03. října, 2024 Petr Zenkner
Agrofert, který tvoří více než 200 firem zahrnujících chemii, zemědělství a potravinářství, má sice největší část byznysu v Česku, je ale zároveň více než dekádu významným středoevropským hráčem. V poslední době navíc posílil na Balkáně a v západní Evropě. Loňská akvizice divize hnojiv rakouské firmy Borealis (v přepočtu za 16,8 miliardy korun) dostala Agrofert na pozici druhého největšího výrobce hnojiv v Evropské unii. Borealis je součástí koncernu OMV. Jednalo se o největší akvizici Agrofertu v historii. Využil toho, že ruský koncern EuroChem oligarchy Andreje Melničenka, s nímž byla rakouská skupina OMV původně dohodnutá, nemohl transakci dokončit kvůli západním sankcím vůči Rusku.
Všechny Babišovy chemičky tak ročně mohou vyrábět až osm milionů tun hnojiv, což prakticky znamená zdvojnásobení produkce. Větší už je v Evropě jen norský koncern Yara. Agrofert získal kromě velké továrny v rakouském Linci ještě závody v Německu a ve Francii. Součástí nákupu jsou sklady a distribuční síť podél Dunaje.
Pozorovatel, který si chce spojit Babišovy politické preference s podnikáním Agrofertu, se samozřejmě má čeho chytit. Jedním z klíčových trhů je pro skupinu Maďarsko, kde od roku 2010 vládne Viktor Orbán. Politik, jenž je srdci Andreje Babiše asi nejblíž. Byť myšlenkovou prázdnotou šéf hnutí ANO spíše připomíná druhého blízkého politika Roberta Fica, který se stal v roce 2023 na Slovensku potřetí premiérem.
Agrofert by však působil na slovenském i maďarském trhu za všech okolností, protože to z hlediska jeho růstu dává logiku. Vůbec první větší zahraniční akvizici navíc udělal v roce 2002 v Německu, a to do výrobce hnojiv SKW Piesteritz. Na Slovensku zase Babiš získal klíčovou chemičku Duslo Šaľa v roce 2005, tedy za éry vládnutí Ficova konkurenta Mikuláše Dzurindy.
Maďarsko a Slovensko jsou pro zemědělské podnikání Agrofertu vedle Česka klíčové. Na obou trzích je aktivní pekárna Penam, jež jako mnohé další podniky skupiny těží z vysokých cen potravin. Tržby Penamu loni rostly jen o 80 milionů korun na 6,34 miliardy. Čistý zisk se ale zvýšil téměř třikrát na 429 milionů korun.
V Maďarsku vlastní Penam od roku 2010 pekárny Ceres ve městě Ráb. Do holdingu od roku 2014 patří významný producent slunečnicového oleje NT Group. Klíčová je firma IKR Agrár, jež obchoduje se zemědělskými komoditami. Agrofert je v Maďarsku druhým největším hráčem v zemědělství. Musí ale respektovat zájmy s Orbánem propojených podnikatelů v čele s jeho zetěm Istvánem Tiborczem. Nebo zájmy nejbohatšího Maďara, jímž je Sándor Csányi. Tomu patří skupina Bonafarm, což je fakticky maďarský Agrofert. Csányi je i ředitelem velké maďarské banky OTP a má vliv v petrochemické skupině MOL.
Na Slovensku Agrofert své zájmy v zemědělství koncentruje hlavně přes firmy Agropodnik Trnava, ACHP Levice a Farma Hyza. Hlavním aktivem skupiny je ale zmíněný výrobce hnojiv Duslo.
Na Slovensku je Agrofert vedle Česka vůbec nejúspěšnější v přidělování dotací a získávání úlev na daních. Za Fica si Babiš, v tu dobu už ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky, vymohl na slovenské vládě obří investiční pobídku ve výši 58,56 milionu eur, tedy zhruba jeden a půl miliardy korun. Tu může holding čerpat až do roku 2027. Šlo tehdy o podmínku investice Agrofertu do nové výroby za 310 milionů eur. Jinak Babiš hrozil, že přesune produkci čpavku do svých německých podniků. Nedávno Duslo získalo příslib dotace 58,4 milionu eur na stavbu solární a větrné elektrárny, bateriového úložiště a elektrolyzéru na výrobu zeleného vodíku.
S podporou to jde Agrofertu i v Maďarsku. Orbán je ale umírněnější a v pozici k Babišovi o dost silnější. Ale i on dokáže vyjít vstříc. Třeba výrobce slunečnicového oleje NT může čerpat slevu na dani ve výši jedné miliardy forintů (asi 70 milionů korun). Původní slevu za 130 milionů korun získal Agrofert na investici, jež vytvořila více než padesát pracovních míst. Přiklepnutí dotace v roce 2021 vyvolalo pozdvižení, neboť k tomu došlo krátce po návštěvě Andreje Babiše jako českého premiéra v Budapešti.
Novým teritoriem byznysu Agrofertu je Chorvatsko. Sem koncern investoval v roce 2021, když získal 70 procent velkého agropodniku Agronom. Jeho majitelem, který si ponechal zbylý podíl, je podnikatel Darko Aračić. Součástí dohody je i to, že Aračić firmu s loňským obratem 2,8 miliardy korun dále povede. Agrofert může v letech 2026 až 2028 uplatnit opci na nákup jeho zbylého podílu. Loni skončil Agronom ve ztrátě 14 milionů korun, o rok dřív měl zisk přes 100 milionů korun. Nedávno mu v Chorvatsku tamní regulátor povolil převzetí velkoobchodu s obilím Ruris Agro s tržbami něco přes 200 milionů korun.
