30. září, 2025 Júlia Lilian Szabó, Péter Bori
Budapešťské sídlo státní energetické skupiny MVM. Foto: Wikimedia Commons/ Szerkesztő127
Nejbezprostřednějším ekonomickým důsledkem plnoformátové invaze Ruska na Ukrajinu bylo rozkolísání evropských energetických trhů. Vzhledem k ohrožení dodávek plynu a ruskému rozhodnutí jeho export do několika zemí Evropské unie omezit ceny energií prudce vzrostly, což zvýšilo náklady na výrobu, dopravu a vytápění. Maďarsko, které patří mezi země EU nejvíce závislé na ruské energii (včetně dodávek plynu, ropy a jaderného paliva), se ocitlo v choulostivé situaci. Tu ještě zkomplikovaly potenciální politické náklady spojené se zvýšením cen energií pro Viktora Orbána, jenž svůj režim částečně vybudoval na mantře jejich snižování pro domácnosti.
Od začátku války EU zintenzivnila své úsilí o diverzifikaci zdrojů a postupné snižování závislosti na ruských palivech. Ta se v souladu s plánem REPowerEU skutečně výrazně snížila. Maďarsko však není ochotné zavést smysluplná opatření, která by zredukovala jeho odkázanost na ruské uhlovodíky. Blokovalo unijní balíčky opatření omezující dovoz paliv z Ruska s tím, že energetická infrastruktura země vyžaduje zachování importu tamní ropy a plynu.
Maďarsko jakožto vnitrozemská země dostalo nakonec výjimku z téměř úplného unijního zákazu a přes svou státní energetickou skupinu MVM začalo dovážet výrazně více plynu z Ruska, než kolik bylo zajištěno předchozí dlouhodobou smlouvou s Gazpromem, tedy 4,5 miliardy m³ ročně.
Podle dostupných informací se jedná o 2,1 miliardy m³ ročně navíc, což je mnohem více, než by bylo zapotřebí k udržení zásob v dostatečně vysokém objemu. Vše nasvědčuje tomu, že plyn dovážený z Ruska nad rámec množství stanoveného v dlouhodobé smlouvě z roku 2021 je levnější a pravděpodobně sloužil ke komerčním účelům, což umožnilo společnosti MVM a dalším firmám v plynárenském odvětví dosáhnout vysokých zisků. Za to si od kritiků vysloužili označení „váleční šmelináři“.
Aby ospravedlnil další nákupy, citoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó „tvrdá fyzikální fakta“ (tj. tam, kde je potrubí, mohou proudit plyn a ropa, tam, kde není, nemohou). Jakékoliv výzvy EU ke snížení energetické závislosti na Rusku jsou vpleteny do vládní protiunijní rétoriky, podle níž má Brusel v úmyslu zničit maďarský program snižování cen energií pro domácnosti. Jak však analytici poukazují, tento program je politický produkt. I kdyby postupné zmenšování závislosti na Rusku vedlo ke zvýšení nákladů, tento nárůst by zdaleka nebyl tak dramatický, jak vláda naznačuje. Pokud Orbánův kabinet nedokáže najít prostředky na jeho financování, je namístě klást si otázky ohledně stavu maďarské ekonomiky, pro premiéra jistě nepříjemné.
Válka rovněž vyvolala v Maďarsku jedno z nejhorších inflačních období. Inflace po ruské invazi prudce vzrostla a v první polovině roku dosáhla vrcholu kolem 25 procent, přičemž vzestup cen potravin na konci roku 2022 činil 48 procent. Zatímco vysoké náklady na energii se promítly do obecné inflace v celé Evropě a globální ceny potravin vzrostly, inflační přebytek Maďarska byl ve srovnání s ostatními zeměmi Visegrádu obrovský a nárůst cen potravin byl po více než rok nejvyšší v Evropské unii.
K rekordnímu tempu přispěla i domácí politická rozhodnutí. V předvolebním období sáhla vláda v roce 2022 k rozsáhlým fiskálním transferům ve prospěch velkých skupin obyvatelstva, a to především prostřednictvím daňových slev a zavedení cenových stropů na základní potraviny a pohonné hmoty. Podařilo se jí též udržet pro domácnosti nízké ceny energií. Tato opatření možná vyvolala u voličů dojem, že se jejich situace zlepšila, ale rozhodnutí podpořit poptávku zvýšilo v Maďarsku inflační tlaky. Cenové stropy zpočátku inflaci maskovaly, ale jakmile byly zrušeny, prudce vzrostla.
Maďarská národní banka (MNB) zvýšila úrokové sazby, aby ochladila poptávku, ale vládní stropy na hypotéky a úvěry domácnostem ochránily mnoho lidí před rostoucími úroky, a tím oslabily účinek rozhodnutí MNB. Forint ztratil na hodnotě částečně kvůli nízké důvěře investorů zapříčiněné náhlými změnami vládní politiky a obavami ohledně sporů o dodržování právního státu v Maďarsku. Zvýšilo to náklady na dovoz a ještě více roztočilo inflační spirálu.
