22. září, 2013 Tomáš Orlík
Začátkem května 2013, na německé straně Šumavy, poblíž Viechtachu.
„Tak, jak se máte, němečtí středoevropané,“ povídám svým přátelům Sandře, Adalbertovi a Jensovi, jehož chatu jsme na tento příjemný večer u krbu a vína obsadili. „Mně se vždycky líbí Tomášova definice střední Evropy jakožto prostoru České republiky a jejích sousedů,“ glosuje se smíchem Jens.
„Co vaše nadcházející volby, budete volit Alternativu?“ říkám. Jens, vrcholový manažer v mezinárodní společnosti, na jaře dokonce chtěl do Alternativy pro Německo profesora Bernda Luckeho vstoupit. Teď říká, že dá hlas tradičně CDU/CSU, neboť věří v korekci EURO záchranné politiky paní kancléřky Merkelové. „Bude SPD silná?“ ptám se. Jens říká, že reformy Gerharda Schrödera, na které Angela Merkelová plynule navázala, přispěly k současné solidní hospodářské pozici Německa. „Ale jakmile se z něj stal ze dne na den ‚Gerhard Gazprom Schröder‘, tak u části voličstva SPD na dlouhou dobu skončila,“ komentuje Jens. „Musí to být skvělý pocit mít kancléřku s důvěrou 80% veřejnosti, což,“ obdivuji sílu současné nejvlivnější ženy světa.
„Zářijové volby budou o tom, zda nás ještě baví kupovat si ostrov za ostrovem, stát za státem. Některým se to stále líbí, část Němců říká, že vlastnit a ovládat třetinu Evropy by už mohlo stačit!“ šokuje Adalbert svým ostrým nástupem do diskuse. Bude volit buď Alternativu, nebo přece jen FDP, ale to má ve vesnici tak příšerně populistickou starostku, že Adalbert bude váhat do poslední chvíle. „Děláte to chytře. Nejdříve obrovský nájezd bank a levných úvěrů do jižních zemí, jakmile to nezvládají, tak přichází pomoc. Na slovní spojení mezinárodní nebo dokonce internacionální pomoc jsme u nás od roku 1968 trošku citliví. A ještě si například Řecko v roce 2010 muselo ihned objednat několik ponorek a válečných lodí, že ano,“ brousím dále hrany diskuse. Adalbert kupodivu souhlasí s mým pohledem a doplňuje typová označení ponorek včetně výrobce motoru. Je to místní počítačový technik a trochu „geek“ , orientuje se nad očekávání dobře. „Takže EURO je něco jako pokus ekonomicko-politicky ovládnout část Evropy? Něco jako druhý pokus?“ ptám se, raději se smíchem. „Na to Ti odpovíme po 22. hodině, to už je přípustná politická nekorektnost“, usmívá se Sandra přes skleničku vína. Tato milá slečna pracuje na Klatovsku v účetní firmě, protože jí česká firma dává o 20% vyšší plat, než by měla na stejné pozici na německé straně. Před 15 lety to bylo úplně naopak.
„A co u vás? Vy jste měli v lednu také volby, ne? A v Německu se říká, že je vyhrál někdo z hodně dávných dob minulého století, když to řeknu diplomaticky!“ otáčí list Jens. Vysvětluji, že šlo o volby prezidentské, a bohužel jsem nucen souhlasit s diplomatickým hodnocením našeho prezidenta. Proč jsme si změnili Ústavu na přímou volbu, vysvětluji populismem politické reprezentace, která se řídila průzkumy nálad voličů. Němečtí přátelé u stolu jen kroutí hlavami a varují, že to může vést k řadě problémů jako u nich v 60. a 70. letech. „Premiéra a vládu však máme nadále dobré, a když prezident bude respektovat Ústavu, tak se snad tolik neděje“, slyším se říkat. V hlase však mám závan nejistoty.
Tomáš Orlík
ROČNÍK XIV. – 2. ČÍSLO, ČERVEN 2025