Vánoční úvaha o centrálních bankách

18. února, 2013 RUBRIKA Střední Evropa


O pravomocích českého prezidenta se napsalo již mnoho stohů papíru. Je pravda, že mnoho z jeho vlivu záleží na jeho osobnosti. Vliv na ekonomiku země ale má každý – ať silný nebo slabý prezident. Pokud ne jinak, tak určitě prostřednictvím jmenování bankovní rady a guvernéra i viceguvernérů. V žádném ze států střední Evropy (V4) nemůže prezident sám jmenovat členy nejdůležitějšího orgánu centrální banky a ani ve zbytku světa není běžné, aby bankovní radu jmenoval sám prezident.

Centrální  banky  jsou  sice  pro  běžného  člověka naprosto  nezajímavými  technicistními  institucemi,  ale  i centrální bankéři se v poslední době dostávají na přední stránky novin. Při posledním snížení úrokové míry České národní banky (ČNB) její guvernér Miroslav Singer za značné pozornosti řešil v médiích otázku, jak podpořit českou ekonomiku. Rozhodnutí bankovní rady je tiskem pravidelně ostře sledováno a analyzováno. Spíše  perličkou  jsou  dvě  události  z  poslední  doby, kdy se výběr centrálních bankéřů dostal do pozornosti veřejnosti. Nejdříve to bylo v případě Evropské centrální banky, když proti sobě stály severní a jižní křídlo v otázce jmenování  Lucemburčana Yvese  Mersche  do  výkonné rady ECB. Severu se podařilo udolat jižní nelibost nad zastáncem přísné měnové politiky, do cesty se ale posta-
vil Evropský parlament, který Mersche odmítl, protože chtěl ve funkci mít ženu. Tím přihrál Španělům argument,
aby  mohli  jmenování  Lucemburčana  dále  zdržovat. Zajímavý  byl  výběr  nového  britského  guvernéra.  Po
deseti  letech  odchází  ostřílený  a  všeobecně  uznávaný  sir  Mervyn  King  a  Britové  překvapivě  sáhli  po  jeho
nástupci  do  zahraničí  a  za  jeho  pokračovatele  zvolili Kanaďana Marka Carneye.

V době krize navíc celosvětově vliv centrálních bank na  ekonomiku  značně  narostl.  Například  v  eurozóně je  Evropská  centrální  banka  (ECB)  považována  za instituci,  která  má  nejrozsáhlejší  možnosti  zastavit prohlubování krize či dokonce negativní vývoj zvrátit. Prohlášení  jejího  guvernéra  Maria  Draghiho,  že  udělá k záchraně eurozóny cokoliv, co je v mandátu ECB, je považováno většinou analytiků za přelomovou událost ve vývoji krize eura. Pouhé verbální prohlášení stačilo  k tomu, aby začal posilovat kurz eura a snížily se výnosy z dluhopisů nejvíce zkoušených zemí měnového klubu. Na druhé straně Atlantiku Fed již od propuknutí krize nejenom  prostřednictvím  kvantitativního  uvolňování hraje zásadní roli při zotavování USA z hospodářských těžkostí.  Centrální  banky  také  začaly  podnikat  dříve téměř nevídané netradiční akce.

Úkol  centrálních  bankéřů  není vůbec  jednoduchý.  Nemůžou  jako mávnutím  kouzelného  proutku zachránit  skomírající  ekonomiku, můžou  ale  zabránit  některým problémům. Současně ale nevhodně zvolenými  opatřeními  mohou způsobit  značné  škody.  Proto  se centrální  banky  ocitají  na  celém světě pod palbou ostré kritiky za své netradiční  operace,  za  které  je  zase jiní komentátoři vynášejí do nebe. ČNB  má  za  hlavní  cíl  udržování stabilní cenové hladiny, k čemuž má k  dispozici  celou  paletu  nástrojů.

Úrokové  míry  stanovené  ČNB  se  v současnosti  nacházejí  na  technické nule a banka tak vyčerpala svůj arzenál v této oblasti. Jak její vedení již naznačilo, mohla by v případě potřeby podpořit  ekonomiku  intervencemi  na měnovém trhu s cílem oslabit kurz koruny. Rozhodnutí o takovém kroku, které  ji  možná  čeká,  bude  muset bankovní rada těžce zvažovat.

Vedle měnové politiky navíc má ČNB  ve  svém  portfoliu  dohled  nad finančním  trhem.  Ten  se  v  době, kdy  Evropská  komise  schválila  za tři  roky  (říjen  2008  až  říjen  2011) státní  podporu  určenou  finančním institucím v EU v hodnotě 4,5 bilionu eur,  což  odpovídá  37  %  HDP  EU, ukazuje jako nesmírně důležitý úkol.  V  předvolebních  výrocích prezidentští  kandidáti  nejčastěji udávali, že chtějí zajistit, aby v České národní  bance  byly  zastoupeny různé  názorové  proudy.  Je  ale  toto zárukou  dobré  měnové  politiky?  V  poslanecké  sněmovně  je  zastoupen  velký  počet  ideových  proudů, a  přesto  je  veřejnost  vůči  jejím výsledkům  stále  více  skeptická. Doufejme, že nový prezident, jehož jméno  již  při  čtení  článku  znáte, dokáže  při  výběru  členů  bankovní rady  vybrat  ty  nejlepší  a  nejen zastánce různých směrů.

Marie Bydžovská

autor:

design: Patrik Michl, created by KRYOBYTE s.r.o.