volbách. Roky 2010 a 2014 byly v tomto ohledu celkem příznivé, svými hlasy jim Maďaři zajistili místo v parlamentu, byť jenom v opozičních lavicích. Definice zelené politiky říká, že se zaměřuje na sociální a ekologickou udržitelnost společnosti. Jakou představu o hledání rovnováhy mají maďarští zelení?

Zvláštní pozornost věnují specifickým problémům hlavního města. V poměrně obsáhlém Budapešťském programu kritizují způsob vedení a dopad činnosti jeho představitelů na život obyvatel. V porovnání s ostatními hlavními městy na evropském kontinentě neblaze vnímají nárůst vlivu investorů a zájmových skupin. Dnešní Budapešť podle LMP přestává patřit občanům, kteří se ve městě přestávají cítit komfortně a bezpečně. Maďarští zelení to tedy vnímají podobně jako polský sociolog Zygmunt Bauman, jenž napsal: „Je ironií, že města, která byla původně budována, aby zajistila bezpečnost všem svým obyvatelům, jsou dnes spojována spíše s nebezpečím než s bezpečím.“ Mimochodem, nápis „Kamerával megfigyelt terület“ (česky Prostor střežen kamerovým systémem) není v maďarských ulicích vůbec neobvyklým jevem.

 
Dopravou ku zdraví

Otázka bezpečí je mimo jiné provázána také s otázkou zdraví. Evropské směrnice hovoří o tom, že denní limit pro znečištění ovzduší prachem, stanovený na 50 mikrogramů na metr krychlový, může být oficiálně překročen maximálně 35 dní v roce. Během minulých let byla takzvaná „smogová kvóta“ v Budapešti několikrát mnohonásobně překročena, avšak dobrou zprávou je, že se situace rok od roku lepší. Podle LMP může za špatnou kvalitu ovzduší zejména dopravní situace. Aby mohlo město a lidé v něm žijící lépe dýchat, je třeba podniknout zásadní kroky týkající se oblasti infrastruktury, vytvořit příznivější podmínky pro cyklisty, v neposlední řadě pak zatraktivnit a zefektivnit městskou hromadnou dopravu.

Doprava by měla podle LMP být čistější, bezpečnější, pohodlnější, jízdní řády sjednocené, počet přestupů nižší, jízdné levnější a spojení s příměstskými částmi častější. Spolu s hustější sítí cyklostezek by pak měli řidiči jinou alternativu k usednutí za volant, což by městskému ovzduší jen prospělo. Kuriozitou je, že při srovnávání cen jízdného zmiňují Prahu jako město přívětivější než Budapešť. Když se ovšem porovnávají jiná hlediska, situace se snadno otočí. Například Maďaři si lépe vedou v zlepšování podmínek pro cyklisty – před rokem zaplavily město na Dunaji stojany na půjčování kol. Vozový park MOL Bubi, jak byl půjčovní systém nazván, zahrnuje více než 1000 jízdních kol. Mimochodem, o zavedení sdílení kol uvažují také Praha a Brno.

 
Zahradničení v Budapešti

Zelení jsou sice na budapešťské radnici v opozici vůči vládnímu FIDESZu, ale své nápady dokáží prosazovat i nepolitickou cestou. Roli zde hraje fakt, že zelená politika se ze své podstaty opírá o řadu organizací a jednotlivých dobrovolníků, kteří mají zájem na vylepšení prostředí okolo sebe. Jedním z příkladů takovéto činnosti je projekt městského zahradničení. Dostat do města více zeleně nebo si vytvořit květinovou oázu přímo na balkoně není žádný problém. Své snažení a tipy jak na to sdílí na svých internetových stránkách několik nadšených blogerů/zahradníků. A pokud o zahradničení příliš mnoho nevíte, můžete zkusit podat přihlášku přímo k Městským zahradníkům. Toto sdružení pak na základě několika kritérií (věk mezi 18 a 40 roky a přihlášený musí disponovat minimálně 7 metry čtverečními půdy, či podobně velkým květináčem) vybere vhodné adepty, kteří ještě projdou pohovorem (údajně se tak mají vyselektovat ti, co nemají o zahradničení skutečný zájem a považují ho za módní výstřelek), a během šestidenního kurzu se pak naučí vše potřebné.

 
Nabídka pro venkov i celou zemi

Samozřejmě, že aktivity LMP se nezužují pouze na dění v hlavním městě. Strana se zajímá o celou řadu ekologických, společenských, energetických, národnostně-politických a dalších problémů také na venkově, a v neposlední řadě řeší otázky týkající se všech obyvatel Maďarska.

Zatímco ve městech patří mezi nejžhavější témata již zmíněná doprava, bezpečnost a znečištění ovzduší, venkov logicky trápí trochu odlišné problémy. Už v roce 2010 představila strana program nesoucí název „Venkov může být jiný“, k jehož hlavním bodům patřilo hospodaření s půdou. Tu vnímají jako živý organismus schopný regenerace, který je možné udržitelně využívat a nechápat jej pouze jako zdroj pěstování potravin.

Kromě zemědělství a udržitelnosti rozvoje se program zabýval také řešením lokálních problémů s dopravou, kulturou a se vzděláním. Vláda podle nich venkov často opomíjí. Je potřeba dát obcím větší ekonomickou autonomii a změnit systém financování, aby se mohly dynamičtěji rozvíjet a lidé zde měli příznivější podmínky pro život. Zajímavým nápadem byla například koncepce tzv. potravinového sebeurčení. Za krkolomným termínem se skrývá snaha LMP podpořit malé pěstitele, aby si lidé mohli sami určovat, co kde chtějí prodat a nakoupit, a nemuseli být závislí na diktátu obchodních řetězců.

Mezi diskutovaná témata maďarských zelených na celostátní úrovni patří například korupce, (ne)zaměstnanost, obnovitelné zdroje, sexuální násilí, rovnoprávnost žen a mužů, řešení předsudků vůči sexuálním a jiným menšinám. V poměrně konzervativní maďarské společnosti však v těchto otázkách nebude jednoduché dosáhnout rychlého konsenzu, neboť pohled na menšiny se zde často rozchází a vládní většinu zatím drží ti, kteří mají jiné priority. Svoboda a práva na sebeurčení jednotlivce rozhodně nefigurují na předních příčkách jejich žebříčku hodnot. Maďarům tedy prozatím nezbývá než nespoléhat pouze na politiky a najít odvahu vzít odpovědnost do vlastních rukou.

autor:

design: Patrik Michl, created by KRYOBYTE s.r.o.