21. února, 2025 Dorota Niedziółka
Letiště v Řešově. Foto: Wikimedia Commons
Povšimněme si, že žádné z dosavadních válek či konfliktů tak závažné důsledky neměly. Příčin je několik. Za prvé, válečná operace se odehrává na geograficky významném území. Za druhé, účastníci válečných operací jsou předními aktéry na mezinárodní scéně. Za třetí, svět se nachází ve fázi globalizace, která vyvolává otázky ohledně toho, zda se skutečně vyplácí současný stupeň liberalizace a intenzivní prolínání ekonomických struktur, které nemá v minulosti obdoby. A konečně dynamika politických změn, očekávání mezinárodního společenství a politické pnutí tváří v tvář této válce vynášejí na povrch dříve nahromaděné napětí a konflikty.
Jedním ze států, na nějž válka na Ukrajině dopadla a dopadá velmi významně, je Polsko. Je těžké tyto dopady hierarchizovat podle různých hledisek a není to ani podstatou těchto úvah. Jejich rozdělení do různých oblastí však umožňuje pochopit komplexnost problematiky i rozmanitost vlivu, který na Polsko mají.
Jako první byly zaznamenány společenské důsledky. Od 24. února 2022 do 25. února 2023 vstoupilo do Polska z Ukrajiny 10,8 milionu osob, opačným směrem jich zamířilo 8,2 milionu (Poznámka redakce: někteří lidé cestovali tam a zpět, jiní pouze projížděli; jedná se o statistiky polské pohraniční stráže). Polsko coby sousední stát nabídlo uprchlíkům útočiště v do té doby bezprecedentním rozsahu. Navzdory obtížím – společným dějinám a různým dosavadním zkušenostem – Poláci otevřeli dveře svých domovů, aby přijali občany Ukrajiny utíkající před válkou. Solidarita veřejnosti, organizací a vlády umožnila poskytnout pomoc téměř jednomu a půl milionu uprchlíků, dalších více než čtyři sta tisíc lidí využilo hromadná podpůrná centra.
Pomoc ve formě noclehu, finanční a potravinové podpory byla zpočátku dočasná. Postupně se rozšířila o vládní iniciativy vymezené v zákoně o pomoci ukrajinským občanům. V důsledku těchto kroků dosáhl počet válečných uprchlíků, kteří získali status dočasné ochrany, téměř jednoho milionu. Vedle Polska přijaly nejvíce Ukrajinců Německo a Česko. Celkem se unijní státy postaraly o 4,3 milionu osob.
Polsko tedy patří do skupiny států Evropské unie, v nichž počet občanů Ukrajiny po roce 2022 podstatným způsobem změnil nejen podíl migrantů v populaci, ale ovlivnil také velikost pracovního trhu, úroveň zaměstnanosti i její strukturu. Oficiální zaměstnání našlo v Polsku tři čtvrtě milionu ukrajinských občanů, což potvrzuje schopnost jeho pracovního trhu absorbovat značný počet dalších zaměstnanců, přiměřenost nabídky k poptávce a konečně rostoucí zájem o zaměstnance zejména v sektoru služeb.
Míra zaměstnanosti mezi ukrajinskými uprchlíky se v první polovině roku 2022 nacházela na úrovni 28 procent, ke konci roku již dosahovala 65 procent. Podíl příjmů ze zaměstnání na jejich celkových příjmech byl zároveň velmi vysoký – 80 procent. To potvrzuje zaznamenatelné změny ve struktuře příjmu domácností a jejich vliv na úroveň spotřeby a investiční rozhodnutí, v širším kontextu pak na hodnotu HDP v Polsku. Díky vyšší spotřebě se spotřebitelská recese v Polsku neprodlužovala, ale proces jejího překonávání nebyl dynamický. To je především důsledkem demografické struktury nově příchozích Ukrajinců se značným podílem dětí. Zhruba polovinu představují dobře vzdělaní (48 procent uprchlíků má vyšší vzdělání) lidé v mladším produktivním věku (27–44 let).
