Středoevropská Rus

22. září, 2015 Tomáš Fošum RUBRIKA Úvodník

---

Přehled lvovského tisku. Foto: Tomáš Fošum

 

Rusko pochopitelně žádným středoevropským státem není, ale dějiny našeho regionu ve 20. století podstatně ovlivňovalo, a jak v poslední době vidno, rádo by na to zase navázalo. Jelikož role ruského satelitu naší zemi vůbec neprospěla, není pro nás nějaký návrat do „ruského světa“ žádoucí. Proto je důležité dnešnímu Rusku rozumět. Svou troškou do mlýna se rozhodl přispět i náš časopis, jenž věnuje „ruskému medvědovi“ v rámci tohoto čísla velký prostor.

 

Máme se Ruska bát? Tak zní jedna z klíčových otázek dnešní doby. Pokud na ni hledáme odpověď z vojenského hlediska, stojí za to číst článek Ladislava Havelky, který stav ruské armády důkladně analyzuje. Najdete zde i údaje porovnávající NATO a Rusko podle výzbroje a nákladů na zbrojení. Z těchto údajů vyplývá, že otevřený útok ze strany Kremlu s největší pravděpodobností Západu nehrozí. Rusko bude spíše místo zbraní i nadále využívat fakt, že je významným dodavatelem plynu do Evropy. Jenže časy se mění a mocnému Gazpromu ubývají síly. Více v článku Martina Jiruška.

Strach z Ruska někdy bývá zaměňován s rusofobií, tedy jakousi iracionální obavou ze všeho ruského. Jak si však můžete přečíst v příspěvku Kateřiny Hamatové, rusofobie se dnes někdy těžko odděluje od kremlofobie. Jasně, je třeba se vyhýbat kolektivní vině a neházet všechny Rusy do jednoho pytle. Ale to, že se někdo obává imperiálních choutek Vladimira Putina a spol., ještě neznamená, že by se měl jít léčit s fobií. A rozhodně to neplatí pro ty, kteří nemají pochopení pro ruské nároky na Ukrajinu, již oprávněně vnímají jako samostatný, svébytný stát.

Skuteční rusofilové by měli přát Rusům to nejlepší, a pokud jde o správu věcí veřejných, nic lepšího než liberální demokracii zatím nikdo nevymyslel. Cesta k demokratickému Rusku vede dost možná přes demokratickou Ukrajinu. Ostatně, vzdělanost v minulosti často přicházela do Ruska právě z území dnešní Ukrajiny, tak proč by se nemohli Rusové inspirovat i Majdanem? Optimistou v tomto směru je i Martin C. Putna, jemuž nedávno vyšla kniha Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. V rozhovoru, který nám poskytl, Martin Putna říká, že mu Ukrajina připomíná Čechy po sametové revoluci. I ona se chce vydat na Západ. Bude to mít však podstatně těžší, neboť na Západ je to z ní zkrátka dál.

„Středoevropskou Rus“ z titulku samozřejmě berte jako velkou nadsázku. Nicméně Ukrajina se kdysi Rusí nazývala a součástí střední Evropy také bývala – stačí si zajet do Lvova nebo Černovic. A Rusí, jak svědčí zmíněná Putnova kniha, existovala v minulosti celá řada, a ne všechny viděly v Západu nepřítele. Proč by na jejich dědictví nemohlo jednou navázat demokratické Rusko? Jestli tomu někdo nevěří, nechť se poradí se svým psychologem, zda se o něj nepokouší… Ano, rusofobie.