Dalším odvětvím, na němž se válka na Ukrajině výrazně podepsala, je zemědělství. Kvůli blokádám námořních tras přešel vývoz ukrajinského obilí na pozemní dopravu. Maďarsko jako přímý soused napadené země hrálo v těchto nových obilných tocích klíčovou roli, a to jak jako přijímající trh, tak jako tranzitní koridor. Příliv levného obilí však stlačil místní ceny, což vedlo k poklesu příjmů maďarských zemědělců. Skutečné i domnělé obavy z pokračujícího dovozu obilí vyvolaly několik protestů zemědělců podél ukrajinské hranice i v Budapešti. V reakci na to se Maďarsko připojilo k Polsku a Slovensku a zakázalo dovoz ukrajinského obilí.
Zároveň kvůli válce prudce vzrostly náklady na zemědělské vstupy. Na začátku roku 2022 byly ceny hnojiv dvakrát až 3,5krát vyšší než rok předtím a výrazně stouply i ceny pohonných hmot a dalších agrochemických produktů. To vedlo ke zvýšení výrobních nákladů a následně k extrémní inflaci a cenové volatilitě potravin. Maďarská vláda reagovala zavedením cenových stropů na vybrané potraviny a pohonné hmoty. Tyto zásahy však podle některých ekonomů tržní tlaky výrazně neoslabily, protože je maloobchodníci obcházeli zdražováním jiných produktů.
Válka také prohloubila předchozí nouzi o pracovní sílu v zemědělství. Ačkoliv se na jejím počátku do jisté míry očekávalo, že příliv ukrajinských uprchlíků by mohl tento kritický nedostatek pracovní síly zmírnit – což dokonce vedlo ministerstvo zemědělství k tomu, že lidem prchajícím před válkou nabízelo sezónní práci –, ve skutečnosti příliv uprchlíků z války situaci nijak výrazně nezměnil. Mnoho běženců hledalo práci v méně namáhavých a lépe placených odvětvích a ukrajinští muži měli navíc zákonem zakázáno opustit svou zemi.
Celkově má válka na Ukrajině velmi reálné ekonomické důsledky a vyvolala významné koncepční reakce jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých států. Maďarsko se připojilo ke svým sousedům a vyzvalo Unii k přijetí opatření. Vedlo to k poskytnutí balíčku pomoci ve výši více než 150 milionů eur na podporu zemědělců v postižených zemích a k zavedení obecného zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů. Ačkoliv tato opatření vypršela v roce 2023 a EU je neobnovila, Maďarsko na ně navázalo jednostrannými kroky a zakázalo dovoz nejméně 24 ukrajinských potravinářských produktů.
Rozporuplné postoje Viktora Orbána k Rusku a Ukrajině měly další (ne)přímé ekonomické důsledky. Po vypuknutí války se premiér nadále stylizoval jako enfant terrible EU a stvrzoval tuto roli stále přátelštějšími vztahy s Putinem. Maďarsko kritizovalo zavedení evropských sankcí vůči Rusku kvůli jejich negativním ekonomickým dopadům a zajistilo si určité dočasné výjimky, například ze zákazu dovozu ruské ropy do EU.
Orbánův konfrontační postoj tak ještě více poškodil již tak napjaté vztahy Maďarska s Bruselem, které byly částečně vyvolány obavami z porušování základních práv a nedostatků v oblasti právního státu. V důsledku toho Evropská komise v roce 2023 zadržela Maďarsku miliardy eur z fondů soudržnosti a obnovy. Ačkoliv od té doby bylo po částečných soudních reformách uvolněno přibližně 10,2 miliardy eur, více než 18 miliard zůstalo zmrazeno.
To výrazně omezilo schopnost Maďarska realizovat veřejné investice a infrastrukturní projekty, oslabilo důvěru investorů a vážně zatížilo státní rozpočet. Vláda se pokusila tyto tlaky zmírnit mimořádnými daněmi, půjčkami a přísnějšími daňovými kontrolami. Zároveň se snažila získat zpět menší tranše financí využíváním mezer v rozpočtové legislativě Evropské unie, což vyvolalo znepokojení ostatních členských států a dále prohloubilo propast mezi Maďarskem a Unií.
Ekonomiku od politiky oddělit nelze a v Maďarsku je kvůli válce „neviditelná ruka trhu“ najednou dost viditelná. Vláda udělala celou řadu ekonomických přešlapů od kontraktů s ruskými dodavateli energie, které podporují válečnou šmelinu, až po využívání nespokojenosti zemědělců k prosazování protibruselských narativů. Politická frustrace roste, což se odráží v rostoucí podpoře opozičního kandidáta Pétera Magyara. Maďarsko se zároveň stále více vzdaluje od svých evropských spojenců, což vyvolává například otázky ohledně budoucnosti visegrádské čtyřky.
Z angličtiny přeložil Viktor Janiš.
Článek vznikl v rámci projektu Reflections of the War in Ukraine in Visegrad Countries. Projekt je spolufinancován vládami České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska prostřednictvím visegrádských grantů z Mezinárodního visegrádského fondu. Posláním fondu je podporovat myšlenky udržitelné regionální spolupráce ve střední Evropě.
ROČNÍK XIV. – 3. ČÍSLO, ZÁŘÍ 2025