30. září, 2019 Miroslav Šepták
Sebastian Kurz nechal ve včerejších volbách své protivníky daleko za sebou. Foto: Miroslav Šepták
Rakouská lidová strana (ÖVP) zvládla nelehkou roli favorita voleb. Předvedla stejně jako před dvěma lety velmi zdařilou kampaň zaměřenou zcela na svého předsedu Sebastiana Kurze. Ten vsadil na osvědčená témata – redukci ilegální migrace, snížení daňové zátěže nebo reformu sociálního systému. Nepochybně mu pomohla i většinou obyvatel pozitivně vnímaná bilance jeho vlády, jež letos v květnu skončila kvůli korupčnímu skandálu koaličních Svobodných. Přesto se nedá říci, že by Kurzovi spadlo vítězství do klína. Prvenství si vysloveně odpracoval. Již v červnu zahájil kontaktní kampaň a aktivně vystupoval do poslední chvíle, když zdařile mobilizoval své příznivce hrozbou vytvoření vládní koalice bez účasti ÖVP. Výsledek 37,4 procenta odevzdaných hlasů (zhruba o šest procentních bodů více než posledně) mu dává možnost vybírat si z potenciálních koaličních partnerů.
Nedávná historie rakouských Zelených ukazuje, jak se časy v politice mohou rychle měnit. Před dvěma lety zůstala strana zaměřená na ekologické otázky před branami parlamentu. Naproti tomu včera slavila rekordní výsledek v podobě čtrnácti procent odevzdaných hlasů. Těžila zejména ze skutečnosti, že předvolebním tématem číslo jedna byla pro Rakušany ochrana životního prostředí.
Důvody k radosti mají rovněž liberálové ze strany NEOS. Podle předběžných výsledků dosáhli téměř osmi procent odevzdaných hlasů. K nejlepšímu skóre v rakouské historii jim pomohla především mediálně hojně probíraná otázka financování rakouských politických stran, na kterou dlouhodobě kladou důraz. Tato problematika vystoupila do popředí poté, co bylo v květnu zveřejněno tajně pořízené video, na němž tehdejší vicekancléř a předseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache sliboval údajné neteři ruského oligarchy zvýhodnění při lukrativních státních zakázkách výměnou za nemalé peníze do stranické kasy.
Právě Svobodní patří společně se sociální demokracií (SPÖ) k hlavním poraženým včerejšího hlasování. Socialisté doplatili na nevýraznou volební lídryni Pamelu Rendi-Wagnerovou, mylnou volbu témat a nedostatek kvalitních kandidátů. S necelými 22 procenty sice obhájili druhé místo, ale oproti minulým volbám téměř pět procentních bodů ztratili, a dosáhli tak svého nejhoršího výsledku v rakouských dějinách. Svobodné dostihly vlastní aféry. Od již zmíněného Stracheho videa až po stavbu plotu u domu současného předsedy FPÖ Norberta Hofera, která měla být údajně realizována za peníze daňových poplatníků. Zatímco v říjnu 2017 Svobodní získali 26 procent, nyní to bylo přibližně o deset procentních bodů méně.
Přestože se před volbami nejčastěji mluvilo o obnovení vládní koalice lidovců a Svobodných, z řad FPÖ se již krátce po sečtení hlasů ozývaly silné hlasy, aby strana odešla do opozice. Případnou menšinovou lidoveckou vládu považují Kurz a jeho nejbližší spolupracovníci za příliš riskantní. Včerejší výsledky voleb proto poněkud nečekaně umožňují vyzkoušet na rakouské celostátní úrovni dosud nerealizovanou variantu. Koalici lidovců se Zelenými nahrává skutečnost, že Sebastian Kurz velmi dbá na svou dobrou pověst v zahraničí. Té by pokračování spolupráce s kontroverzními Svobodnými neprospělo. Kurz se tak zcela jistě o vládu se Zelenými alespoň pokusí, ačkoli půjde o nelehká jednání, především v otázkách migrační a azylové politiky i opatření na ochranu životního prostředí. V případě dohody by přidal další a pravděpodobně zdaleka ne poslední zápis do rakouské historie.
ROČNÍK XII. – 4. ČÍSLO, LISTOPAD 2023