Se zemědělstvím souvisí také vstup Agrofertu do Rumunska. Tam loni získal 65 procent ve společnosti East Grain, což je významný obchodník s obilím na rumunském a maďarském trhu. A podniká i v Srbsku. Předloňský obrat firmy byl 150 milionů eur, tedy asi 3,5 miliardy korun. Čistý zisk čítal asi 85 milionů korun.
Menší akvizici udělal Agrofert (respektive jeho firma GreenChem) loni ve Slovinsku. A to koupí společnosti Promos, jež se pohybuje v oboru povinně přimíchávaných aditiv AdBlue do dieselových aut vyráběných z močoviny. GreenChem je druhý největší výrobce těchto aditiv v EU. Loni šlo o nejziskovější podnik holdingu. Jeho čistý zisk byl 25,67 milionu eur (644 milionů korun).
Jedinou středoevropskou zemí, kde není Agrofert významný, je Polsko. Agrofert se na čtyřicetimilionovém trhu nedokázal prosadit v zemědělství ani výrobě potravin. Konkurují mu i polští výrobci hnojiv. Babiš proti Polsku často tvrdě vystupoval, protože tamní potravináři jsou významnou konkurencí jeho pekáren, mlékáren a masokombinátů. V roce 2013 v pořadu České televize Máte slovo uvedl, že polské potraviny „vykazují zásadní problémy se zdravím”. A když mu jeden z oponentů nabídl nakrájenou polskou klobásu, řekl, že takové „sračky jíst nebude”.
Oblibě Poláků u Babiše nepomohl ani fakt, že se s polským petrochemickým koncernem Orlen dostal do sporu kvůli akvizici firmy Unipetrol. Babiš o ni dost stál a podařilo se mu ji od vlády Miloše Zemana získat. Po povodních v roce 2002 ale od dohody se státem odstoupil. Doufal, že si vyjedná ještě výhodnější cenu. Pro nové kolo privatizace se spojil s Poláky a chtěl si s nimi Unipetrol rozdělit. Agrofert totiž neměl zájem o rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, ale o přidružené chemičky jako Kaučuk Kralupy nebo pardubické Paramo. Orlen ale od dohody s Babišem odstoupil a nechal si všechno. Šlo vedle neúspěchu v Číně asi o největší „fuck-up”, který Babiš za dobu podnikání zažil.
Jak se vlastně Agrofertu celkově vede? V roce 2023 měl čistý zisk 2,1 miliardy korun. Jde o druhý nejhorší výsledek za posledních šest let. Většinou velmi zisková výroba hnojiv totiž loni přinášela Agrofertu ztráty. Česká Lovochemie ještě skončila v mírné ztrátě 11 milionů korun (v roce 2022 zisk 424 milionů), chemičky Duslo a SKW Piesteritz ale na tom byly výrazně hůř. Stejně jako nedávno převzatá část Borealisu (nově LAT Nitrogen).
Jen tyto chemičky vytvořily ztrátu téměř 163 milionů eur, tedy přes čtyři miliardy korun. Důvodem, proč momentálně výroba hnojiv „nejede”, je pokles poptávky u zemědělců a obcházení sankcí EU dovozem levnějších hnojiv z Ruska. Výroba hnojiv je navíc energeticky dost náročná a základní komoditou je plyn.
Vzhledem k důležitosti Agrofertu se naskýtá otázka, co se s ním v budoucnu stane. Ani Andrej Babiš není nesmrtelný. Přes případné politické antipatie vůči němu je nutné si uvědomit, že Agrofert představuje i na evropské poměry velkou skupinu. Navíc jde o v Česku sídlící kapitál, jenž úspěšně expanduje.
V únoru 2017 vložil Babiš kmenové akcie do dvou svěřenských fondů AB private trust I a II. Důvodem byl zákon o střetu zájmů a to, aby Agrofert dál mohl čerpat evropské dotace.
Svěřenské fondy spravují Babišovi blízcí a prověření právníci Alexej Bílek, Zbyněk Průša a Václav Knotek. Babiš je osobou obmyšlenou. Nadále mu patří zisky Agrofertu i rozhodnutí o tom, kdo jednou skupinu převezme.
Mimochodem, to, že se rozvádí, znamená, že se někdejší sekretářka milující luxus Monika Babišová může výhledově zařadit mezi nejbohatší ženy Česka. Ani Babiš se totiž odchodnému nevyhne. Navíc je jeho choť také zapsaná ve vedení svěřenských fondů.
Zakladatel Agrofertu má čtyři dětí, z toho dvě s Monikou Babišovou. Starší dceři Vivien je čtyřiadvacet, syn Frederik je o tři roky mladší. Oba studovali na Prague British International School, což je elitní a drahá soukromá škola. Vivien, jež se jako „princezna” občas objevuje v bulvárních časopisech, nedávno dokončila obor Mezinárodní business managament a pokračuje ve studiích ve Španělsku. Letos také ukončila dvouletou stáž v podnicích holdingu a v červnu pronesla za Agrofert první veřejný projev. O ambicích syna Frederika zatím nic známo není. Ale je jasné, že krev není voda. A že druhá, a hlavně třetí generace majitelů už může být někde jinde. Třeba to jednou bude platit i o Agrofertu.