Státnický krok Petra Nečase

22. září, 2013 RUBRIKA Téma


Petr Nečas

Nedávný pád vlády s sebou přinesl mnohá ohlédnutí za jejími činy a inspiroval k pokusům zhodnotit výsledky práce pravicové koaliční vlády. Jedním z nesmazatelných kroků bývalého premiéra byla jeho dlouhodobá snaha znormalizovat vztahy s naším bavorským sousedem. A všichni se shodují, že Petru Nečasovi se skutečně podařilo posunout zamrzlé česko-bavorské vztahy na úroveň funkčního vztahu dvou spolupracujících partnerských zemí. O této snaze jsme podrobněji psali v říjnovém čísle Demokratického střed(t)u, nyní uzrála doba na reflexi Nečasova posledního vstřícného kroku směrem k Bavorům, a to jeho únorový projev v bavorském zemském sněmu.

Do Mnichova zavítal český premiér na oficiální návštěvu naposledy před dvaceti lety. Od té doby panovaly mezi oběma zeměmi spíše chladné vztahy, na čemž se shodli politici, kulturní osobnosti i obyvatelé česko-bavorského příhraničí. Citelné oteplení přišlo až s Petrem Nečasem a bavorským zemským předsedou Horstem Seehoferem. Oba premiéři ovšem alespoň zpočátku minulost neřešili, ale snažili se společná setkání orientovat do budoucnosti, jak zmínili během dvou návštěv Seehofera v Praze. Změna nastala až krátce po českých prezidentských volbách, když 21. února 2013 jako vůbec první český premiér promluvil Petr Nečas k bavorským poslancům.

S napětím očekávaný projev byl nečekaně vstřícný k sudetským Němcům. Nečas doslova řekl: „Litujeme, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství, bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny. Jsme si přitom vědomi zásadního přínosu německy mluvících obyvatel českých zemí pro hospodářský a kulturní rozvoj tohoto prostoru v celé jeho historii.“ Vzápětí ale odmítl jakékoliv majetkoprávní změny. „Je ale nadevší pochybnost jasné, že se nemůžeme vrátit do doby před 80 lety. Musíme si přiznat, že můžeme napravit jen velmi málo z toho, co špatného se v dějinách stalo. Hledání společné interpretace dějin poskytne morální satisfakci, předválečné majetkové poměry však není možné obnovit,“ zdůraznil český expremiér. V projevu dále hovořil o přátelství a spolupráci mezi Českou republikou a Bavorskem a vzájemném kulturním přínosu.

Přestože svým způsobem neřekl Nečas nic nového, pouze citoval pasáž Česko-německé deklarace z ledna 1997, byla jeho řeč bavorskými politiky přijeta velmi pozitivně, aplaudovalo se dokonce ve stoje. „To vyjádření lítosti týkající se sudetských Němců, jejich ztráty domova, majetku, příbuzných, bylo velmi hodné úcty. To jsme neočekávali. Musíte brát v potaz i vnitropolitickou situaci v Česku, která není jednoduchá po nedávné prezidentské kampani. Moje očekávání jsou dalece překonána,“ pochválil Nečase Seehofer. Podobně reagoval mluvčí Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt (CSU). „Z malého kroku se stal krok obrovský,“ řekl.

Ze strany politiků všech pěti poslaneckých frakcí bavorského sněmu se hovořilo o historickém momentu a dobré základně pro budoucnost. Přesto se objevila i kritika německého nepřispění k tomuto kroku, když si předsedkyně poslaneckého klubu Zelených Margarete Bause posteskla, že předsedkyně sněmu Barbara Stamm (CSU) mohla při své zahajovací řeči nejen krátce zmínit kruté činy Němců za druhé světové války, ale mohla se za ně rovněž omluvit.

Bavorská média nešetřila chválou. Podle deníku Merkur Nečasův projev ohromil poslanecké publikum a bude se na něj ještě dlouho vzpomínat. I Passauer Neue Presse avizoval začátek nové éry česko-bavorských vztahů a vyzdvihoval Nečasova chytře volená slova, jež „zdůrazňovala to, co nás spojuje, aniž by vynechávala to, co nás rozděluje. Vyzdvihovala vůli po usmíření místo dalšího zaklínání se revanšismem minulosti.“

Konečně předseda jednoho ze sudetoněmeckých spolků Ackermann Gemeinde Martin Kastler označil tehdejšího předsedu české vlády za stavitele mostů mezi Čechy, Bavory a sudetskými Němci. Ovšem z reakcí českých politiků jednoznačně pozitivní hodnocení Nečasova projevu rozhodně nevyplývá. V Mnichově média ocenila Seehoferův diplomatický úspěch, ale jak zhodnotila Nečasovy kroky česká média a politici?

Nečas jako stavitel mostů, nebo hrobník českých zájmů?

