Ožijí polští lidovci pod novým předsedou?

16. listopadu, 2015 Jan Škvrňák RUBRIKA Glosy, komentáře

---

Novým předsedou polských lidovců se stal Władysław Kosiniak-Kamysz. Zdroj: Wikimedia Commons/Adrian Grycuk

 

Nedávné polské volby měly několik poražených. Patří mezi ně i nejstarší polská politická strana, PSL, která se do parlamentu dostala jen s odřenýma ušima. Zisk 5,13 % hlasů znamená pro polské lidovce nejhorší výsledek od prvních demokratických voleb v devadesátých letech.

 

Nejde nicméně o nečekané číslo, předvolební průzkumy lidovcům dávaly většinou 4 – 6 %. Reálně tak hrozilo, že PSL (Polskie Stronnictwo Ludowe) zůstane pod 5% hranicí pro vstup do Sejmu. Důvodů slabého výsledku je několik, hlavní jsou dva. Za prvé, strana byla dvě volební období u vládních vesel, což málokdy ústí v růst volebních preferencí. Za druhé, v letošní kampani nikdo v dravosti a tahu na bránu nepředčil Kaczyńského Právo a spravedlnost. „PiSka“ brala voliče všem a všude, na západě Polska a ve velkých městech, kde dominuje Občanská platforma, ale i na vsích ve středním Polsku, kde má PSL svoji nejsilnější voličskou základnu.

Špatným volebním výsledkem dostala citelný zásah politická kariéra předsedy Janusze Piechocińského, který se navíc sám do Sejmu neprobojoval. Členům strany se tak naskytl pádný důvod pro jeho odvolání. Nicméně o jeho konci se mluvilo již poměrně dlouho před volbami.

 

Tříleté čekání na konec

Vraťme se o tři roky zpět na kongres PSL v Pruszkově. Piechociński zde o pouhých 17 hlasů nečekaně poráží dlouholetého šéfa strany Waldemara Pawłaka, kterého záhy vystřídal i ve funkcí vicepremiéra a ministra hospodářství ve vládě Donalda Tuska. Jak již napovídá těsný výsledek volby předsedy, Piechociński po tomto palácovém převratu neměl stranu příliš pod kontrolou. Ačkoliv byla PSL ve vládě „klidnou silou“, uvnitř to vřelo a lidé naklonění sesazenému Pawłakovi si pohrávali s myšlenkou na revanš. Pod Januszem Piechocińským se mocně rozkývala židle už v červnu letošního roku, kdy média celkem nepochybovala o jeho konci. Pro předsedův odchod mluvil jednak propadák lidoveckého kandidáta Adama Jarubase v květnových prezidentských volbách a jednak nízké volební preference strany před blížícími se volbami parlamentními. Jenže stranické vedení se nakonec k odvolání Piechocińského neodhodlalo. Již tehdy vyzýval Pawłak k tomu, aby se předsedou stal někdo mladší a již tehdy bylo skloňováno jméno ministra práce Władysława Kosiniaka-Kamysze. Ten se nakonec předsedou opravdu stal, ale až teď, po volbách.

 

Zelená mafie

Władysław Kosiniak-Kamysz se snaží představovat novou a moderní tvář strany, která má venkovský resp. agrární charakter. Ačkoliv se narodil v roce 1981, má už za sebou poměrně slušnou kariéru. V roce 2011 se ve svých třiceti letech stal ministrem práce a sociální politiky. Zároveň je ale zosobněním negativních stereotypů spojených s lidovci, především pak pokud jde o jejich neoficiální přezdívku „zelená mafie“, čímž se naráží na nepotismus, klientelismus a napojení na zemědělské dotace EU. Otec nového předsedy je šéfem PSL v Malopolsku, strýc Zenon je velvyslancem v Singapuru, Władysławův bratr Kazimierz pak vedoucím katedry na Rolnické univerzitě v Krakově a spolupracovníkem Ministerstva zemědělství.

Zda Kosiniak-Kamysz dokáže být dobrým předsedou PSL, ukáže samozřejmě teprve budoucnost. Zatím se podobá polskému prezidentovi Andrzeji Dudovi, který nabídl staré myšlenky PiSu v novém obalu dobrého PR a sociálních sítí.