Souhvězdí Demokratického středu
20. února, 2013
Tomáš Fošum RUBRIKA Úvodník
I tvůrci Demokratického středu se svezli na tuzemské prezidentské vlně a připravili číslo, jehož hlavním tématem jsou středoevropští prezidenti. Z posádky Velkého vozu, která na Vás, milé čtenářky a milí čtenáři, shlíží z obálky, uvnitř čísla blíže představujeme „čestného makléře“ Heinze Fischera a „nejstředoevropštějšího“ německého prezidenta Joachima Gaucka. Nad Pražským hradem září až do 7. března tohoto roku hvězda Václava Klause. Blednoucímu svitu české hlavy státu jsme se důkladně věnovali v minulém, historicky prvním čísle Demokratického středu, tudíž protentokrát necháváme Václava Klause sedět převážně na střídačce. Do hry zasahuje jen v úvodním článku o Václavu Havlovi. První dva české prezidenty už od sebe zkrátka oddělit nelze…
V obecnější rovině se nesou články o polských a slovenských prezidentech. Maďarskou, resp. ukrajinskou hvězdu Velkého vozu přiblížíme v některém z dalších čísel. Přece jenom, sedmero prezidentů v jednom čísle by bylo trochu moc, a my chceme dát prostor i jiným tématům.
V prostřední části časopisu Vás zveme na kvantifikovanou cestu Polskem a Pobaltím. Autor článku, nejsa prezidentem, se na ni vydal malým vozem. Seznámit se můžete i s důsledky sjednocení Německa nebo s tím, co všechno může způsobit nedostatek odvahy v politice. V rubrice „Historie a současnost“ odkrýváme tajemství, alespoň pro ty, co neholdují historii. Nejsme totiž první tohoto jména, Demokratický střed existoval už za první republiky. Máme s ním něco společného? Odpověď naleznete uvnitř listu. Do časů první republiky Vás přemístí i článek o církvích.
Oproti prvnímu číslu se nám rozrostla část vymezená kultuře. Upřímně se z toho radujeme. Soustředíme se sice převážně na politicko-společenské dění, nicméně nechceme, aby kultura zůstala Popelkou, a to přesto, že Popelce to sluší i s koštětem v ruce. A pořádek musí přece někdo zajistit! Pro pořádek proto dodávám, že v kulturní rubrice naleznete texty pojednávající o českém vydání básní polského buřiče Rafała Wojaczka, divadelní adaptaci románu Chudí v Lodži a o životě za zdí, kde se žije trochu jinak než v krajině za zrcadlem.
Zrcadlo představuje zpětnou vazbu. Právě o ni bychom Vás rádi poprosili. Pokud byste nám po přečtení tohoto čísla chtěli sdělit své názory, připomínky, výtky, případně i nějakou pochvalu, v tiráži najdete naši e-mailovou adresu. K dispozici jsou Vám samozřejmě i naše internetové stránky a profil na facebooku. Budeme rádi za každou reakci. Díky kalendáři jsme se sice přehoupli už do druhého ročníku, ale ve skutečnosti stále stojíme na počátku, přičemž hodláme náš čtvrtletník i za Vaší pomoci neustále zlepšovat. Přejeme Vám příjemnou četbu druhého čísla Demokratického středu.
Tomáš Fošum