Hustá růžová mlha na maďarských festivalech

09. prosince, 2015 RUBRIKA Kultura


Sziget2Festivalový pas. Zdroj: Facebook/SzigetFestival

 

Maďarské letní festivaly se pro mnohé fanoušky dobré muziky staly pojmem. Než se vydáme na putování po těch nejznámějších, vrátíme se do roku 1984. Dramatické události v Pusztavači pamatuje už málokdo.

 
Legendární mírový festival

Vzduch zaplavil mrak pivních lahví. Rozvášněný dav čítající asi 200 tisíc hudebních fanoušků versus ozbrojené složky a smečka psů. Uniformovaní vybíhají z lesa, část oblečených v civilu běží opačným směrem, aby si ze stromů ukořistili dřevěné obušky. Horké hlavy skrápí proudy vodních děl. Ind Rómeš Čandra, předseda Světové rady míru a čestný host Mírového festivalu, pláče. Ne však dojetím, všude kolem se vznáší hustý růžový opar slzného plynu.

Pusztavačský mírový festival se zapsal do dějin trochu jiným způsobem, než by si jeho organizátoři bývali přáli. A z části na tom měli sami podíl. Vinou pokulhávající organizace, špatného technického zabezpečení (na festivalu se prodávalo lahvové pivo, netočilo se do kelímků), nedostatkem obezřetnosti a souhrou několika náhodných událostí došlo k dramatickému střetu návštěvníků se strážci zákona. Stačilo, aby byli neposlušní diváci šplhající na pódium příslušníky policie napomenuti a upozorněni, že pokud se neuklidní, bude akce ukončena. Následující vlna nevole vyústila v nevídaný střet, na jehož konci zůstali zhrzený Čandra, zranění lidé, vyčerpaní strážci zákona, mrtví psi, hromady střepů a spousta uslzených očí.

Situaci se podařilo uklidnit až Lórántu Schusterovi. Frontman skupiny P. Mobil předstoupil před všechny aktéry na pódium a požádal je o klid. Jeho kapela se nechtěla svého vystoupení vzdát, a tomu také dostála. Vzduchem se místo létajícího skla a husté růžové mlhy začaly linout první tóny písně „Zbav se napětí“.

 
Ostrov svobody

Óbudai-sziget je téměř tři kilometry dlouhý a půl kilometru široký budapešťský ostrov, poklidné místo s jedinečnou faunou a flórou vzdálené od ruchu velkoměsta. Avšak na jeden týden v roce na něm štěbetání ptáků a šumění stromů ustane, lépe řečeno jeho tichou atmosféru přetnou struny kytar, přehluší lidský zpěv, křik a smích, rozzáří se pestrými barvami, vzduch prosytí různorodá směsice kouře z vodních dýmek, tabáku, pečeného masa, alkoholového odéru a potu. Zahalí se do růžové mlhy, tentokrát jen do té pomyslné, která přítomné omámí a vtáhne do všudypřítomného veselí.

Slovo sziget v maďarštině znamená ostrov a zároveň propůjčuje název jednomu z nejproslulejších a největších letních evropských hudebních festivalů. Svoji pozici si však musel postupně vydobýt. Začátky Ostrova svobody, jak je také přezdíván, nebyly zdaleka tak růžové.

Vše začalo v roce 1993. Nápad uspořádat týden pro mladé lidi, kteří spolu chtějí strávit prázdniny, se zrodil v hlavách Pétera Müllera Számaiho a Károlye Gerendaiho. Festival Diáksziget, předchůdce dnešního Szigetu, tehdy navštívilo 43 tisíc hostů, přičemž jednodenní vstupenka vyšla na 300 forintů. Festival byl zajištěn pomocí jediného mobilního telefonu, celkové náklady tvořily 26 miliónů forintů a škody způsobené bujarou zábavou prý byly nevyčíslitelné.

Po úspěšné premiéře následoval v devadesátém čtvrtém další (a ještě úspěšnější) ročník. Návštěvnost stoupla o 100 tisíc a náklady o téměř stejnou sumu. Ceny lístků se nezměnily. Jak se později ukázalo, pořadatelům to následně způsobilo nemalé finanční a osobní trable. Na rozdíl od předchozího roku zde vystoupili také zahraniční interpreti. Jeho konání se navíc časově i tematicky prolínalo s výročím festivalové legendy jménem Woodstock, což si (nad očekávání pořádajících) vysloužilo obdiv laické veřejnosti i mediální zájem veřejnosti odborné, včetně té zahraniční, a do dalších let přilákalo nové zájemce a obdivovatele.

Mezi domácí hvězdy, které zde zazářily, patří například Korai Öröm, Anima, Quimby, Locomotiv GT. Ze zahraničních kapel to byli třeba Jethro Tull, Ten Years After, dále Iron Maiden, Prince, v následujících letech zde vystoupili také Nick Cave, Franz Ferdinand, Blur, Tame Impala, Manic Street Preachers a mnoho dalších. Téměř kultovní se stal televizní spot, ve kterém potomek oznamuje své matce: „Jdu vyvenčit psa.“ A jen tak mimochodem dodává: „Vrátím se až za týden.“

Značka Sziget posílila, ale zároveň zaznamenala citelné peněžní ztráty. Zvýšily se náklady, protože zahraniční interpreti byli dražší než ti domácí. Nezbylo na zaplacení dodavatelům, například společnostem, které zajišťovaly zvuk a sociální zázemí v areálu. Díky jejich trpělivosti a odhodlání organizátorů se podařilo bezvýchodnou situaci překonat, a multikulturní značka Sziget má najednou za zády sponzora v podobě věhlasného limonádového koncernu. Původně koníček několika kamarádů se mění v profesionální společnost.

