22. září, 2013 Jan Prášil
Bavorsko žije kampaní. 15. září se volí ve státních volbách, o týden později ve spolkových. „Matka všech bitev“ vyšle signál voličům pro spolkové volby a rozhodne, zda CSU získá zpět absolutní většinu v bavorském zemském sněmu. Demokracie není samozřejmost, není demokracie bez demokratů, apelují z televizních obrazovek známé tváře – baviči, moderátoři, sportovci a politický důchodce Edmund Stoiber. Chtějí, aby lidé k urnám vůbec dorazili.
Novinka letošní kampaně, „town-hall-meetings“ s názvem „Seehofer přímo“ přitahuje babičky i dědečky. Premiér Seehofer sjíždí pole, louky, lesy a přináší dobrou zprávu – Bavorsko se má dobře, dosažené je třeba stabilizovat a ještě zlepšit, zajeté koleje se nesmí měnit, v politice nic nepřesvědčí víc než praxe. Jeho Křesťansko-sociální unie (CSU) je u kormidla nepřetržitě od roku 1957 a je-li Bavor Bavorem, volí jako minule, tak i dnes CSU, protože tak velí tradice. V září 2008 získala CSU 43,4 % hlasů a obsadila většinu ministrů v koaliční vládě se Stranou svobodných demokratů (FDP). Tak jako minule i dnes jde o to ukázat, že vše špatné do domoviny přichází z Berlína a Bruselu. Seehofer zemi spravuje bez větších problémů a s FDP by rád pokračoval. Její preference ale klesají nejen v Německu, ale i v Bavorsku.
Já jsem tu premiér
Jak v Bavorsku, tak na spolkové úrovni bude důležitá volební účast, a to pro všechny strany. Bývalý premiér Stoiber přijel ze své „Vysočiny“ a v převleku za vousatého nespokojeného Bavora vybízí v televizním klipu k účasti. Asistuje mu jezevčík Maxl a kickboxerská legenda, mistryně světa a lékařka Christine Theissová. To, co CSU v letošní kampani chybí, je charismatický tahoun, celý prostor zabral pouze Seehofer. Na plakátu se svým portrétem, bez saka, usmívající se v lese, vedle sebe silný kmen, pod sebou pouze nápis “náš premiér”, podobně bystré heslo, jaké měl v 80. letech Johannes Rau, “My v Severním Porýní-Vestfálsku”. Uvádět jméno Seehofer nemusí.
Hezounek Karl-Theodor zu Guttenberg odpadl před dvěma lety po aféře se zfalšovanou disertační prací a adekvátní náhrada chybí. „Seehofer přímo“ demonstruje, že má svou zemi pevně v otěžích. Při setkání ve Würzburgu se novináři WDR z Kolína nad Rýnem chtěli dotázat předsedkyně Zemského sněmu Barbary Stammové na aféru se zaměstnáváním příbuzných. Seehofer má jasno, pro takové otázky není v kampani, ani v zemi místo. „To tak nejde, musejí pryč z Bavorska,“ komentoval zvídavost cizáků. Ve volebním videu, natočeném ruční kamerou, nediktuje, nehrozí, nepřesvědčuje. V prosté jídelně obložené dřevem klidným hlasem mluví o tom, jak Bavorsko prosperuje a chce být inspirací pro Berlín. U stolu s umělohmotným ubrusem, na stole jablko, chléb a sůl. Pocit bezpečí a blízkosti.
Sociální demokraté jsou podle Seehofera neschopni vládnout. „Bavorsko nebude červené, je bílo-modré a zůstane bílo-modré“. Srozumitelné poselství. Pohled na kampaň SPD mu dává za pravdu. Lídr Christian Ude, primátor Mnichova, na plakátech drží v rukách slovo “slovo” a má tak poukázat na Seehoferovo časté nedodržování slova. Stejný motiv použil už v roce 2005 kabaretiér Christoph Sonntag v reklamě na svou knihu. PR stratégové SPD ale opisování nepřiznali, a co vše premiér nedodržel, také nesdělují. V televizním klipu Ude představuje své jméno, aby věděli i Bavoři za Mnichovem, na koho se koukají. Lidé z lidu říkají, proč Udeho mají rádi – mladík v kožených kalhotách, myslivec v kamizolce, stejně jako Turkyně, Asiatka, Ind a Udeho manželka. Shodují se, že Ude bohužel musí vyměnit správu Mnichova za vedení Bavorska. Ude přitom ofenzívně požaduje změnu vlády a stylu.
SPD si přeje koalici se Zelenými a Svobodnými voliči. Zelení čekají na svou šanci, pokud se FDP nedostane do Zemského sněmu. V kampani si vystačí se zelenou energií. Svobodní voliči čekají, ať už na CSU nebo koalici se Zelenými a SPD. Jejich lákání voličů míří hlavně na Seehoferův absolutismus. Přejí si obnovit demokratickou kulturu a změnit struktury, např. zavedením kulatého stolu zemských poslanců s vládou a konáním plebiscitů. Svobodní voliči, kteří jsou třetí nejsilnější strana v Zemském sněmu, nemají ambice obsadit křeslo premiéra, ale být jazýčkem na vahách.
A co obsah? Řeší vůbec obsah?
Seehofer slibuje ministerstvo pro domovinu, zpoplatněné dálnice pro cizince, změnu zákona o podporovaných zdrojích energie a od roku 2019 změnu financování zemí. Nové ministerstvo pro domovinu a samosprávu má přenést veřejné úkoly ze shora dolů a zapojit do hry více lokální politiky. Domovinou myslí CSU venkov, který má získat větší pravomoci, ostatně ministerstvo má mít sídlo ve Frankách. Seehofer chce zároveň větší odpor Bavorska, resp. Německa v Evropské unii, která reguluje nepotřebné a v očích CSU se má stát Evropou regionů.
Do idylky kampaně zasáhla v polovině srpna i Evropská komise, která prostřednictvím své mluvčí varovala, že zpoplatnění dálnic pro cizince by znamenalo porušení zásady nediskriminace. Největšími tématy kampaně je vedení školství, oddlužení Bavorska do roku 2030, tarify pro minimální mzdu, financování dopravní infrastruktury a zelená energetika.
V kampani vše špatné přichází zvenčí, Bavorsko tradičně brojí proto zbytku světa. Horst Seehofer se usmívá, cizinci zaplatí zničené dálnice a ještě zbyde pro školáky na preclíky. Se ztrátou absolutní většiny v roce 2008 ale poprvé CSU okusila, že voliči mohou myslet i jinak. Patriotismus je sázka na jistotu.
Jan Prášil