26. září, 2021 Miroslav Šepták
Foto: Miroslav Šepták
Diskuse o tom, kdo převezme kormidlo Svobodné strany Rakouska (FPÖ), odstartovalo rozhodnutí Norberta Hofera rezignovat na předsednický post. Někdejší stranický prezidentský kandidát, který v roce 2016 těsně prohrál souboj o funkci hlavy státu s Alexandrem Van der Bellenem, na tento velmi dobrý výsledek nedokázal nenavázat. V čele FPÖ stál od května 2019, kdy vystřídal Heinze-Christiana Stracheho. Po parlamentních volbách na podzim téhož roku Hofer počítal s obnovením úspěšné spolupráce s lidovci. Místo toho se musel spokojit s místem v opozici, poněvadž Svobodní v důsledku několika skandálů spojených se Strachem oslabili. Nová role Hoferovi příliš neseděla. Vystupoval umírněně a příliš konsenzuálně, k čemuž se přidaly jeho nepřehlédnutelné zdravotní problémy. Přesto šlo o překvapení, když 1. června 2021 prostřednictvím Twitteru oznámil konec ve funkci předsedy FPÖ.
Mimořádný stranický sjezd, který se uskutečnil v sobotu 19. června, zvolil Hoferovým nástupem Herberta Kickla. Rodák z Korutan působí v řadách FPÖ od roku 1995. Začínal psaním projevů pro bývalého předsedu Svobodných Jörga Haidera, aby se posléze stal jedním z hlavních stranických volebních stratégů. Nikdy nešel pro ostré slovo daleko. Například v roce 2010 stál za sloganem „Vídeňská krev – mnoho cizího nedělá nikomu dobře“. Od prosince 2017 do května 2019 vedl v první vládě lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze resort vnitra, přičemž opozice mu opakovaně vyčítala snahu ministerstvo zpolitizovat. Přesto lze tvrdit, že mezi částí policistů byl populární, neboť se stylizoval jako jejich obhájce a prosadil ze státního rozpočtu více financí pro vnitro. Po výše uvedených Stracheho kauzách museli Svobodní vládní křesla opustit.
Ministerské angažmá znamenalo v Kicklově životě zásadní zlom. Do té doby byl spíše mužem v pozadí, nyní však usiluje o přední pozice. V souvislosti se současnou koronavirovou pandemií se stal jedním z nejhlasitějších odpůrců vládních opatření, která označuje za neúčinná a přehnaná. Odmítá například nošení roušek v parlamentu nebo očkování proti covidu-19.
Klíč k jeho úspěchu bude spočívat v tom, jestli dokáže oslovit příznivce lidovců a mobilizovat nevoliče, neboť samotná podpora tvrdého jádra FPÖ k rozvíření vod rakouské politiky zcela určitě nestačí. Po jeho zvolení do předsednického křesla Svobodní podle očekávání ještě více vystupňovali opoziční rétoriku vůči současné vládě Sebastiana Kurze. Kickl ji líčí jako neodpovědnou, bezskrupulózní a štěpící společnost. Přitom se snaží prezentovat jako obyčejný člověk a bojovník proti „prolhaným mocným“. Jedná se o strategii, jež v minulosti FPÖ několikrát pomohla k úspěchům.
Kickl rozhodně nepůsobí bojácným dojmem. Ostatně za svůj vzor několikrát prohlásil Jörga Haidera. Někdejší korutanský hejtman, jenž na podzim 2008 tragicky zahynul, převzal v roce 1986 FPÖ na úrovni pětiprocentní voličské podpory. O třináct let později dovedl Svobodné v parlamentních volbách ke druhému místu se ziskem 26,9 procenta odevzdaných hlasů. Ani tento výsledek mu však nepomohl k tomu, aby osobně zasedl ve spolkové vládě vedené lidoveckým kancléřem Wolfgangem Schüsselem. Pro své politické soupeře nebyl kvůli dlouholeté ostré rétorice spolehlivým a vítaným partnerem.
Kickl může v lepším případě pomoci Svobodným dosáhnout v příštích parlamentních volbách kolem dvaceti procent odevzdaných hlasů. Těžko si lze ovšem nyní představit, že by mu kdokoli z politických konkurentů nabídl ministerské křeslo. Hrozí mu tedy podobný osud jako kdysi Haiderovi, byť si na rozdíl od něho již účast ve vládě krátce vyzkoušel.
Článek je aktualizovanou verzí červnové glosy: https://www.demokratickystred.cz/novy-predseda-rakouskych-svobodnych-se-vydal-ve-slepejich-jorga-haidera/.
ROČNÍK XIII. – 2. ČÍSLO, KVĚTEN 2024