25. května, 2023 Tomáš Fošum
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předává tehdejší předsedkyni americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi ukrajinskou vlajku s podpisy obránců Bachmutu. Foto (oříznuto): Wikimedia Commons/ Office of U.S. House Speaker
Kunderův esej vyznívá hodně pesimisticky. V roce 1983 nikdo nemohl tušit, že se o šest let později železná opona zhroutí. A že v roce 2004 už budou někdejší ruské satelity ve střední Evropě členy NATO i Evropské unie. Češi, Slováci, Poláci nebo Maďaři tak dnes tvoří součást politického Západu. Otázkou je, zda jsou jeho příslušníky též mentálně. Mnozí ano, ale zdaleka ne všichni.
„Zemřeme za Maďarsko a za Evropu.“ Těmito slovy podle Milana Kundery končila depeše ředitele maďarské tisové agentury odeslaná v listopadu 1956, krátce poté, co sovětská vojska zahájila útok na Budapešť. I s ohledem na tuto krvavou zkušenost s ruským imperialismem lze jen obtížně chápat vstřícný postoj současného maďarského premiéra Viktora Orbána k režimu Vladimira Putina. Neotřásla jím ani ruská vojenská agrese vůči Ukrajině.
„Ropa může pocházet z Východu, ale svoboda vždy přichází ze Západu,“ řekl přitom Orbán v roce 2007. Tehdy ještě nemluvil o iliberální demokracii, která v jeho provedení znamená, že si jako vítěz voleb může dovolit skoro vše. Včetně ovládnutí justice či médií a průběžného přizpůsobování volebního systému vlastním potřebám. Orbánovo Maďarsko zůstává součástí západních struktur, k odchodu z EU a NATO se z pragmatických důvodů nechystá. A přestože hází Ukrajině klacky pod nohy, pro unijní protiruské sankce nakonec vždy hlasuje. Geopoliticky k Západu tedy stále náleží, mentálně a rétoricky se mu ale vzdaluje.
S protizápadními akcenty se můžeme setkat třeba i u polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Její lídr Jarosław Kaczyński loni na podzim tvrdil, že vstup Polska do EU neznamenal, že země přijme západní kulturu se vším všudy. A vyprávěl, jak při své první návštěvě na Západě, ve Vídni, vnímal, že jde o cizí kulturu. Jeho strana jako by chtěla jistou odlišnost ukázat v praxi, když se již roky snaží napodobovat Orbánův model iliberální demokracie. Omezuje nezávislost justice, pod kontrolu dostala část médií. Situace v obou zemích však není rozhodně stejná. Například polské volby jsou oproti těm maďarským relativně férové.
Problémy s dělbou moci v demokratickém systému nemají pochopitelně jen Poláci a Maďaři. Různé snahy o autoritářství pozorujeme v posledních letech i v dalších zemích včetně Česka, jež se mimo jiné donedávna potýkalo s ústavními eskapádami proruského prezidenta Miloše Zemana. Současné polské a maďarské patálie se zásadami právního státu jsou ovšem hodně viditelné, takže instituce Evropské unie, která se k vládě práva ve svých smlouvách hlásí, na ně nějak reagovat musejí. Tím se ale zase posilují protizápadní nálady u polských a maďarských vládních politiků.
Jenže spousta věcí se změnila 24. února 2022, kdy Rusko naplno rozpoutalo válku na Ukrajině. Polsko se kvůli své velikosti, strategické poloze, silné armádě, přijetí velkého počtu válečných uprchlíků a v neposlední řadě staleté negativní zkušenosti s ruskou rozpínavostí stalo důležitou základnou pro západní pomoc Ukrajině. Za současné situace se proto zdá obtížně představitelné, že by členské země EU aktivně tlačily na nějaké výraznější potrestání Polska kvůli jeho soudním „reformám“. Obzvláště, když se v pomoci Ukrajině na rozdíl od Maďarska chová celkem příkladně. V momentě, kdy zuří válka na hranicích Západu, jde spousta sporů v jeho rámci celkem logicky stranou.
Na hranicích Západu? Ukrajina usiluje o vstup do EU a NATO, a hlavně kvůli tomu její občany ruští vojáci vraždí. Kundera ve svém eseji poznamenal, že střední Evropu nelze přesně geograficky vymezit, spojuje ji kultura nebo osud: „Její hranice jsou imaginární a v každé nové historické situaci se musí znovu a znovu vytyčovat.“ Neplatí to i pro Západ? Ukrajina se k němu hlásí a platí za to obrovskou daň. Doufejme, že ji západní země v čele s USA nenechají padnout. Byla by to pro ně prohra nejen geopolitická, ale hlavně morální. Západ se zaštiťuje svobodou a demokracií. Pokud rezignuje na jejich obranu, ztratí svou identitu. Nebude ho pak už potřeba unášet.
Podpořte prosím naši sbírku na Hithitu: https://www.hithit.com/cs/project/12032/tref-se-do-demokratickeho-stredu
ROČNÍK XIII. – 3. ČÍSLO, ZÁŘÍ 2024