Z analýz vyplývá, že uprchlíci přispěli k polskému HDP v roce 2023 podílem ve výši 0,7 až 1,1 procenta. V delším období může tento příspěvek narůst na 0,9 až 1,35 procenta, což znamená nejen zohlednění otřesu a jeho následků pro ekonomiku vyvolaných vlnou příchodu ukrajinských občanů, ale také vlivu proměny potřeb spotřebitelů, rozhodnutí o koupi bytu, vzdělávání dětí atd. Mezi efekty je ještě třeba upozornit na další daňové příjmy, příliv kapitálu ze zahraničí, vyšší objem mezd a v důsledku toho vyšší spotřebu převyšující vládní výdaje spojené s uprchlíky.
Mezi dopady na polskou společnost zmiňme změnu její struktury. Fakt, že přicházejí především ukrajinské ženy (muži ve věku 18–60 let nesmí vycestovat z vlasti), ovlivňuje úroveň feminizace a dále prohlubuje narušení složení společnosti z hlediska pohlaví. Příchod uprchlíků z Ukrajiny také snížil věkový průměr a ovlivnil i počet uzavíraných manželství. Z hlediska přístupu k formálním svazkům Polsko doposud reprezentovalo moderní trend každoročního úbytku uzavíraných manželství. V posledních třech letech však počet národnostně smíšených manželství uzavřených s občany Ukrajiny stoupl dvaapůlkrát, ze čtyř set na téměř tisíc.
Válka na Ukrajině poskytla Polsku historickou šanci obnovit nejen jeho pozici na mezinárodní scéně, ale také uspět se strategií zvýšení bezpečnosti a posílení geopolitického vlivu v Evropě. S nadějí se pohlíželo také na zlepšení vztahů s Ukrajinou a nárůstem významu Polska coby ambasadora vstupu Ukrajiny do EU.
Očekávalo se, že se bude věnovat větší pozornost roli států střední a východní Evropy v budování vzájemných vztahů na kontinentu. Zpočátku se otevíraly dokonce perspektivy pro rozšíření spolupráce o Bělorusko. Pro Polsko to znamenalo ujmout se role regionálního lídra v nejen v souvislosti s ekonomickým a politickým slábnutím Ruské federace, ale také při přestavbě politického řádu. Příklon Ruské federace ke konfrontaci s NATO a USA urychlil očekávané změny a významně zvýšil pravděpodobnost, že v Rusku dojde k hluboké ekonomické a politické krizi.
Válka na Ukrajině otřásla důvěryhodností Německa a Francie, ale také důvěrou v jejich schopnost dostát požadavkům geopolitické krize a zároveň vést integrační procesy v EU.
Z geopolitického hlediska válka odhalila, jaké následky má závislost vzniklá v důsledku mezinárodního rozdělení práce a koncentrace průmyslové výroby do států nejen geograficky vzdálených, ale často také s vysokým rizikem politické nestability. Závislost na dodávkách součástek a komponentů i dodavatelské řetězce silně odkázané na mezinárodní situaci představují další faktor ovlivňující obraz současného světa.
Státy včetně Polska si uvědomily nejen nutnost hledat alternativní dodavatele, ale také možnost vytyčit nové přepravní trasy a sehrát novou, významnější roli v ekonomických vztazích. Příkladem je rozvoj polského letiště v Řešově, které zaznamenalo nejen více než třicetiprocentní nárůst počtu charterových letů, ale také získalo zásadní význam proto, že funguje jako hlavní přepravní uzel pro zahraniční vojenskou pomoc Ukrajině. V důsledku toho se okolí Řešova začalo mimořádně intenzivně ekonomicky a infrastrukturně rozvíjet. Perspektivy využití této oblasti se stávají klíčové nejen z pohledu Polska, ale i jiných států Evropy, které během válečných operací podporují Ukrajinu a v budoucnosti se chtějí podílet na její obnově.
