09. prosince, 2015 Michal Lebduška
Květnové vítězství Andrzeje Dudy nastartovalo PiS, které pak zvítězilo i v podzimních parlamentních volbách. Zdroj: andrzejduda.pl
I přes určité posuny způsobené především všeobecnou únavou z dlouhé vlády Občanské platformy (PO) pořád v zásadě platí tradiční rozdělení na bohatší západ a chudší východ, venkov a města či podle vzdělání. Obecně ale také platí, že i přes vyostřenou volební kampaň si mnoho Poláků s volbami příliš hlavu neláme, neboť volební účast je v Polsku tradičně nižší než v Česku. Letos v květnu hlasovalo v prezidentských volbách v prvním a druhém kole 48,96 % a 55,34 % oprávněných voličů. Říjnových parlamentních voleb se zúčastnilo 50,92 % voličů. Pro srovnání v Česku byla účast v posledních analogických volbách 61,31 %, 59,10 % a 59,48 %.
Ačkoliv tentokrát na úrovni polských vojvodství vyhrála Občanská platforma pouze v Pomořském (Gdaňsk) a Západopomořanském vojvodství (Štětín) a PiS opticky ovládl téměř celé Polsko, při bližším pohledu na výsledky již situace tak jednoznačná není. Výraznější odstup od Platformy totiž PiS zaznamenal především ve východní polovině Polska, která je jeho „tradiční baštou“, tedy v Mazovském (s výjimkou Varšavy), Lodžském, Podlaském (Białystok), Lublinském, Svatokřížském (Kielce), Malopolském (Krakov) a Podkarpatském (Řešov) vojvodství. Velkou změnou oproti dřívějším volbám, která opticky na mapě zvýraznila vítězství PiSu, je totiž úspěch liberální strany Nowoczesna (Moderní) Ryszarda Petru, jež sebrala část voličů Občanské platformě. Právě tato nová strana výrazněji uspěla v západopolských regionech a především pak ve velkých městech (kromě Varšavy také v Poznani, Krakově, Wrocławi, Zelené Hoře a části hornoslezské aglomerace), kde je tradičně silná Platforma. Jistým symbolem úspěchu Ryszarda Petru je výsledek v elitní varšavské čtvrti Wilanów na jihu hlavního města, kde jeho strana získala 24,74 % hlasů. Pokud tedy vezmeme v úvahu tuto změnu, tak se v zásadě příliš nemění obrázek z květnových prezidentských voleb, v nichž Bronisław Komorowski vyhrál v devíti z šestnácti polských vojvodství. Při sečtení výsledků PO a Moderní je totiž skóre v souboji s PiSem na úrovni vojvodství 8 proti 8.
Velmi málo se toho změnilo i na mnoha dalších místech na lokální úrovni. Typicky se výrazně vymykají mimo jiné oblasti, v nichž žijí národnostní menšiny. Například ve druhém kole prezidentských voleb získal v Podlaském vojvodství na severovýchodě Polska kandidát PiSu Andrzej Duda celkem 59,31 %, nicméně prohrál ve dvou okresech. V okrese Hajnówka (v němž se nachází Bělověžský prales) uprostřed území PiSu získal Komorowski dokonce 70,25 % hlasů. Jen v samotném městě Hajnówka přitom tvoří čtvrtinu obyvatel Bělorusové a v některých okolních obcích (gminách) stoupá jejich podíl až k 80 %. V okrese Sejny na litevské hranici Komorowski zase získal 56,61 % hlasů, přičemž jednoznačně nejlepší výsledek připadá na obec Puńsk se ziskem 75,39 %. Právě Puńsk je jedinou polskou obcí, v níž tvoří většinu obyvatel Litevci. Podobná situace platí i v Opolském vojvodství ve Slezsku. Ačkoliv v celém vojvodství vyhrál PiS, tak ve čtyřech okresech, v nichž se koncentruje německá menšina, zvítězila PO, a to i přesto, že si Němci volí do parlamentu svého vlastního menšinového zástupce. Podobnou „anomálií“ je také město Wisła v okrese Těšín u českých hranic. Ačkoliv v tomto městě nežije žádná národnostní menšina, tak je přeci jen výjimečné. Jedná se totiž o jediné město v celém Polsku, kde tvoří většinu obyvatel luteráni. Kromě toho tu svou roli hraje i skutečnost, že PO podporuje známý skokan na lyžích a místní rodák Adam Małysz. Proto nepřekvapí, že v druhém kole prezidentské volby zde získal Bronisław Komorowski 84,38 % hlasů a ve volbách do parlamentu zvítězila PO s výsledkem 47,66 %. Hned v sousední obci Istebna přitom PiS získal 61,45 % hlasů.
