23. února, 2025 Miroslav Šepták
Herbert Kickl chce být lidovým kancléřem, zatím se mu ale vládu sestavit nepodařilo. Foto (oříznuto): Miroslav Šepták
Nejprve s vítězem parlamentních voleb Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) odmítly všechny ostatní subjekty zastoupené v Národní radě utvořit koalici. Spolkový prezident Alexander Van der Bellen proto sáhl v rakouské parlamentní praxi k nezvyklému kroku. Nepověřil sestavením vlády vítěze voleb Herberta Kickla (FPÖ), nýbrž druhého na pásce, lidovce Karla Nehammera.
Právě tehdejší předseda lidové strany (ÖVP) spojil svoji další politickou budoucnost s riskantním projektem. Začal jednat se sociální demokracií (SPÖ) a liberální stranou NEOS o vytvoření trojkoalice. Rozhovory probíhající v diskrétní atmosféře počátkem tohoto roku ztroskotaly. Příčinou byly neshody ohledně způsobu sanace veřejných financí či zvýšení věkové hranice pro odchod do penze. Spory mezi liberály a socialisty vyvolávala otázka zavedení dědické daně a daně z vyššího majetku, kterou požadovala SPÖ.
Ztroskotání koaličních jednání definitivně zpečetilo osud Karla Nehammera, jenž odstoupil. Jeho nástupcem se stal dosavadní generální sekretář lidové strany Christian Stocker. Neúspěšný předseda lidovců a dosavadní spolkový kancléř si mohl nedůstojné divadlo odpustit, kdyby dodržel slovo dané voličům a čerpal inspiraci z minulosti. Do parlamentních voleb vstupoval s cílem obhájit prvenství a neuspěl. Například jeho předchůdce Josef Klaus v březnu 1970 ve stejné situaci přitom dal všechny funkce okamžitě k dispozici.
Personální rošáda v čele lidovců dala koaličním rozhovorům novou dynamiku. Prezident Van der Bellen musel v lednu tohoto roku spolknout hořkou pilulku v podobě pověření Herberta Kickla sestavením vlády, ačkoliv tento krok dosud striktně odmítal. Podle očekávání pozval předseda Svobodných Kickl ke koaličním rozhovorům lidovce.
Zasednutí za jednací stůl nepůsobilo především v případě Stockera důvěryhodně. V minulosti patřil k nejhlasitějším lidoveckým kritikům Herberta Kickla. Šéfa Svobodných označil za radikálního konspiračního politika, bezpečnostní riziko pro Rakousko nebo zástupce politického extremismu. Názorový obrat zdůvodnil Stocker poukazem na odlišnou politickou konstelaci způsobenou krachem rozhovorů o vytvoření trojkoalice.
Viděno striktně podle předvolebních programů existuje mezi Svobodnými a lidovci zhruba sedmdesátiprocentní shoda. Koneckonců v pěti z devíti spolkových zemí spolupráce mezi oběma subjekty funguje. FPÖ a ÖVP mohly najít rychle společnou řeč v oblasti zpřísnění azylové a migrační politiky, snížení sociálních dávek pro občany cizí státní příslušnosti a odložení snahy dosáhnout klimatické neutrality o deset let – z roku 2040 na 2050.
Zásadní problém vlekoucích se rozhovorů pravděpodobně tkvěl v neústupnosti obou potenciálních partnerů. Svobodní chtěli zužitkovat historické vítězství a nárokovali si vedle funkce spolkového kancléře rovněž některá klíčová ministerstva jako resort vnitra nebo financí. Lidovci poukazovali na rozdíl zhruba dvou procentních bodů v parlamentních volbách mezi nimi a FPÖ, a požadovali proto jednání jako rovný s rovným. Nechtěli hrát druhé housle a Svobodným jednoduše vyklidit pole. Námluvy tak nakonec skončily 12. února nezdarem.
Otázkou zůstává, kdo v současné situaci může ztratit více. Pokud Rakousko vykročí směrem k předčasným volbám, mohly by po zohlednění všech zákonných lhůt proběhnout nejdříve koncem května. Favoritem případného nového rozdání karet voliči jsou Svobodní, kteří by mohli získat až třicet procent hlasů.
Naproti tomu nejvíce mohou ztratit lidovci. Od odchodu svého lídra Sebastiana Kurze v prosinci 2021 hledá ÖVP marně svoji tvář. Dokonce se objevily hlasy požadující Kurzův okamžitý návrat. Někdejší kometa evropských křesťanských demokratů opětovný vstup do politického ringu prozatím odmítla. Obvinění z protiprávního jednání dosud nejsou soudně ukončena, a proto se Kurz vrátit do politiky zdráhá.
Důležitým testem momentálních nálad budou předčasné vídeňské komunální volby. Z iniciativy SPÖ se nebudou konat na podzim, nýbrž už 27. dubna. Sociálnědemokratický starosta Michael Ludwig tím zamýšlí podstatně zkrátit předvolební kampaň a zastavit vzestup Svobodných. Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění hrozí obrovský propad voličské přízně lidovcům. Až polovina jejich někdejších příznivců přemýšlí, že podpoří konkurenci, především Svobodné.
Další týdny bez přehánění rozhodnou, jakým směrem se Rakousko bude ubírat. Třebaže většina tamních politických uskupení tvrdí, že se předčasných voleb nebojí a mají co občanům nabídnout, jejich stranické pokladny nejsou bezedné. Z aktuální nepřehledné situace by mohl profitovat nový, minulostí nezatížený hráč. Nikdo takový s dostatečnou odvahou, charismatem a vizí se ale dosud neobjevil.
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025