Nečasův, v Německu tak oceňovaný projev, vzbudil v českých médiích poměrně různorodé reakce. Největší celorepublikové deníky MF Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny a Právo přinesly neutrální zprávy s konkrétní citací expremiérova projevu a snahou zasadit ho do kontextu česko-německých vztahů. Podobně zpravodajství České televize se neslo v neutrálním duchu a připomínalo význam Bavorska jako nejdůležitějšího ekonomického partnera, u kterého skončí třetina českého exportu do Německa.

Vzápětí se ovšem k projevu vyjádřili pro server Parlamentní listy i jednotliví čeští poslanci a senátoři. Reakce byly ve srovnání s Německem nečekaně negativní, od nařčení z kolaborantství formátu Emanuela Moravce až po označení anální horolezec. Předseda KSČM Vojtěch Filip vyzval tehdejšího premiéra k demisi, protože „ponižuje vlastní lid a zrazuje svou zemi“. Ještě tvrdší byl senátor Severočechů.cz Jaroslav Doubrava, jenž označil Nečase za gaunera, který přehlíží bezpráví páchané Němci na Češích a nemá právo se omlouvat. Poslanci ČSSD Jaroslavu Foldynovi a senátoru Miloši Malému chyběla zmínka, že odsunu předcházelo vyhnání a zabíjení Čechů v pohraničí. V následující nedělní Partii (24.2.) na Primě ho takřka jedním dechem zkritizovali první místopředseda ČSSD Hašek a první místopředseda ODS Kuba. Podobně vicekancléř prezidenta Klause Hájek Nečasův projev označil za „šokující a tragický“, přestože v podstatě jen citoval Klausovu deklaraci.

Kdo naopak Nečase podpořil, byli poslanci TOP 09. Helena Langšádlová a Pavol Lukša uvedli, že s Petrem Nečasem souhlasí, ale zdůraznili nutnost vnímání těchto činů v kontextu poválečného období.“ Jiří Pospíšil (ODS) považoval za dobré, že „se vede debata mezi námi a Němci, a to jak na odborné úrovni mezi historiky, ale i mezi politiky. Je správné, když přiznáme určitou chybu a vysloví se nějaká omluva.“ Za „velký průlom“ označil projev i Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Kdo je teď na řadě

Z této analýzy vyplývá, že projev Petra Nečase v bavorském sněmu byl v médiích viděn vesměs pozitivně, na politické scéně se setkal s podstatně negativnějším přijetím. Jak je to možné? V Evropě by mělo být naprosto normální, že se téměř 70 let od skončení druhé světové války navštěvují nejvyšší představitelé sousedních zemí a pronášejí projevy o společné budoucnosti a vzájemné spolupráci. Vztahy Prahy s největší a nejbohatší německou spolkovou zemí od revoluce zatěžuje fakt, že právě sem přišla po druhé světové válce většina odsunutých českých Němců. A přestože se na spolkové úrovni daří toto téma neotvírat, v česko-bavorské relaci se mu prostě nevyhnete. Po dvou Seehoferových návštěvách Prahy (a Gauckově návštěvě Lidic) bylo na čase vstřícný krok udělat. A přestože čeští politici s oblibou využívají ve svých kampaních otázky majetku a děsí české občany hrozbou jeho navrácení do sudetoněmeckých rukou, Nečas tuto problematiku nijak neotvíral. Jak v rámci českého právního řádu, tak na úrovni bilaterálních vztahů s Německem je majetková otázka vyřešena a uzavřena. Vstřícný krok byl na místě a podle bavorských reakcí se velmi vydařil.

Teď je na bavorské straně zamyslet se, jak se sudetoněmeckou problematikou zacházet dál a zda se s ohledem na reakce, jaké stále ještě vyvolává v Čechách, rovněž neomluvit. Slovy Luboše Palaty, třeba v podobě omluvy za kolaboraci s nacisty a za podíl na rozbití demokratického Československa.

Ještě to mezi námi není normální

Nečas jel do Bavorska navázat normální, přátelské vztahy s naším nejdůležitějším partnerem. S partnerem, jehož jméno se během prezidentské kampaně objevovalo v ústech politiků nepříjemně často a s nepříjemnou pachutí. Bavoři si to samozřejmě pamatují, ale stejně tak si budou pamatovat Nečasův projev. Expremiér tak pomohl budoucí vládě zejména tím, že nastavil normálnější vztahy s naším klíčovým partnerem, jež se mohou a pravděpodobně budou nadále rozvíjet. Podle premiéra Seehofera „ještě nemůžeme mluvit o naprosto normálních vztazích“, ale načrtnutá cesta je rozhodně lepší než desetiletí mlčení. Nečasův projev prolamující toto mlčení, rozvázal českým politikům ruce a zbavil je břímě očekávání české omluvy. Z této perspektivy šlo o státnický krok.

Tereza Vávrová

autor:

design: Patrik Michl, created by KRYOBYTE s.r.o.