Má střední Evropa stejné společenské hodnoty?

17. září, 2014 RUBRIKA Střední Evropa


hodnoty

Zatímco ekonomická úroveň středoevropských států se postupně sbližuje, v hodnotových a etických otázkách tvoří čtyři visegrádské země rozdílné společnosti.

Z výzkumu prestižní americké instituce Pew Research Institute o morálních hodnotách vyšli Češi jako jeden z nejliberálnějších národů na světě hned v několika etických otázkách.

Podle průzkumu „Globální pohledy na etiku“ prováděném ve čtyřiceti zemích jsou Češi ze všech zkoumaných národů nejvíc ochotní akceptovat mimomanželské aférky. Za morálně přijatelné je považuje 17 procent obyvatel. Žebříčku Češi kralují i v otázce akceptování potratů. Jako morálně v pořádku je vidí 49 procent Čechů. Také homosexualitu považuje za morálně akceptovatelnou největší díl populace ze 40 zúčastněných států – 56 procent.

V otázce přijatelnosti konzumace alkoholu jsme sice až druzí, pomyslná zlatá medaile se však skrývá na dalekém druhém konci Země – v Japonsku. Co se týče rozvodů, je ČR sice až 4. nejliberálnější, avšak s 60 procenty je na špici v rámci Evropy. Podobné je to i s otázkami antikoncepce a předmanželského sexu.

Jediná záležitost, ve které jsou Češi ve srovnání se zeměmi Evropy výrazně méně tolerantní, je hazard. Pro 65 procent populace je morálně nepřijatelný, což je nejvyšší hodnota ze všech devíti zkoumaných zemí v Evropě (ČR, Francie, Itálie, Německo, Polsko, Rusko, Řecko, Španělsko a Velká Británie). Můžeme spekulovat, zda je toto vysoké číslo způsobeno tím, že v Česku narazíte na hernu na každém kroku, dlouholetou mediální kampaní proti byznysu s hazardem, či prostě jen Češi nemají gamblery rádi.

 Češi vs. Poláci

Jediný další středoevropský národ zařazený do průzkumu byli Poláci, kteří se ve vícerých otázkách dostali v rámci Evropy na opačný konec názorové škály než Češi. Oba dva národy rámují evropský názorový žebříček v otázce rozvodu, antikoncepce a homosexuality – Češi jako nejliberálnější, Poláci jako nejkonzervativnější. Tedy vlastně ne úplně, v přijímání homosexuality jako morálně akceptovatelné se Rusko ukázalo jako méně otevřené než Polsko.

V dalších otázkách sice Poláci zdaleka nevykazovali tak liberální názory jako Češi, přesto v rámci Evropy nepatřili k nejkonzervativnějším národům, jak je často z naší strany hranice vidíme. Třeba nevěru v Polsku považuje za morálně přijatelnou 9 procent obyvatel, více než v Británii, Řecku, Španělsku nebo Rusku. V otázce morální přijatelnosti konzumace alkoholu se z devíti zařazených evropských zemí dostalo Polsko na čtvrté místo v pořadí od nejliberálnější země. Co se týče morální přijatelnosti hazardu, bylo mezi evropskými zeměmi třetí.

Rozdíl ve vztahu k víře

Pew Research Institute se věnoval ještě jednomu specifickému aspektu morálky – vztahu morálky k víře v Boha. Respondentům položil otázku, zda se domnívají, že člověk potřebuje víru v Boha, aby mohl být morální. Z Evropanů tento názor nejčastěji zastávají Řekové (49 procent) a hned na druhém místě Poláci (44 procent). Češi jsou opět po Francouzích (15 procent) na druhém konci žebříčku (19 procent).

Patrně je vztah k náboženství jednou z odpovědí, kde jsou kořeny diametrálně rozdílného pohledu Čechů a Poláků na etické otázky. V Polsku se pouze 6 procent lidí deklaruje za ateisty, nevěřící či nerozhodnuté. Proto i etické záležitosti akcentované katolickou církví jsou pro Poláky důležité.

Naopak v Česku se při posledním sčítání lidu v roce 2011 označilo za osoby „bez náboženské víry“ 34,2 procenta obyvatel, za věřící pouze 20,6 procenta. 45,2 procenta populace odmítlo na otázku o náboženské víře vůbec odpovědět. Ačkoliv se velká část obyvatel ke své náboženské orientaci nevyjádřila, je i z těchto částečných údajů zřejmé, že patříme mezi jeden z nejvíce ateistických národů. Nebo přinejmenším národů, které nechtějí být spojovány s žádnou náboženskou skupinou.

Češi jako nejliberálnější Středoevropané

Americký výzkum nezmiňoval Slováky a Maďary. Našla jsem proto starší průzkum, kterého se účastnily i tyto země. Jedná se o projekt Evropský výzkum hodnot. Konal se v několika vlnách, poslední z nich proběhla v roce 2008. Vzhledem k tomu, že se jedná o průzkum dlouhodobého společenského nastavení, nepředpokládám, že by se v současnosti hodnoty těchto zemí oproti roku 2008 radikálně změnily.

S výzkumem společnosti Pew Research se překrývá ve výběru několika témat – hodnocení nevěry, rozvodů a homosexuality. Česko je v rámci střední Evropy opět nejliberálnější, ovšem s jednou výjimkou. Pro Maďary je rozpuštění manželství morálně přijatelnější než pro Čechy. Stejně tak Poláci zůstali nejkonzervativnějším středoevropským národem s jedinou výjimkou. Opět je „trumfli“ Maďaři – v otázce nevěry byli méně tolerantní než Poláci. Po Malťanech vykázali druhou nejnižší míru tolerance vůči nevěře ze zemí Evropské unie.

Slováci příliš nepřekvapili. Ve všech zmiňovaných otázkách byli přibližně uprostřed mezi českým a polským pohledem – konzervativnější než Češi, ale liberálnější než Poláci. Do značné míry je tomu tak i s náboženským zaměřením Slováků – věřících je mnohem více než v Česku, ale méně než v Polsku. K víře se hlásí 84 procent Slováků, z toho 82 procent k římskokatolické církvi.

Maďarské otazníky

O Maďarech to samé co o Slovácích říci nelze. Z postojů k několika záležitostem nelze zřetelně definovat hodnotový směr a postoj určité společenské skupiny. Přesto mě výsledky Maďarska zarazily. Zatímco polský hodnotový konzervatismus spojený s pevně zakořeněným katolictvím každý očekává, stejně jako český hodnotový liberalismus, o Maďarsku většina Čechů moc jasný obrázek nemá. Vlastně ani nevíme, jak na Maďary nahlížet. I Evropský výzkum hodnot je na jednu stranu ukazuje jako velmi liberální (v otázce rozvodů), avšak v jiné otázce (nevěry) zase konzervativní.

I ve vztahu k náboženství najdeme v Uhrách poměrně barvitější obrázek než v jiných středoevropských zemích. K římskokatolické a řeckokatolické církvi se hlásí polovina obyvatel, ke kalvínské církvi 30 procent a k luteránské pět procent.
Maďarsko je vlastně pro Čechy nejpozoruhodnější zemí z Visegrádu. Těžko si s Maďary spojujeme nějaké charakteristiky, jako to děláme ve vztahu k Polákům či Slovákům. Určitě za to může i jazyková bariéra. A nakonec můžeme mít i výmluvu, že Maďarsko je jediná země V4, s kterou nemáme společnou hranici.

Marie Bydžovská

autor:

design: Patrik Michl, created by KRYOBYTE s.r.o.