26. května, 2024 Jan Blažek
Péter Magyar na snímku z letošního dubna.
Foto: Wikimedia Commons/B. Molnár Béla
O Maďarsku se zase jednou hodně mluvilo a psalo, a to po delší době ne kvůli osobě Viktora Orbána, jeho vazbám na Kreml či postojům k válce na Ukrajině. Počátkem února zveřejnil na vládě nezávislý web 444.hu článek o tom, že prezidentka Katalin Novák vloni omilostnila muže, který pomáhal krýt pedofilii v dětském domově. Tato kauza zpochybnila jeden ze základních ideologických pilířů, na nichž Orbán a Fidesz staví svoji identitu a odpor k Západu – ochranu tradiční rodiny.
Ačkoliv to v maďarských poměrech vůbec není zvykem, práce nezávislých investigativních novinářů tentokrát způsobila politický otřes. Pouliční protesty o velikosti a frekvenci, kterou Maďarsko nepoznalo minimálně posledních pět let, zanedlouho stály post nejen samotnou prezidentku, ale i další z vycházejících hvězd vládní strany, ministryni spravedlnosti Judit Vargu. Ta byla pod žádostí o milost rovněž podepsaná.
Nešlo o žádnou maličkost, Varga i Novák byly slibné mladé tváře Fideszu, a kromě toho ženy, které jsou ve straně tradičně podzastoupené. Před mladou prezidentkou se rýsovala dlouhá a zářná kariéra na vrcholném postu. Judit Varga měla vést kandidátku Fideszu do červnových evropských voleb. Počítalo se s ní i jako s možnou eurokomisařkou za Maďarsko. Vládní straně budou nyní chybět coby osobnosti, celá aféra navíc pro vládu znamená znatelný reputační šrám. A hlavně se ukázalo, že nezávislá média a občanské protesty přece jen mají ještě v Maďarsku jistou váhu a dopad.
Na maďarských ulicích se tak doslova povaloval politický kapitál a bylo jen otázkou času, kdy se ho někdo ujme. Stávající opozice se stále nedokázala oklepat z toho, že v roce 2022 navzdory svému pracnému a obětavému sjednocení utrpěla od mocné státostrany Fidesz další drtivou volební porážku. Možná i proto si nechala slibnou příležitost protéct mezi prsty. Zároveň na maďarské politické kolbiště právě v ten okamžik vstoupil nový hráč, doposud víceméně neznámý exmanžel zmiňované exministryně spravedlnosti Judit Vargy Péter Magyar.
Třiačtyřicetiletý někdejší diplomat a technokrat v Orbánových službách po abdikaci své bývalé choti složil veškeré své funkce a vzápětí dal rozhovor vlivnému opozičnímu youtubovému kanálu Partizan. To samo o sobě bylo nezvyklé, vládní představitelé se opozičním médiím vyhýbají jako čert kříži. A Magyar navíc v rozhovoru veřejně prozřel a začal se kát za svoji spolupráci s režimem, který sám označil za oligarchický. Popsal, jak jsou veškeré hospodářské zdroje a politická moc v Maďarsku v rukou pouze několika rodin, neštítil se použít ani termín mafiánský stát. Na paškál si bral zejména šéfa Orbánova kabinetu Antala Rogána – jednoho z nevlivnějších Maďarů dneška, pod jehož kontrolu spadají média i bezpečnostní služby.
Ukázalo se, že Magyar byl ve správnou chvíli na správném místě. Video mělo obrovskou sledovanost. Zhlédlo ho dva a půl milionu lidí, což je v zemi s populací čítající necelých deset milionů opravdu hodně. Magyarem organizovaných protivládních demonstrací se účastnily vyšší desítky tisíc lidí, mohlo jít o vůbec největší opoziční shromáždění od roku 2010. Vysokou návštěvnost mají i mítinky v regionech, které nyní pořádá v rámci své předvolební kampaně. Na veřejnosti i na sociálních sítích prohlašuje, že právě on má díky svému insiderskému vhledu šance Orbánovým režimem otřást. A lidé na to slyší.
Viktor Orbán podle všeho bere Pétera Magyara jako protivníka vážně. O tom svědčí i nevybíravá antikampaň, kterou proti němu Fidesz vede. Je postavená zejména na líčení Magyara jako zrádce vlastní rodiny, a není tím myšlena pouze jeho rodina politická, tedy strana Fidesz. Jde o narážku na rozvod, který Magyarovu vstupu na politickou scénu předcházel. Jeho exmanželka Judit Varga, jakkoliv deklasovaná a dehonestovaná, už proti svému někdejšímu choti vystoupila. Obvinila ho dokonce z násilnických sklonů.
Důkazy pro toto obvinění chybí, faktem ale je, že spory mezi bývalými manželi daly politické kariéře Pétera Magyara do vínku jistou pachuť. Své „insiderské“ znalosti totiž Magyar veřejnosti zpřístupňuje v podobě nahrávek rozhovorů s Judit v době, kdy ještě byli svoji. Politička na nich popisuje manipulování výběrových řízení a pochybné udělování zakázek, za nimiž má stát právě již zmiňovaný Rogán. Samozřejmě, hlavním společenským nešvarem je klientelismus a korupce, do kterých Magyar tepe. Ale i způsob, jakým byly nahrávky pořízeny, vzbuzuje oprávněně pochybnosti.
