14. června, 2020 Wojciech Hofmański
Raper a prezident Andrzej Duda. Foto: Foto: Wikimedia Commons/Jakub Szymczuk (foto oříznuto)
Polská liberální média si cení svobody (ze všech svobod mají nejraději volný trh) a soustavně propagují sebe i opozici. Ta bohužel neustále projevuje takovou neschopnost, že v sobotu 7. prosince padlo rozhodnutí o naléhavé poradě v prostorné pracovně programového ředitele jisté televizní stanice s americkým kapitálem. Shromáždění novináři mezi sebou měli vybrat jednoho, který bude schopen přednést souvislý projev v délce pěti vět, a díky tomu dokáže v klíčovém okamžiku závodu o prezidentské křeslo předstihnout kandidátku Občanské koalice Małgorzatu Kidawa-Błońskou, která je ještě slabší, než jsou Poláci u průměrného opozičního poslance zvyklí. Jelikož se do toho nikomu ani v nejmenším nechtělo, brzy došlo na pěsti a zvýšené hlasy. Ti zdatnější utekli po několika sekundách, ti slabší se strkali v tlačenici u východu. Szymon Hołownia, legendární moderátor pořadu Mam Talent (polská verze show Česko Slovensko má talent), to měl ke dveřím nejdále. Následující den k překvapení většiny spoluobčanů zahájil kampaň – inu, práce v korporátu, to je hotové peklo.
Později se také děly zajímavé věci. Údaje analytiků nevypadaly zrovna růžově. Navzdory pomníkům Jana Pavla II. se Rzeczpospolita Polska virové abolice nedočkala – a to i přes skutečnost, že se přiblížilo sté výročí světcova narození. Přípravy se daly do pohybu. Charismatický ministr zdravotnictví Łukasz Szumowski z vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) ovšem situaci hodnotil s ledovým klidem a bez zbytečných emocí. „To, co se ve světě kromě Číny v souvislosti s koronavirem děje, nelze nazývat epidemií,“ sdělil 7. února listu Dziennik Gazeta Prawna.
Záchvat optimismu ve vládních kruzích byl tak silný, že brzy zasáhl všechny zúčastněné. Díky profesionálnímu krizovému řízení se dokonce podařilo zabránit zbytečnému plýtvání veřejnými penězi. Ještě v únoru, zatímco nezodpovědná komerční média absurdně zveličovala epidemické ohrožení, rozprodala Agentura hmotných rezerv třicet tisíc naprosto nepotřebných profesionálních celoobličejových ochranných masek ze svých skladů. Rozpočet státu se díky tomu obohatil o celých deset zlotých (asi šedesát korun) za kus.
Ani to ještě není konec výčtu dobrých zpráv. Premiant průzkumů důvěry občanů ve veřejné činitele ministr Szumowski se projevil nejen jako titán intelektu a předvídavosti, ale také jako člověk se silnou oporou v rodině a přátelích. Není divu, že taková osobnost své nejbližší přirozeně motivuje k činu. Jejich touha pomoci Polákům v těžkých okamžicích pandemie byla přímo nezadržitelná. Jak 12. května uvedla Gazeta Wyborcza, „resort zdravotnictví nakoupil ochranné prostředky za více než pět milionů zlotých od rodinného přítele ministra Szumowského a jeho společníků“.
Transakce však vzbudila zájem a závist celé řady nepřejících občanů, kteří angažované rodině vytýkali cenu roušek. Těžko však brát tyto výtky vážně. Roušky – jak potvrdil i sám ministr – totiž nesplňují normy. A ministerstvo zdravotnictví si přece nebude dělat hlavu s tržní hodnotou nemedicínského zboží, má na práci důležitější věci. Bude-li třeba, poprosí o jeho výměnu. Pošramocenou image ministerstva bravurně zachraňuje Szumowského bratr, do jehož firem podle poslanecké kontroly nalilo Národní centrum výzkumu a vývoje od roku 2015 již 140 milionů zlotých.
Aby toho nebylo málo, vládnoucí strana se musela neustále potýkat se zlovolností svých parlamentních kolegů. Rozdrobená opozice, která Právo a spravedlnost nedokázala porazit ve volbách do Sejmu, se rozhodla doposud nevídaným způsobem zaútočit na další „maják demokracie“. Jelikož věděla, že prezident Andrzej Duda (nominovaný za PiS) – lídr průzkumů a jediný skutečný hrdina provládní veřejnoprávní televize – může počítat se znovuzvolením dokonce již v prvním kole květnových voleb, udělala všechno pro to, aby k hlasování nedošlo. Vymlouvala se přitom na pandemii.
Předseda PiS Jarosław Kaczyński, jenž už pátým rokem zemi nezištně vládne z pozice řadového poslance, bojoval o práva voličů až do konce jako lev. Snažil se dokonce protlačit korespondenční volby s pomocí Polské pošty, která proslula stejně bezproblémovým doručováním dopisů a balíčků jako její česká sestra. Předsedovo úsilí ani desítky milionů hlasovacích lístků, které byly vytištěny bez jakékoli právní opory s tím, že opozice ovládající Senát bude přece rozumná, nebyly k ničemu. Volby se 10. května i kvůli zradě tehdejšího vicepremiéra Jarosława Gowina, jenž se též vymlouval na koronavirus, nekonaly. A do uzávěrky tohoto článku, která byla na konci května, nikdo nevěděl, kdy se konat budou. Vážnou ústavní krizi se však podařilo zažehnat, protože v mezičase skončilo funkční období nezávislé předsedkyni Nejvyššího soudu Małgorzatě Gersdorf, zatímco Ústavnímu tribunálu – již od roku 2016 – vládne Julia Przyłębska, kterou Jarosław Kaczyński před časem označil za svůj nový přátelský objev.
