Baby boom jako důsledek pandemie?

15. června, 2022 RUBRIKA Střední Evropa


imageDEM2Zdroj: Wikimedia Commons

 

O úmrtnosti v době pandemie nemoci covid-19 toho bylo napsáno dost. Stala se mimo jiné předmětem vášnivých polemik, kolik lidí koronaviru skutečně podlehlo. Výrazně v jejím stínu tak zůstal vliv pandemie na chronický problém střední Evropy a Západu obecně, tedy na nízkou porodnost. Dosud známé výsledky jsou přitom poměrně zajímavé. A to nejen proto, že se Česká republika dostala na špici Evropy.

 

Jak už říkal Švejk při parafrázi Napoleonova výroku, na vojně se mění situace každým okamžikem. Původní verze tohoto článku o demografickém vývoji ve střední Evropě, jehož součástí mělo být i volání po kombinaci efektivní podpory porodnosti a promyšlené migrační politiky, vzala za své 24. února tohoto roku. V reakci na ruskou vojenskou agresi se daly do pohybu miliony Ukrajinců a my se nyní můžeme jen dohadovat, kolik z nich nakonec za hranicemi své vlasti zůstane. Nicméně i v případě takto masové uprchlické krize jde stále o nárazový výkyv, zatímco demografický vývoj je běh na dlouhou trať s dopady do dalších desetiletí.

Jedním z jeho nejdůležitějších ukazatelů je úhrnná plodnost (zkráceně fertilita). Velmi zjednodušeně řečeno jde o průměrný počet dětí na jednu ženu. Smyslem je ukázat stav generační obměny společnosti a dlouhodobou udržitelnost populace. Jedná se o vhodnější ukazatel než prostý počet narozených. Ten je silně závislý na konkrétním počtu rodičů, takže o životaschopnosti populace toho řekne výrazně méně. Pro vyspělé státy s nižší mírou úmrtnosti je potřebná hodnota fertility na úrovni 2,1 dítěte na ženu. Jenže tu mají v západním světě jen některé specifické regiony, jako jsou například Faerské ostrovy. Čím je však porodnost menší, tím je potřebnější silná imigrace, aby společnost mohla fungovat. Názorně se to ukazuje za našimi západními hranicemi. Že masová imigrace, obzvláště ta z kulturně odlišných zemí, příliš nepřispívá ke společenské stabilitě, asi netřeba zdůrazňovat.

V souvislosti se současnou fertilitou se nabízí mimo jiné otázka, jak se jí dařilo během pandemie, kdy se společnostem uzavřeným v lockdownech často předvídal baby boom. Ve střední Evropě skutečně nastala malá populační exploze, když se s výjimkou Polska zvýšil zmíněný ukazatel u všech států regionu (viz tabulka). Česko se dokonce během pandemického roku 2021 stalo nejplodnější zemí Evropy. Vyšší čísla mělo naposledy v roce 1991. Mnohem více než o promyšlené politice podpory porodnosti (plány tehdejší vlády Andreje Babiše zůstaly většinou jen na papíře) to svědčí o svébytné české identitě, která se úplně nerozdrolila ani v 21. století. Na bezprostřední pocit ohrožení a hlavně na šoky původem ze zahraničí (viz například roky 1938/1939 nebo 1968) reagovala česká společnost v minulosti stažením se do bezpečného prostředí rodiny a nejbližšího okolí. To v praxi znamenalo větší či menší nárůst porodnosti. Pokud tedy zrovna nebyli muži odvedeni na frontu. Česká společnost se nyní tak jen zachovala podle staršího vzoru.

 

Tabulka:


Země Počet dětí na jednu ženu (úhrnná plodnost)
2021 2020
Česko 1,83 1,71
Island 1,82 1,72
Francie 1,8 1,83 / 1,79**
Rumunsko 1,63 1,80 / 1,78**
Černá Hora 1,76 1,75
Moldavsko 1,75* 1,77
Dánsko 1,72 1,68
 

Vybrané středoevropské země

Slovensko 1,64 1,59
Německo 1,6* 1,53
Maďarsko 1,59 1,56
Rakousko 1,48* 1,44
Polsko 1,3* 1,39
Evropská unie 1,5

* Aktuální přibližný odhad

** V případě odlišných údajů jsou na prvním místě uvedeny údaje Eurostatu a na druhém údaje statistické kanceláře příslušného státu.

