14. února, 2017 Marie Chrásková
Německo se mění a nenávistných reakcí na Facebooku přibývá... Foto: Tomáš Fošum
Spolková republika má již nyní velmi přísná pravidla určující, co se smí a nesmí publikovat. Ke vzniku zákonodárství trestajícího nabádání k nenávisti či popírání holocaustu vedla Německo jeho historie, zejména pak pocit viny za druhou světovou válku. Nicméně vzhledem k obrovskému množství příspěvků na internetu se dnes dodržování těchto pravidel obtížně vynucuje.
Již v září 2015, kdy většina politiků obsah sociálních sítí ještě neřešila, unikl do médií záznam rozhovoru mezi Angelou Merkelovou a šéfem Facebooku Markem Zuckerbergem. Kancléřka při setkání konaném během zasedání OSN na amerického byznysmena naléhala, aby jeho společnost se šířením nenávistných komentářů začala něco dělat. Na otázku Merkelové „Pracujete na tom?“, reagoval Zuckerberg slovy, že „ještě musíme nějaké věci pořešit“. V té době se kancléřčina iniciativa dávala do kontextu s nenávistnými reakcemi na migrační vlnu směřující do Německa.
Následně uzavřel německý ministr spravedlnosti Heiko Mass s provozovateli Facebooku, YouTube a Twitteru dohodu, v níž se zavázali, že budou nenávistný obsah mazat do čtyřiadvaceti hodin. Facebook zjevně nebral ujednání na lehkou váhu. Svědčí o tom i jeho dohoda se společností Bertelsmann, která dostala za úkol monitorovat a mazat nenávistné posty pocházející z Německa. Podle údajů týdeníku Der Spiegel společnost najala za tímto účelem více než sto pracovníků. Současně Facebook spustil informační kampaň pro veřejnost věnovanou dané problematice.
Když se hodnotilo, jak se dohoda plní, vyšlo v září 2016 najevo, že nejaktivnější byl Facebook – v dané časové lhůtě odstranil 46 procent nelegálního obsahu. Oproti tomu YouTube vymazal jen deset procent, Twitter pak dokonce pouhé jedno procento.
Maas se následně nechal opakovaně slyšet, že pokud sociální sítě nebudou odstraňovat alespoň sedmdesát procent nenávistných příspěvků, navrhne do března 2017 legislativu, která jim to přikáže. Internetovým firmám by pak hrozila v případě neplnění dohody pokuta až do výše půl milionu eur (13,5 milionu korun).
Výše zmiňovaný vývoj vedl americký deník New York Times v listopadu 2016 ke konstatování, že „Německo se stalo důležitým místem globálního testovaní toho, jak nastavit politiku pro sociální sítě, co bude povoleno publikovat on-line a jak reagovat na nevhodný či ilegální obsah“. Němečtí politici podle něj vyvíjejí na Facebook silnější tlak než představitelé jakéhokoliv jiného západního státu.
Zatímco rok 2015 byl ve znamení potírání nenávistných zpráv na internetu, v následujícím roce se pozornost přesunula k jinému fenoménu – šíření falešných zpráv. V listopadu 2016 varovala kancléřka Angela Merkelová, že Rusko se může pokusit prostřednictvím kyberútoků a dezinformací ovlivnit německé parlamentní volby plánované na podzim 2017.
Krátce před tím obvinila Moskvu z ovlivňování americké volební kampaně Obamova administrativa. Před nárůstem počtu kyberútoků ze strany Ruska varovaly i německé tajné služby.
Německo se již minimálně jednou stalo terčem ataků ruských dezinformátorů. V lednu 2016 ruská média včetně státní televize uvedla nepravdivou zprávu, že třináctiletá dívka z německo-ruské rodiny byla v Německu znásilněna imigranty. Zpráva se rychle šířila prostřednictvím sociálních sítí a vyvolala pouliční demonstrace. Policie po prošetření zjistila, že ke znásilnění nedošlo. Ruská média však pokračovala v šíření informace a německou policii obvinila, že úmyslně zločin utajuje.