Jména hlavních taháků posledního ročníku, který se konal od 11. do 17. srpna 2015, budou povědomá spíše vyznavačům středního proudu světového popu. Nic to však nemění na tom, že Robbie Williams, Florence and the Machine, Alt-J, Avicii, Ellie Goulding a desítky dalších interpretů společně s bohatým doprovodným programem přilákali na festival 441 tisíc návštěvníků z 95 zemí světa. Týdenní vstupné 78 000 forintů, zážitky k nezaplacení.

 
Den maďarské písničky

Úzce provázaná se Szigetem byla také další hudební událost pojmenovaná jako Den maďarské písničky, za jejímž konáním stál známý maďarský hudebník a producent Gábor Presser, jehož jméno si můžeme spojit s věhlasnou Omegou či již zmíněnými Locomotiv GT. Akce si kladla za cíl propagovat a podporovat domácí vážnou hudbu, dále pak i rockovou, jazzovou, bluesovou a alternativní scénu. První ochutnávka se konala v roce 2008, právě před zahájením Szigetu, během takzvaného minus prvního dne. Dala vzniknout stejnojmenné neziskové organizaci (Magyar Dal Napja Nonprofit Kft.), která každou druhou zářijovou neděli v roce zastřešovala hudební setkání v různých maďarských městech. Kromě Budapešti probíhal festival zároveň v Debrecenu, Komárně, Kecskemétu, Miskolci a na několika dalších místech v Maďarsku.

Počínaje rokem 2010 bylo každoročně vyhlašováno výběrové řízení na Hlavní město maďarské písničky. Podmínky dané organizátory splnilo jako první město Eger, jež dokázalo najít vhodné místo ke konání akce, zajistit potřebné finanční zázemí a vytvořit poutavý program bez politické angažovanosti, věrný původní myšlence Dne maďarské písničky. V následujícím roce uspělo město Nyíregyháza, v roce 2012 Szombathely a zároveň slovenské Košice a rumunský Sfântu Gheorghe (neboli Sepsiszentgyörgy), o rok později Békéscsaba a poslední dva ročníky se konaly v lázeňských městech Hévíz a Bük. Zdá se, že ročník 2015 byl posledním, který Presserova společnost zaštiťovala. Jak z úst jejích členů zaznělo, nadále mohou pořadatelům poskytnout pouze titul Hlavního města, s podporu už však počítat nemohou, jelikož společnost v brzké době zanikne.

 
Léto u Balatonu

Kromě prosluněných přeplněných pláží, vína, starobylých hradů a termálního bohatství vás může okolí Balatonu nalákat i na jednu zajímavou kulturní akci, a sice na Balaton Sound. Pokud jste ovšem fanoušky elektronické hudby. Sám Károly Gerendai, jehož jméno už padlo v souvislosti se Szigetem, se myšlence na nový festival nejprve bránil. Prozradil, že zmíněný hudební styl mu není příliš blízký, ale jak se později ukázalo, rozšíření portfolia jeho společnosti byla trefa do černého. Do Zamárdi, na písečný břeh Balatonu, se podařilo přilákat nové publikum, navíc se Balaton Sound s největším hudebním festivalem v zemi dobře doplňují.

Plná cena vstupenky za čtyřdenní nepřetržitý příval hudby a zážitků se letos vyšplhala na 80 000 forintů, stejně tak jako u Szigetu však mají zájemci možnost zakoupit si lístek s předstihem za cenu výrazně příznivější. Návštěvnost je vzhledem ke kapacitě areálu sice asi o třetinu nižší, než je tomu u Szigetu, ale rozhodně ne zanedbatelná. Mezi účinkujícími nechyběly známé tváře jako například Tiësto nebo Nicky Romero a sobotní program byl za přispění hudebních hostů Faithless a Afrojack beznadějně vyprodaný.

 
Womex v Budapešti

The World Music Expo se od předchozích událostí liší svým obsahem i zaměřením. 21. ročník pět dní trvajícího mezinárodního veletrhu world music nabitého vystoupeními performerů z celého světa letos poprvé hostila země středovýchodní Evropy, a volba padla na maďarskou metropoli. Návštěvník měl na výběr nejen z hudební produkce různých žánrů, ale také z řady filmů, a nechyběly zde ani přednášky, konference či večírky.

Veletrhu se pravidelně zúčastňují i zástupci vydavatelství, manažeři, promotéři a dramaturgové jiných festivalů, kteří zde objevují nové talenty a vybírají vhodné kandidáty do vlastních programů. Velké oblibě se těší tzv. showcase, vystoupení skupin vybraných prestižní porotou, a tradiční udílení cen Womex Award Ceremony, během kterého byl letos za své počiny korunován Senegalec Cheikh Lô. Následující rok se veletrh přesouvá z východu zpět na západ, umělci budou mít šanci blýsknout se před publikem ve španělském městě Santiago de Compostela.

autor:

design: Patrik Michl, created by KRYOBYTE s.r.o.