Tak trochu populistický Demokratický střed!

05. června, 2013 RUBRIKA Úvodník


Vašíčková - revolucionářka

Ne, milí čtenáři, ke změně linie Demokratického středu nedošlo. Titulek pouze naznačuje, že hlavním tématem třetího čísla jsou extrémisté, populisté a šašci ve středoevropské politice.

Mimo jiné Vám předkládáme portréty čtyř politiků. Českou republiku zastupuje již poněkud zapomenutý Miroslav Sládek, jenž během své politické kariéry spadal do všech tří výše zmíněných kategorií. Tedy uchyloval se k populismu, vedl nenávistné řeči o Romech a Němcích, přičemž poněkud připomínal klauna. Do kolonky extrémismu lze zařadit vůdce rakouských Svobodných Heinze-Christiana Stracheho, který se v mládí pohyboval v prostředí krajní pravice a jehož vzorem býval dnes již zesnulý Jörg Haider. Více v článku Miroslava Šeptáka. Blíže seznámit se můžete též s podnikatelem Igorem Matovičem, jenž pro své podivuhodné politické hnutí použil název „Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti“. Matovič, jehož zařazení na pravolevé škále je celkem obtížné, se řídí mottem „škodit všem, co jsou u moci“. Jeho snaha na sebe za každou cenu upozornit připomíná polského politika Janusze Palikota, jehož profil rovněž naleznete uvnitř čísla. Předák „Palikotova hnutí“ se netají tím, že jeho showmanské výstupy i občasné sprosťáctví jsou dobře promyšlenou politickou strategií.

Je jasné, že není možné házet Stracheho, Sládka, Matoviče a Palikota do jednoho pytle. První dva minimálně koketovali s krajní pravicí, druhé dva lze označit za politické klauny nebo populisty. Co vlastně populismus z politologického hlediska znamená, odkrývá ve svém příspěvku Petr Zenkner. K dané problematice dále přinášíme exkluzivní rozhovor, jejž v Bruselu vedl Jan Prášil s vycházející politologickou hvězdou Nicolasem Baygertem, a článek Radka Hokovského, který shrnuje závěry studie týkající se postojů politických stran k problematice imigrace a integrace menšin.

K aktuálnímu dění v české politice se vztahují dva články. Pojednávají o stavu české pravice rok před sněmovními volbami, resp. o sudetoněmecké kartě, oblíbené to zbrani českých populistů. V rubrice Politika a společnost najdete historicky první příspěvek o Slovinsku na stránkách Demokratického středu. Do kůže slovinské Alenky v říši divů se vcítila Marie Bydžovská. Rubrika Historie a současnost přibližuje odvěkou provázanost Schwarzenbergů s věcmi veřejnými v Čechách. Do časů minulých se ponořila i Kateřina Hamplová, která se zaměřila na jednu předlistopadovou vědeckou disciplínu, a sice vědecký ateismus. V části věnované kultuře Vás Magda Juránková seznámí s aktuální situací na bojišti maďarské „kulturní války“. Marii Jüptner Medkovou podobně jako Franze Kafku zaujal román Země snivců od malíře Alfréda Kubina. Její recenzi též naleznete v kulturní rubrice, kde na Vás čeká i vyznání lásky k překladatelskému řemeslu v podání Getrud M. Korpič. Tolik ve stručnosti k obsahu tohoto čísla, k jehož četbě Vás nyní srdečně zveme!

Tomáš Fošum

autor:

design: Patrik Michl, created by KRYOBYTE s.r.o.