11. února, 2015 Jan Jüptner
Jediná pochvala za 3 roky
Věřím tomu, že vše vzniká z vražd a bojů. A že Andrej Babiš bude prvním oligarchou, který se stane elitou. Elitou, která začne přihlížet nejen ke svému zájmu, ale k zájmu celé společnosti. Přibližně tak zněla slova, která filozof Václav Bělohradský pronesl v České televizi 12. října.
Když o něco později vedli rozhovor s Babišem redaktoři Respektu (27. října), všimli si, že Bělohradského citace leží spolu s výňatky z Aristotela a Platóna na jeho stole. Babiš se v nich zhlédl: „Já jsem se staral celý život o sebe, ale dneska se snažím sloužit veřejnosti“. Podle jeho slov představují jedinou pochvalu, které se mu za poslední tři roky dostalo. A tak se stalo, že někdejší apologet Václava Klause a pozdější autor Pěti důvodů proč volit ČSSD opět vyšel naproti tomu, kdo je právě v kurzu. Ponechme pro tentokrát Bělohradského jeho svědomí a pohleďme na to, v čem je jeho provokativní myšlenka inspirovaná Aristotelem nosná.
Aristotelova myšlenka středu
Ideální vláda (Politeia) mísí podle Aristotela procedury a hodnoty demokracie a oligarchie a spojuje jejich umírněné podoby. Pokud bohatí anebo chudí opustí středovost a jejich vláda se vychýlí do krajnosti, vznikne v prvním případě oligarchie, jak ji rozumíme dnes, a v druhém případě demokracie ve smyslu bezohledné vlády chudých nad bohatými (chcete-li většiny nad menšinami), která nebude příliš vzdálena např. diktatuře proletariátu, jak jsme ji zažili před rokem 1989. Kombinací neukázněné demokracie a oligarchie vzniká situace, kdy si neukázněný lid myslí, že vládne, ale ve skutečnosti vládnou oligarchové, a to demagogicky, tedy tím, že rozněcují temné vášně lidu a manipulují s nimi ke svému prospěchu. Tak se stane, že čistá oligarchie se smísí s čistou demokracií a vznikne to nejhorší, co si Aristoteles dovede představit. Tyranie.
Největším štěstím pro obec je, když na ni mají rozhodující vliv střední vrstvy, čili ti, kteří nemají málo ani hodně a také jejich jednání a myšlení v sobě vyvažuje obě krajnosti. Myšlenka středu spojuje Aristotelovu Etiku a Politiku – je hlavní ctností člověka i obce. Politeiu (někdy překládanou i jako republiku) si berou za svou bohatí i chudí, neboť ti i oni v ní jako v zrcadle spatřují především sami sebe, a žádnou jinou vládu tudíž nechtějí. A tak všichni mají, co chtějí.
Za klíčové dále Aristoteles považuje, aby se nikdo nemohl obohacovat z úřadů. Našimi slovy: aby ti nahoře nekradli. Jen tehdy bude možné, aby všichni mohli volit (a věřit, že mají demokracii), ale chudé nebudou úřady přitahovat, protože se z nich nebude možné obohatit, a tak si budou moci nerušeně hledět svého a nakonec také zbohatnout. A (z)voleni budou bohatí, kteří si v nejlepším případě naopak hledět (jen) sami sebe přestanou, ale stanou se ctnostnými, když vezmou za svůj prospěch celé obce. Což je přesně ten moment, v který v případě hnutí ANO a Andreje Babiše chce věřit Bělohradský. Že se oligarchové stanou pod tlakem okolností, ale i o své vůli aristokraty.
Podmínky umírněné oligarchie
Význačný český právník a komentátor Jiří Přibáň se rozčiluje nad tím, že obyčejní lidé u nás stále častěji volí bohaté a považují to za normální. Představu, že bohatý člověk je důvěryhodnějším politikem, protože jeho bohatství se považuje za nejlepší prevenci proti korupci, označuje za perverzní. Je výrazem toho, že si lidé neváží sami sebe, a tak rezignují na demokracii a zvolí někoho, komu se podařilo to, co jim ne: toho, kdo „to“ dokázal a je takříkajíc za vodou. Také on se dovolává Aristotela, nicméně uniká mu antický pojem demokracie. Ta neznamená, že chudí mají volit chudé (jako třídy sledující své zájmy v marxismu), ale že mohou volit všichni, a že zvolí někoho, kdo bude přihlížet k zájmu celku a jeho středu.
Přibáň varuje před neschopností (a neochotou) rozlišovat byznys a politiku a brání (hodnou) demokracii před (zlou) oligarchií. Jeho apel u nás již dlouho zní jako gong – lidé mají dost „kluků a holek od vedle“, kteří před jejich zraky bezostyšně zbohatli (Stanislav Gross, Marek Dalík, aktuálně Vratislav Mynář) a prahnou po spravedlnosti.
Jak ale upozorňuje Bělohradský, paušální kritika oligarchie je kýčem. Lid totiž sám sobě vládnout nemůže, a proto zmocňuje své zastupitele, aby mu vládli, čímž oligarchie vzniká nevyhnutelně. V tomto smyslu je každá demokracie více či méně oligarchickou. Šťastná fúze nás a jich je možná jen tehdy, když se lidé v úřadech nebudou obohacovat, a budou tak činit proto, že je k tomu přinutí zákony, veřejné mínění, jejich stávající bohatství nebo (nejlépe) jejich ctnost. Kritizovat oligarchii za to, že je oligarchií, a snažit se ji nepustit do politiky nemá podle Bělohradského smysl. Musíme podle něj věřit, že oligarchové se stanou elitami, neboť nic jiného nám nezbývá.
A za sebe dodejme: nejen věřit, ale i nastolit podmínky, za kterých by Andrej Babiš a jemu podobní mohli (a museli) opustit vůni svých peněz ve prospěch obecného blaha. To znamená: znemožnit obohacování, upevňovat právní stát, pěstovat svobodné veřejné mínění, svobodnou hospodářskou soutěž a způsobilost oligarchů stát se elitami posoudit příležitostně ve volbách. Pravidla jsou pomyslnými hradbami, které jsme vztyčili, abychom se ochránili před nimi (oligarchy) i před námi samotnými. Silvia Berlusconiho soud nakonec poslal do domova důchodců, aby se tam staral o pacienty s Alzheimerovou chorobou. Pokud čeští oligarchové přestanou dodržovat pravidla a stanou se Aristotelovými slovy neukázněnými, měl by je stihnout podobný úděl. Máme-li být republikou, a ne plutokracií.
Jan Jüptner
Diskuse o oligarchii
• ČT 24 Pomůže Babiš Česku? Bělohradský je optimistický, zároveň ale varuje (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/288968-pomuze-babis-cesku-belohradsky-je-optimisticky-zaroven-ale-varuje/)
• Aristoteles Politika V.
• Aristoteles Etika Níkomachova, kniha II.
• Respekt Rockefeller Babiš (http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-63012960-rockefeller-babis)
• Jiří Přibáň České společnosti hrozí politická perverze (http://archiv.ihned.cz/c1-63312650-ceske-spolecnosti-hrozi-politicka-perverze)
• Bělohradský Bělohradský: Společnost rozpoltila přímá volba prezidenta (http://video.aktualne.cz/dvtv/belohradsky-spolecnost-rozpoltila-prima-volba-prezidenta/r~4f7b57aa8f9011e4ba57002590604f2e/)
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025