Pokud jde o regionální preference jednotlivých stran, pak je třeba zmínit i další politická uskupení. Tradiční pevností polských lidovců (PSL – Polskie Stronnictwo Ludowe) je venkovské Svatokřížské vojvodství na jihovýchodě Polska. Ačkoliv kandidát lidovců v prvním kole letošní prezidentské volby Adam Jarubas získal celkově pouhých 1,6 % hlasů, v Svatokřížském vojvodství to bylo 13 %, což tvořilo zhruba čtvrtinu ze všech hlasů, které tento kandidát získal v celém Polsku. Svatokřížské vojvodství má přítom mezi 16 polskými vojvodstvími čtvrtý nejmenší počet obyvatel a po Podkarpatském vojvodství na ukrajinsko-slovenském pomezí také nejnižší míru urbanizace. V této souvislosti tedy nepřekvapuje ani výsledek lidovců v parlamentních volbách, kde bodovali ve venkovských a tradičně zemědělských regionech, což je kromě již zmíněného Svatokřížského vojvodství především Velkopolsko, Mazovsko a okolí východopolského Lublinu. Naopak ve velkých městech se jejich výsledek blížil nule. Nejlepšího výsledku z pěti největších polských měst dosáhli v Lodži – 2,25 %.
Poslední tradiční politickou silou v Polsku je levice (SLD – Sojusz Lewicy Demokratycznej), která se letos sice kvůli kandidatuře v koalici jako tzv. Sjednocená levice nedostala do parlamentu, když nepřekročila 8% práh pro koalice, avšak získala více hlasů než lidovci. Ačkoliv obecně platí, že levice má nejvíce příznivců spíše na západě Polska, ve velkých městech a průmyslových centrech (typicky například v okolí Poznaně), tak zároveň tradičně dosahuje velmi dobrých výsledků i na úplném východě Polska, což souvisí s výše uvedenou problematikou polských menšin. V již zmíněném okrese Hajnówka totiž Sjednocená levice získala v letošních volbách 20,05 % (v celém Podlaském vojvodství to přitom bylo jen 7,35 %) a Hajnówka tak dostála svému tradičnímu přízvisku „rudá“. Jedním z mnoha paradoxů polské volební geografie jsou i tradičně dobré výsledky levice ve dvou nejvýznamnějších městech spojených s římskokatolickou církví a dějinami křesťanství v Polsku – Čenstochové a Hnězdně.
Pro úplnost je ovšem třeba dodat ještě pár dalších údajů. PiS letos sice vyhrál ve všech věkových kategoriích, mezi nejlépe i nejhůře vzdělanými a na venkově i ve městech, ale i zde jsou patrné výrazné rozdíly. Obecně totiž pořád platí, že u starších voličů, mezi méně vzdělanými a na venkově měl PiS daleko výraznější převahu. Mezi lépe vzdělanými a voliči z měst navíc výrazně přibývá i voličů strany Moderní a Sjednocené levice. Mezi voliči se základním vzděláním získala Moderní pouze 1,9 % hlasů, zatímco u vysokoškoláků to bylo 12 % (opět tady jako v případě některých vojvodství platí, že v součtu získaly PO a Moderní mezi vysokoškoláky více hlasů než PiS); levice získala v těchto skupinách 3,6 % a 7,2 % hlasů. Ve městech pak měly Moderní a Sjednocená levice podporu 13,2 % respektive 7,8 % a na venkově jen 4,4 % resp. 4,6 %. Přesně opačně jsou na tom lidovci, kteří dosahují lepších výsledků na venkově (9,3 %) než ve městech (1,4 %). Zajímavostí je i skutečnost, že mezi věkovými skupinami má levice největší podporu mezi lidmi nad 60 let, což vyplývá z jejího postkomunistického charakteru. Naopak mezi mladými voliči do 29 let velmi silně bodují populisté. Rocker Paweł Kukiz a výstřední libertarián Janusz Korwin-Mikke získali v této voličské skupině celých 37,4 % hlasů.
Při důkladném pohledu na volební mapu je tedy zjevné, že ačkoliv byly prezidentské i parlamentní volby spektakulárním vítězstvím PiSu Jarosława Kaczyńského, nejedná se o žádnou zásadní revoluci, nýbrž alternaci moci, která je v demokratickém systému zcela normální. Podrobnější analýza výsledků voleb jednoznačně dokazuje, že řada tendencí se zásadně nemění a výsledky na regionální i lokální úrovni stále zůstávají do značné míry předvídatelné. Vzhledem k tomu, že PiS nyní bude vládnout samostatně a přebírá plnou odpovědnost za směřování Polska, lze očekávat, že se preference začnou v průběhu volebního období podle výkonu vlády pomalu nebo rychleji přelévat zpět na druhou stranu a zdánlivě dominantně modrá volební mapa Polska se opět částečně přebarví na oranžovo.
*Základem Svaz demokratické levice a hnutí Twój Ruch. Koalice musela získat 8 %.
** Jednoho poslance německé menšiny garantuje polská ústava
ROČNÍK XIII. – 3. ČÍSLO, ZÁŘÍ 2024