Zdroj: Eurostat, statistické kanceláře vybraných států


 
Když programy nefungují

Příznačné je, že v absolutních číslech rostl počet nově narozených Čechů za poslední dekádu jen málo a někdy i klesl. Kvůli historicky slabším ročníkům totiž ubývá potenciálních matek. Tyto ženy však mají překvapivě více potomků. Zatímco v roce 2011, kdy uprostřed hospodářské krize vrcholilo zakládání rodin u nejsilnějších ročníků „Husákových dětí“, byla fertilita 1,43 dítěte na ženu, v letech 2019 a 2020 to už bylo 1,71 dítěte. A když se na přelomu let 2020 a 2021 začal projevovat dopad covidových lockdownů, hodnota opět vzrostla, tentokrát skokově. Přestože znovu ubylo matek, nově narozených dětí přibylo v roce 2021 v meziročním srovnání téměř 1600 – celkový počet činil 111 793 novorozenců. Fertilita poskočila na 1,83 dítěte a Češi předstihli i Francii s její početnou skupinou přistěhovalců z bývalých kolonií, kteří jsou zvyklí na velké rodiny.

Tuto veskrze kladnou zprávu však pochopitelně zastínila odvrácená část pandemického zpravodajství, když se v médiích psalo hlavně o vyšší tuzemské úmrtnosti. Ta byla skutečně hrozivá, protože po pěti letech, kdy většinou umíralo 111 000 až 113 000 lidí, se skokově zvýšila na 129 000 zesnulých v roce 2020 a dokonce na 140 000 v roce 2021. Navzdory stoupající fertilitě tak mortalita přebila porodnost o více než čtyřicet tisíc lidí. Pokud by podobné počty mrtvých vydržely delší dobu, nestačil by ke generační obměně ani zmíněný ideál 2,1 dítěte na ženu. Podle prvních údajů za letošní rok však úmrtnost rychle klesá – za leden a únor zemřelo asi 22 000 lidí oproti 32 000 v předchozím roce. Šlo tedy snad pouze o dvouletou anomálii a situace se, doufejme, opět vrací do normálu. Pokud trend v porodnosti vydrží i po oslabení pandemie, půjde o zásadní investici do budoucnosti. Tedy o investici do trvale udržitelné a soudržné společnosti a do zlepšení postavení země ve všech možných aspektech včetně obrany. Získáme mimo jiné ekonomicky aktivní obyvatele sdílející stejnou kulturní identitu, lidi, které ani robotizace nenahradí (ta by ostatně bez spotřebitelů postrádala smysl).

Z dalších zemí střední Evropy mělo nejvyšší fertilitu Slovensko. V něm se sice loni ve srovnání s rokem 2020 narodilo o necelou stovku dětí méně (celkem 56 565), ale při ubývajícím počtu potenciálních matek se úhrnná plodnost zvýšila z 1,59 na 1,64 potomka na ženu. Není to sice takový skok jako v českém případě, ale podobná čísla mělo Slovensko naposledy v roce 1994. Zároveň tím pokračovala rostoucí tendence znatelná už od roku 2013. I na Slovensku se ale referovalo hlavně o úmrtnosti, jež byla v době pandemie podobně zvýšená jako v Česku a také v Maďarsku.

V již čtyřicet let vymírajícím Maďarsku se loni počet narozených meziročně zvýšil o asi sedm stovek na 93 000. Premiérem Viktorem Orbánem slibovaný baby boom se tak zatím nekoná. A to navzdory tomu, že už před třemi lety představil masivní vládní program, v jehož rámci se mají ženám se čtyřmi a více dětmi odpustit daně do konce života. Rodinám se dále nabízí bezúročné půjčky do maximální výše 10 milionů forintů (okolo 800 000 korun), které se jim navíc odpustí po narození třetího potomka. Podpora míří i na rodinné vozy nebo bydlení. Přesto fertilita vzrostla „jen“ z 1,49 dítěte v roce 2019 na 1,59 v roce 2021. Navíc za první čtvrtletí tohoto roku už je vidět zase výrazný pokles. Přitom u nás nastal vyšší růst i bez vládního programu a u Slováků byl jen o málo menší. Orbán tak víceméně selhává při řešení největšího dlouhodobého problému Maďarska, který zemi připravil již o milion obyvatel. To se během pandemie ještě zvýraznilo, neboť pokud v roce 2019 zemřelo o čtyřicet tisíc Maďarů více, než se narodilo, v roce 2021 to bylo už o 62 000 více. Pro ani ne desetimilionovou zemi to byla těžká ztráta.

To Polsko nezvyšovalo porodnost ani symbolicky. Naopak. Navzdory plánům vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) a jejímu vlajkovému programu 500+ (příspěvek ve výši 500 zlotých na každé dítě, tedy přibližně 2680 korun) se počet narozených i fertilita propadají již od roku 2017. Během pandemie tomu nebylo jinak. Z 355 000 novorozenců v roce 2020 jejich počet poklesl na 331 000 v roce 2021. Loňský pokles fertility zatím nebyl zveřejněn, ale oproti hodnotě 1,38 dítěte na ženu v roce 2020 to bude určitě o několik setin méně. Evidentně tedy pokračuje dynamická změna životního stylu mladých Poláků odcházejících od katolického pojetí rodiny, která se konzervativní vládě státu s 38 miliony obyvatel děje přímo „pod rukama“. Výsledkem je, že v pandemickém roce 2021 zemřelo o 188 000 lidí více, než se jich narodilo. Pro srovnání, v roce 2019 činil rozdíl v neprospěch nově narozených 35 000.

