14. června, 2022 Miroslav Šepták
Lidovecké trio. Zleva současný kancléř Karl Nehammer, předseda stranického poslaneckého klubu August Wöginger a exkancléř Sebastian Kurz. Foto: Wikimedia Commons/Bundesministerium für Finanzen
V posledních pěti letech kráčela Rakouská lidová strana (ÖVP) až na ojedinělé výjimky od úspěchu k úspěchu. Jenže dvě zásadní ingredience z jejího vítězného receptu již patří minulosti. Tou první byl nejmladší spolkový kancléř v rakouských dějinách Sebastian Kurz. Poté, co se loni objevila obvinění, že si z veřejných financí obstaral zmanipulované průzkumy veřejného mínění, však odstoupil z pozice šéfa vlády. V prosinci minulého roku pak oznámil nečekaný konec v politice. Od té doby působí v soukromé sféře.
Druhá ingredience s Kurzem úzce souvisí. Dokázal totiž lidovcům vtisknout dravou, dynamickou image. Proměnil zkostnatělou stranu v otevřené hnutí. Vsadil na lidi, jako jsou například znalec veřejné správy Josef Moser, rakouská rekordmanka ve skoku o tyči Kira Grünberg nebo matematik Rudolf Taschner. Nejenom tyto osobnosti vyvolaly ve veřejnosti pocit, že není důležitá partajní legitimace, ale schopnosti a odborné znalosti. Je příznačné, že v současné době není nikdo z nich členem vlády ani nezastává u lidovců důležitou funkci.
Vedle toho nenalezla ÖVP vhodné řešení v otázce Kurzova nástupnictví. Měla dát raději důvěru někomu, kdo se po jeho boku ucházel o hlasy voličů na prvních místech kandidátky. Například ministryně pro Evropskou unii a ústavu Karoline Edtstadler působí mladě a neopotřebovaně, s Kurzem navíc před třemi lety úspěšně zvládla volby do Evropského parlamentu. Nicméně vlivná zemská organizace z Dolních Rakous dokázala prosadit Karla Nehammera. Někdejšího generálního sekretáře lidovců a ministra vnitra zvolili straničtí delegáti v polovině května sto procenty hlasů novým předsedou ÖVP.
Navenek se tedy může zdát, že lidovci stojí za svým novým kapitánem a jsou vnitřně jednotnou stranou. Ovšem právě před květnovým sjezdem se objevily dohady o možném brzkém Kurzově návratu do čela ÖVP, jež pramenily z dosavadního matného výkonu Karla Nehammera v pozici spolkového kancléře. Teprve šestatřicetiletý Sebastian Kurz však jakékoliv spekulace rezolutně utnul, když na „věčné časy“ vyloučil návrat do politického ringu. Aby část členské základny přece jen nepožadovala jeho comeback, sehrála ÖVP na zmíněném sjezdu nevkusné divadlo. Na pódium nevystoupil Kurz sám, nýbrž v doprovodu svého předchůdce Wolfganga Schüssela. Důvodem byly obavy, aby nezastínil nového lidoveckého předsedu.
Karl Nehammer se také pozvolna zbavuje všeho, co Kurzovu éru připomíná, ačkoliv šlo z hlediska lidovců o jedno z nejúspěšnějších období v dějinách strany. Nedávno provedl Nehammer personální obměnu vládního manšaftu, avšak vystupoval přitom v roli pouhého pasažéra. O obsazení žádaných křesel rozhodovaly zemské stranické organizace ze Štýrska, Tyrolska a Dolních Rakous, případně vlivné profesní organizace sdružující zemědělce, zaměstnavatele i zaměstnance. Nehammer tak podlehl tlaku mnohdy protichůdných vnitrostranických zájmů, na které doplatil nejeden z jeho předchůdců.
Navíc vláda vedená lidovci v koalici se Zelenými ztratila ve stínu pandemie nemoci covid-19, rusko-ukrajinského konfliktu a rostoucí inflace mnoho energie k potřebným reformám. Když se k tomu připočte téměř dvacet bývalých i současných členů strany obviněných z protiprávního jednání, čeká ÖVP nejistá budoucnost. V aktuálních průzkumech veřejného mínění spadli lidovci na druhé místo za opoziční sociální demokracii a na záda jim dýchají kontroverzní Svobodní.
V příštím roce čekají Rakousko čtyři zemské volby. Lidovci v nich velmi pravděpodobně oslabí. Za Kurzovy éry totiž ÖVP dokázala maximalizovat voličský potenciál. K image strany zaměstnané vlastními problémy může tak přibýt punc poraženého. Dokáže Nehammer tento nepříznivý trend zvrátit? Nic není ztraceno, pokud spolkový kancléř přestane jen slibovat a začne jednat. Například by měl veřejnosti konkrétně říct, jak bude pokračovat daňová reforma, vysvětlit současný přínos nošení respirátorů v uzavřených prostorách a sdělit, co podnikne vláda proti zdražování. Pokud se mu to nepodaří, hrozí lidovcům návrat před květen 2017. Tehdy první housle v rakouské politice hrála sociální demokracie, zatímco ÖVP neúspěšně přemýšlela, jak se dostat zpátky na výsluní.
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025