Zelení mají novou předsedkyni a touží po vládě

21. května, 2017 Miroslav Šepták RUBRIKA Glosy, komentáře

---

Zelená láska na první pohled. Foto: Facebook/ingrid.felipe

 

V předčasných říjnových volbách chtějí některé rakouské strany uspět s novými tvářemi. Po lidovcích, kteří si za předsedu vybrali charismatického Sebastiana Kurze, sáhli ke změně i Zelení. Ti mají jasný cíl: dostat se konečně do spolkové vlády.

 

Od října 2008 působila v pozici spolkové mluvčí (předsedkyně) Zelených Eva Glawischnigová, když nahradila současného rakouského prezidenta Alexandra Van der Bellena. Někteří analytici jí tehdy předpovídali ztrátu třetiny voličů. Spletli se. Po období stagnace dokázala stranu zvednout i díky důrazu na boj s korupcí a neodpovědným nakládáním s veřejnými financemi. Po několika úspěších na zemské úrovni dosáhla strana pod jejím vedením ziskem 12,42 procenta odevzdaných hlasů svého historicky nejlepšího výsledku v parlamentních volbách.

Řadu funkcionářů i voličů Zelených však tento úspěch neuspokojil. Jejich snaha konečně převzít vládní odpovědnost zůstala stejně jako v minulosti nevyslyšena. Poslední dobou hledala strana sebe sama. Preference na celostátní úrovni pozvolna klesaly, Glawischnigová působila nevýrazně, nevěděla jak posunout Zelené dopředu. Navíc má zdravotní problémy, takže se rozhodla ve čtvrtek 18. května rezignovat na všechny stranické funkce.

 

 Dvě místo jedné

Podobně jako nedávno v případě lidovců bylo nutné najít někoho, kdo zaujme. Zatímco třicetiletý ministr zahraničí Sebastian Kurz je kometou, jakou Rakousko nemělo od dob Jörga Haidera, nová šéfka Zelených osmatřicetiletá Ingrid Felipeová zdaleka tak viditelná není. Nejdříve potřebuje získat více zkušeností z celostátní politiky. Proto stranu do říjnových parlamentních voleb povede zkušená europoslankyně Ulrike Lunaceková.

Obě dámy budou muset najít pro Zelené vedle ochrany životního prostředí i další profilující témata. Nabízí se například problematika sociální spravedlnosti nebo vysokých nákladů na každodenní život. Chce to nabídnout voličům více pestrosti jak v programu, tak na volebních kandidátkách. Strana navíc čelí konkurenci liberální strany Nové Rakousko. Stejně jako Zelení prosazují liberálové větší federalizaci Evropské unie a jsou vstřícní k migrantům.

V každém případě lze u Zelených očekávat mírný posun směrem k sociální demokracii, s níž by mohli vytvořit koaliční vládu. Nebude to ale vůbec jednoduché. Nyní se jeví jako pravděpodobnější koalice lidovců a svobodných nebo obnovení spolupráce socialistů a lidovců. Překonají-li však Zelení čtyři roky starý stranický rekord v počtu získaných poslaneckých mandátů, budou velmi pravděpodobně ve hře o vládní křesla.