 
Být jako Izrael

V německy mluvící části střední Evropy došlo k mírnému nárůstu počtu novorozenců. V samotném Německu se průběžně daří zvyšovat zájem o rodinu mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi, z nichž až čtvrtina byla dříve tradičně bezdětná. Díky flexibilnímu přístupu k zaměstnání se podařilo snížit ekonomický propad těch, kteří se pro děti rozhodli. Když si k tomu připočteme masovou migraci z mimoevropských zemí, pochopíme, proč se v poslední dekádě konečně podařilo zvýšit počty dětí v zemi vymírající už celé půlstoletí.

V posledních letech sice porodnost začala v Německu zase mírně klesat, ale během pandemie nastala skoková změna opačným směrem. Loni se v meziročním srovnání narodilo o 22 000 dětí více, celkem jich bylo asi 796 000. Fertilita se pak z 1,53 potomka na ženu dostala zřejmě někam k hodnotě 1,6, ale přesnou informaci zatím nemáme. Bohužel úmrtnost během covidu rostla podstatně rychleji, takže zatímco v roce 2019 se ve spolkové republice narodilo o 161 000 lidí méně, než jich zemřelo, v roce 2021 to bylo již o 228 000 méně. Počet obyvatel však opět výrazně vzrostl, neboť pokračovala silná imigrace z evropských i neevropských zemí. Podobný trend zažívá také Rakousko, které však začalo výrazněji vymírat až během pandemie. V roce 2020 počet mrtvých přečíslil narozené o osm tisíc, v roce 2021 pak o pět tisíc. Zároveň se v této devítimilionové zemi v roce 2021 narodilo o dva tisíce dětí více než v předchozím roce, tedy skoro 86 000. Fertilita vzrostla z 1,44 dítěte na ženu na 1,48.

Na závěr trochu kontextu. Většina států Západu zažila během pandemie zastavení propadu porodnosti nebo její větší či menší růst. Výjimkami jsou hlavně státy jižní Evropy – Španělsko, Portugalsko a Itálie, jejichž fertilita patří k nejnižším na starém kontinentu. Další výjimky představují pobaltské státy a část Balkánu. Samostatnou kapitolou je východní Evropa. Vedle každodenního válečného zpravodajství z Ukrajiny, kterou napadlo Rusko podporované Běloruskem, poněkud zaniklo, že jde v zásadě o střet států s jedním z nejvyšších úbytků obyvatelstva. A nejde pouze o migraci a válku. V Rusku jenom roku 2021 zemřelo o milion lidí více, než jich přišlo na svět. Celková fertilita okolo hodnoty 1,5 dítěte na ženu pak skrývá fakt, že uvnitř federace jsou obrovské rozdíly. Například muslimské rodiny mají i dvakrát více dětí než rodiny pravoslavné, což do budoucna zásadně změní charakter obyvatelstva. V devítimilionovém Bělorusku je pak fertilita ještě nižší a jen v roce 2020 tu úmrtnost přebila nově narozené o 62 000 lidí. Informace za rok 2021 zatím nejsou k dispozici.

A ještě tu máme Ukrajinu. Ta bohužel vykazuje jednu z nejnižších porodností v Evropě. Fertilita této země v roce 2020 čítala jen 1,22 dítěte na ženu. Pravděpodobně padala i v roce 2021, kdy zemřelo o 442 000 lidí více, než se jich narodilo. Když k tomu připočteme emigraci, ubylo ukrajinskému státu minulý rok přes 700 000 obyvatel. Od získání nezávislosti před třiceti lety až do začátku letošního roku ztratila Ukrajina (v mezinárodně uznaných hranicích) asi devět milionů lidí, což je suverénně nejvyšší úbytek populace v absolutních číslech na světě. A to bylo ještě před velkou ruskou invazí a úprkem části obyvatelstva ze země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nyní mluví o budoucnosti země jako o evropském Izraeli. Pokud to myslí vážně, potřebuje po stabilizaci současné krizové situace také nastartovat zásadní růst porodnosti. Izraelci mají dlouhodobě fertilitu kolem tří dětí na ženu, což jim pomáhá udržovat silné ozbrojené síly a životaschopnou společnost v drsném regionu, který vymírání zatím neplánuje. Jednoduše řečeno, chcete-li zajistit státu a společnosti budoucnost, bez dostatku dětí se neobejdete.

autor:

design: Patrik Michl, created by KRYOBYTE s.r.o.