Média také spekulují, zda Magyara k veřejné angažovanosti podnítila skutečně až aféra s pochybnou milostí prezidentky Katalin Novák, či zda svůj vstup do politiky plánoval již nějakou dobu dopředu. Nelze vyloučit, že se původně chtěl postavit pouze do čela kandidátky do Evropského parlamentu a v kampani se utkat se svou někdejší ženou, na kterou měl pomocí nahrávek „nabito.“ Vysvětlovalo by to rychlost, razanci a strategickou vyzrálost, s níž byl schopen do politiky zasáhnout hned po abdikaci obou fideszovských političek.
Ať tak či onak, nepředvídatelná shoda politických okolností mu nahrála natolik, že dnes už musí mít ambice vyšší než jen teplé poslanecké místo v Bruselu. Vede evropskou kandidátku strany Tisza, již se ale nechal slyšet, že do europarlamentu ani v případě volebního úspěchu nenastoupí. Své místo vidí v domácí politice a nezastírá záměr dosáhnout na nejvyšší mocenské posty. K souboji v televizní debatě vyzývá jak premiéra Orbána, tak expremiéra a dodnes nejvýraznějšího opozičního politika Ference Gyurcsánye. Velké ambice však také znamenají velkou odpovědnost a teprve čas ukáže, jestli jí začínající politik dostojí.
Jaká je vznikající strana Tisza? A znamená ten název něco? Jde o akronym slov tistelet a szabadság, tedy čest a svoboda. Důležitější ale je shoda názvu strany s nejdelší maďarskou řekou a příjmením dvou dlouho sloužících ministerských předsedů z dob habsburské monarchie. Jméno strany tedy více než co jiného poukazuje na tradicionalismus, národní cítění a mocenské ambice svého lídra.
Při bližším pohledu se Tisza v zásadě tolik neliší od Orbánovy strany, z níž koneckonců Magyar vyšel. Z ideologického hlediska jde nepochybně o stranu konzervativní, a to navzdory tomu, že už ji přívrženci Fideszu automaticky onálepkovali jako levicovou. Nejde o pluralitní občanskou iniciativu zdola, spíše o projekt jednoho dominantního politika. Stranické struktury a kontrolní mechanismy se teprve ustanovují. Je tedy otázkou, zda budou plně funkční, či zda si Magyar v partaji zajistí podobně výsadní postavení, jaké má dnešní premiér ve své straně. Když začala vládní média o Magyarovi psát jako o opozičním „mesiáši“, bylo to myšleno výsměšně. Termín se ovšem ujal a Magyarovým příznivcům to kupodivu nevadí.
Ve snaze Magyara očernit před voliči ho Fidesz na svých předvolebních plakátech řadí mezi „vítače a bruselské válečné štváče“. K Evropské unii má sice někdejší diplomat vstřícnější vztah než premiér Orbán, který v ní platí bezmála za vyvrhele. Ale ve vztahu k Putinově válce na Ukrajině jako by se Magyar od názorů svého nedávného chlebodárce nedokázal či nechtěl odpoutat. Z jeho spíše opatrných vyjádření se zdá, že ani on nechce podporovat Ukrajinu dodávkami zbraní a věří v diplomatické řešení války, které nemusí brát v potaz názor a územní celistvost napadené země.
Na to, že byl Péter Magyar ještě doslova před pár týdny veřejnosti prakticky neznámý, je jeho vzestup skutečně raketový. V průzkumech veřejného mínění se mu podařilo převálcovat všechny opoziční strany, v tomto směru o něm lze oprávněně hovořit jako o Orbánově vyzyvateli. Z týchž průzkumů ale vyplývá, že Fidesz popularitu neztrácí buď vůbec, nebo jen neznatelně. Voličstvo vládní strany drží pohromadě funkční směs vůdcovské adorace, klientelismu a uměle přiživovaného strachu z jakýchkoliv změn. Charizmatický mladý politik dnes svými kroky a ambicemi oslabuje především stávající opozici, menší strany ohrožuje dokonce existenciálně. Souběžně s evropskými volbami se navíc budou v Maďarsku konat i volby lokální, a právě kandidatura strany Tisza v Budapešti může opozici zkomplikovat cestu k vítězství. A to by Magyarovi dost možná uškodilo i v očích vlastních voličů.
Ať tak nebo tak, je Péter Magyar neoddiskutovatelnou hvězdou dnešní maďarské politiky, do níž vlil novou energii a dynamiku. I kdyby měl zářit pouze krátce, podařilo se mu ukázat směr, kterým je možné v Maďarsku dosáhnout hlubších změn – skrze revoltu a reformní úsilí uvnitř strany Fidesz. Jestli je k tomu však právě Péter Magyar tím nejpovolanějším, se teprve uvidí. Potřeboval by, aby ho v jeho snahách podpořilo výrazně více někdejších spolustraníků, než kolik se k tomu zatím odhodlalo.
ROČNÍK XIII. – 3. ČÍSLO, ZÁŘÍ 2024