03. března, 2022 Miroslav Šepták
Demonstrace proti vládním protikoronavirovým opatřením ve Vídni. Wikimedia Commons/Bwag
Zkratka MFG pochází z počátečních písmen německých slov lidé, svoboda a základní práva. Strana vznikla druhého února minulého roku s cílem oslovit Rakušany, kteří nesouhlasí s opakovanými lockdowny, nechtějí nosit respirátor či nanoroušku ve veřejných budovách nebo v městské hromadné dopravě a pochybují o smyslu testování. Za první cíl si určila uspět v zemských volbách v Horních Rakousích. Na základě více než stovky jejích setkání s veřejností nabyli někteří občané dojmu, že je tady konečně někdo, kdo si ohledně vládních opatření proti šíření covidu nebere servítky. Když týden před loňskými volbami průzkum rakouské renomované agentury Market Institut přisuzoval MFG možný zisk pěti procent hlasů, mnozí komentátoři a politologové nad tím mávli rukou. Poslední zářijovou neděli nejenom jim spadla brada. Strana obdržela 6,23 procenta hlasů, a získala tak tři mandáty v hornorakouském zemském sněmu.
Zápis do rakouské historie se MFG podařil bez známých osobností na kandidátce, vystoupení jejích představitelů ve směrodatných médiích nebo využití velkých plakátů. Namísto toho sáhla po osvědčené kontaktní kampani a prezentaci na sociálních sítích. Strana bodovala v těch částech Horních Rakous, kde je vyšší počet neočkovaných, především v okrese Ried im Innkreis. Získala podporu zejména od mladších a protestně naladěných lidí, kteří většinou k volbám nechodí, a od někdejších příznivců lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ).
Když se už zdálo, že popularita MFG na celostátní úrovni klesá, koaliční spolková vláda lidovců a Zelených loni v listopadu oznámila záměr zavést v zemi povinné očkování proti covid-19. Na základě souhlasu rakouského parlamentu i prezidenta Alexandra Van der Bellena platí příslušný zákon od 1. února 2022 pro všechny občany starší osmnácti let. Existuje jen několik málo výjimek, například u těhotných žen. Správní pokutu až do výše 3600 euro (cca 88 tisíc korun) budou úřady „benevolentně“ vymáhat až od poloviny března. Odpůrci obligatorní vakcinace proti koronaviru poukazují na rozpor se Spolkovou ústavou garantující základní lidská práva. A od loňského listopadu pravidelně pochodují ulicemi velkých rakouských měst, především pak metropole na Dunaji. Podle jednoho z nejnovějších sociologických výzkumů Vídeňské univerzity podporuje protestní demonstrace zhruba pětina Rakušanů.
Této situace se rozhodli využít Svobodní, kteří od dob kontroverzního a charismatického Jörga Haidera (vedl FPÖ v letech 1986–2000) vědí, že potřebují téma polarizující společnost. Jelikož mezinárodní uprchlická krize aspoň prozatím ztratila na výbušnosti, spatřují v odporu vůči zavedení povinného očkování a protiepidemickým opatřením vlády způsob, jak se vrátit na politické výsluní. Jejich současný lídr Herbert Kickl nevynechá jedinou příležitost, aby nezískal na svoji stranu protestně naladěné občany.
Nicméně ve stejném revíru se pohybuje právě MFG. A ani sami Svobodní zatím netuší, jak se zbavit nepříjemného soupeře. Příkladem mohou být komunální volby v dolnorakouském městě Waidhofen an der Ybbs z konce letošního ledna. Představitelé MFG si kladli za cíl získat alespoň jeden mandát v městském zastupitelstvu, což se rovná zhruba třem procentům odevzdaných hlasů. Lidem nenabídli nic jiného než odpor proti povinné vakcinaci. I to ovšem stačilo, aby je podpořilo sedmnáct procent voličů, čím se stali třetí nejsilnější politickou stranou po lidovcích a sociální demokracii (FPÖ získala čtyři procenta hlasů).
Nečekaný úspěch MFG si lze vysvětlit sílícím rozladěním občanů z politiky etablovaných stran. Část voličů se kvůli nepříznivé pandemické situaci dostala do prekérní, ba až bezvýchodné situace. Když navíc na veřejnost pronikly informace o „postranní dohodě“ mezi lidovci a Zelenými, tedy o neoficiální domluvě o rozdělení vlivných státních pozic, zvýšila se poptávka po svěžím větru v politice. Část veřejnosti proto požaduje neokoukané tváře nezatížené tahanicemi z minulosti, které působí autenticky a jasně i srozumitelně říkají, čeho chtějí dosáhnout.
MFG si dnes ze všech rakouských stran nejvíce přeje předčasné parlamentní volby, aby mohla využít téma povinného očkování. Ostatní hráči v politickém ringu si jsou tohoto rizika vědomi. Třebaže si jdou lidovci a Zelení kvůli rozdílným pohledům na migraci nebo ochranu životního prostředí po krku, budou čekat spíše na opadnutí emocí. Jinak by nahráli MGF přímo na smeč. Pohled do rakouské historie totiž prozrazuje, že každá strana svázaná s jedním lídrem nebo tématem se časem dostane do krize. V nedávné minulosti takto skončily formace pod vedením milionáře Franka Stronacha nebo známého „lovce korupce“ Petera Pilze. Naproti tomu Zelení pochopili, že musejí nabídnout potenciálním voličům více než jen apely na ochranu životního prostředí, a proto přibrali témata s liberálním nádechem.
To MFG je od počátku monotematická. Její představitelé sice hovoří o větší participaci občanů na správě věcí veřejných, odluce církve od státu a nahrazení politiků z povolání odborníky, ale jejich výroky vyznívají do ztracena. Ostatní politické strany musejí MFG začít brát vážně a přestat na ni nahlížet jako na „FPÖ 2.0“ nebo bezvýznamnou skupinu křiklounů. O jejím osudu do značné míry rozhodnou schopnosti ostatních uskupení vysvětlit rakouským voličům výhody povinného očkování nebo jim připomenout další důležitá témata, jako jsou například boj proti inflaci, zajištění stabilních pracovních míst či penzijní reforma.
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025