I na šíření falešných zpráv Facebook zareagoval. Patnáctého ledna tohoto roku oznámil, že v příštích týdnech zavede v Německu systém pro ověřování pravdivosti příspěvků a označování falešných zpráv. Poprvé tak začne tento systém používat mimo území Spojených států.
Němečtí uživatelé Facebooku získají možnost upozorňovat na příspěvky, jež budou považovat za smyšlené. Pokud jejich domněnku potvrdí vnější kontrolor, bude daný příspěvek označen jako sporný a bude doplněný vysvětlením. Uživatelé zároveň obdrží varování, pokud budou chtít takovéto příspěvky sdílet. Na ověřování pravdivosti zpráv bude s Facebookem bezplatně spolupracovat mediální skupina Correctiv. V budoucnosti chce Facebook navázat spolupráci s dalšími partnery.
Sociální síť tudíž jasně rozlišuje mezi nenávistnými komentáři a falešnými posty. V prvním případě platí společnosti Bertelsmann za jejich smazání. Nepravdivé informace však pouze označuje na základě výběru, který pro ni zdarma provádí Correctiv.
Německo jde vlastní cestou v boji proti nelegálnímu obsahu na internetu rovněž v případě trestních záležitostí. Mnichovské státní zastupitelství zahájilo v listopadu 2016 vyšetřování Marka Zuckerberga a dalších vedoucích představitelů Facebooku. Ti čelí podezření z napomáhání trestnému činu podněcování nenávisti, jenž se vztahuje například na popírání holokaustu. Důvodem je to, že Facebook údajně nedůsledně maže protizákonné a štvavé příspěvky svých uživatelů.
Vyšetřování, které je vůbec prvním takovým krokem proti Facebooku v Německu, bylo zahájeno na popud bavorského právníka Chan-jo Jun z Würzburgu. Jun posbíral více než 450 případů štvavých příspěvků, z nichž polovina souvisí s uprchlíky. Stejný právník zastupuje i devatenáctiletého syrského běžence Anase Modamaniho. Ten se stal známým kvůli selfie s Angelou Merkelovou. V únoru se bude konat soudní řízení proti Facebooku, jejž Modamani žaluje za šíření nepravdivých zpráv o své osobě.
Přestože šíření falešných a nenávistných zpráv na internetu představuje vážný problém, vzbuzuje německé tažení proti nim mnoho otazníků. Facebook se vůči nařčením, že je šiřitelem nenávisti, brání tím, že nenávistné komentáře tvoří jen miniaturní část jeho obsahu. Podle jeho vyjádření současný stav představuje rovnováhu mezi ochranou svobody vyjadřování a potlačováním nenávistných projevů na internetu. Debata o tenké hranici mezi bojem proti nenávistným projevům a omezováním svobody projevu je v Německu velmi citlivá. S tím druhým mají totiž Němci neblahé zkušenosti z doby východoněmeckého komunistického režimu.
Navíc pouze malé množství zpráv na Facebooku lze jednoduše zařadit do škatulek „pravdivé“ a „nepravdivé“. Je tak otázkou, jak budou pracovníci firmy Correctiv rozlišovat v případě kontroverzních názorů, nejasných či dvojznačných interpretací. Facebook zkoušel do své nové služby naverbovat i zavedená média jako televize ARD a ZDF nebo magazín Spiegel a deníky Zeit a Bild. Ta však nabídku odmítla s tím, že toto není jejich role.
Před příliš horlivým aktivismem v boji proti falešným zprávám varoval na začátku letošního roku generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland. Existuje podle něj nebezpečí, že bude docházet ke snaze zakazovat nepříjemné názory. „U obsahu, který není zjevně nelegální, bychom měli být opatrní,“ zdůraznil v rozhovoru pro agenturu DPA. „Mohl by se z toho stát určitý druh cenzury,“ dodal.
Německo je nicméně v současnosti bojem s dezinformacemi plně zaujato. Svědčí o tom i Němci vybrané slovo roku 2016: „postfaktický“.
ROČNÍK XIII. – 3. ČÍSLO, ZÁŘÍ 2024