Válka na Ukrajině přináší reorganizaci dosavadního poměru sil. Impulsem jsou zmiňované ekonomické aspekty, ale i nové politické pozice států. Jedním z možných scénářů je opětovné rozdělení na geopolitické a hospodářské bloky východu a západu s Ruskem a Čínou na jedné straně a USA a EU na straně druhé.
V geopolitice se jako na dlani soustředí ekonomické změny umocněné důsledky války. Široká paleta sankcí uplatněných proti Ruské federaci ukázala možnosti působení na její ekonomiku a občany, ale odhalila také řadu existujících závislostí při dovozu potravin či energetických surovin. Urychlila tak iniciativy směřující k získání nezávislosti a diverzifikaci.
Propuknutí války a sankce vůči Rusku silně zapůsobily na makroekonomickou situaci jak v Polsku, tak ve světě, zejména pokud jde o trh energetických surovin a zemědělských produktů.
Cena ropy vzápětí po invazi Ruska na Ukrajinu vzrostla na téměř 140 amerických dolarů za barel, přičemž dosáhla nejvyšší úrovně za více než třináct let. Ve snaze omezit příjmy Ruska z obchodování s touto surovinou se Kanada, USA a Velká Británie rozhodly uvalit na jeho ropu embargo. O významu tohoto kroku svědčí mimo jiné to, že Rusko je třetí největší vývozce ropy po USA a Saúdské Arábii. Jeho role je také klíčová pro (ne)stabilitu globálního trhu energetických surovin. Reakce trhu po invazi byla tak silná, že Mezinárodní energetická agentura rozhodla o intervenci a uvolnila 61,7 milionu barelů ze strategických rezerv. Další reakcí bylo hledání alternativních zdrojů dodávek na evropském i blízkovýchodním trhu.
Na trhu zemědělských produktů vyvolala válka obavy o potravinovou bezpečnost. Ukrajina byla totiž jedním z největších vývozců obilí. Po vypuknutí konfliktu klesla jeho produkce o celých 29 procent. Situaci navíc komplikovalo uzavření černomořských přístavů (více než 90 procent ukrajinského exportu probíhalo po moři). Omezená nabídka obilí vyvolala celosvětový růst cen a obavy z vlny hladomoru v asijských a severoafrických státech.
Polsku to přineslo nutnost zapojit se do tvorby alternativních přepravních tras a zvýšit svůj podíl v obchodu s obilím na světovém trhu.
Otevření hranic pro převoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů vyvolalo v Polsku konflikt kvůli komplikacím provázejícím transport přes jeho území a další vývoz. Kvůli časové tísni i velikosti překládek vzniklo riziko, že dodávky nebudou dostatečně kontrolovány. Část ukrajinského obilí zůstávala v Polsku, a tím ovlivňovala nabídku a výši cen. Protesty polských výrobců a kontroly ukázaly na rozdíly v kvalitě obilí. Nakonec Polsko i další státy EU na jeho dodávky uvalily embargo, čímž vyvolaly protesty Ukrajiny hledající nová odbytiště pro své produkty.
Válka na Ukrajině odhalila neklesající závislost států na dodávkách nejen energetických surovin, ale i potravin. Dále poukázala na silnou polarizaci politických zájmů v regionu a stala se příležitostí k přestavbě dosavadního světového řádu. Prodlužující se konflikt společenské, ekonomické i politické změny upevňuje a čím dál zřetelněji ukazuje, že svět stojí na křižovatce. Leží před ním rozhodnutí, jak bude vypadat budoucnost ekonomických vztahů, jejichž dosavadní uspořádání nevyhovuje ani rozvojovým zemím, ani – a to především – těm státům, které je doposud formovaly.
Z polštiny přeložila Anna Šašková Plasová.
Článek vznikl v rámci projektu Reflections of the War in Ukraine in Visegrad Countries. Projekt je spolufinancován vládami České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska prostřednictvím visegrádských grantů z Mezinárodního visegrádského fondu. Posláním fondu je podporovat myšlenky udržitelné regionální spolupráce ve střední Evropě.
https://new.org.pl/4995,skutki_dla_polski.html
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025