Nezodpovědnou opozicí a nepřátelskými médii zneužívané téma pandemie zmrazilo konvenční volební kampaň a vedlo k rošádě v preferencích voličů. Většina kandidátů čekala na příležitost využít svoje silné stránky a objevit se ve správnou chvíli. Předseda lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz, jenž je vzděláním lékař, vyčkává stále. Pravděpodobně si osvěžuje medicínské vědomosti, aby po více než dvou měsících reálného lockdownu mohl nelítostně zhodnotit zdravotní politiku vlády.
V situaci do určité míry privilegované se naopak ocitl již zmíněný Szymon Hołownia. Nejen, že rozumí fungování sociálních sítí, ale ukázalo se, že živá vystoupení mu jdou stejně dobře jako nejlepším moderátorům soukromé televizní stanice TVN. Jeho preference začaly nečekaně růst. Pořádnou smůlu naopak měla Małgorzata Kidawa-Błońska, dlouhou dobu nejvážnější protikandidátka Andrzeje Dudy. Když promrhala celou svou dosavadní kampaň, začala vyzývat k bojkotu voleb, aby se nakonec k účasti v nich zase vrátila. Úroveň profesionality jejího štábu se přímo proporcionálně promítla do voličské podpory takto důvěryhodné kandidatury, jež spadla na úroveň statistické chyby. V polovině května největší opoziční strana svou kandidátku v panice vyměnila. Nahradil ji současný varšavský primátor Rafał Trzaskowski, který reprezentuje levé křídlo Občanské koalice. Sběr povinných podpisů zatím běží a není jasné, zda a kdy skončí.
To všechno se děje v situaci, kdy ke konci května počet infikovaných nemocí covid-19 v Polsku překročil dvacet tisíc, počet zemřelých dosáhl téměř tisícovky. V nemocnicích však zřejmě panuje selanka, protože úroveň vybavení tuzemských zařízení je tak vysoká, že polská vláda bez jediného zaváhání poslala 735 tisíc roušek, 34 tisíc litrů dezinfekce a deset tisíc ochranných obleků v rámci zahraniční pomoci svému klíčovému strategickému partnerovi. Vatikán je vděčný. Zaměstnankyně již otevřených jeslí a školek méně.
Dobré náladě se ale netěší jen zdravotnická zařízení. Podobně je na tom i téměř celé Slezské vojvodství. Zpočátku vláda soudila, že antiseptické vlastnosti kamenného uhlí představují pro horníky i jejich rodiny dostatečnou ochranu před koronavirem. Snad jen milovníci spikleneckých teorií si mohou myslet, že dlouhodobě limitovaná možnost všeobecného testování by mohla souviset s urputně prosazovanými prezidentskými volbami. Aby byla však podobným narážkám učiněna přítrž, nyní se konečně s rozsáhlým testováním zaměstnanců dolů začalo a – překvapivě – to umožnilo slezská ohniska epidemie rychle lokalizovat a izolovat. Na konci května bylo nemocných více než šest tisíc obyvatel regionu.
Náhlé zrychlení procedur samozřejmě také nijak nesouvisí s tím, že odborové svazy plánovaly masovou účast horníků na protestních akcích ve Varšavě. Všechny dosavadní kroky vlády byly totiž založené na dobré vůli občanů i státní moci. Lidé si dobrovolně omezili právo na svobodu pohybu, sami si zavřeli hranice a zastavili veřejnou dopravu a vláda začala rovněž zcela mimochodem připravovat programy ekonomické pomoci. Jak se ukázalo, žádný krizový stav, s nímž v podobných situacích počítá touto vládní sestavou všeobecně ctěná ústava, nebyl ani v nejmenším potřeba. Jeho vyhlášení by ostatně občanům procedurálně znemožnilo hlasovat ve volbách, o což je Jarosław Kaczyński prostě nechtěl připravit.
Ale nejen virem žije Polsko. V celém tom zmatku se nezapomíná ani na kulturu. V poslední době se mimořádné pozornosti dostalo hudbě. Na prvním místě hitparády Třetího programu Polského rádia se 15. května objevila píseň punkové legendy Kazika Staszewského. Bohužel však došlo k omylu a hlasování bylo zneplatněno. Píseň nesmlouvavě kritická vůči Jarosławu Kaczyńskému (vypráví o tom, jak se předseda PiS vydal v době pandemie limuzínou na hřbitov, ačkoliv to bylo zakázáno) podle vládní stranou dosazeného vedení veřejnoprávní rozhlasové stanice neobsadila první, nýbrž čtvrté místo. Vlna odchodů nejlepších novinářů stanice je tak vlastně jen nepochopitelnou hysterií a není možné ji spojovat s jakoukoliv cenzurou.
Jako velký fanoušek alternativní hudby se dokonce projevil i prezident Andrzej Duda. Pouhý den po neuskutečněných volbách nazpíval v rámci jedné charitativní akce píseň, v níž známé osobnosti rapují a posílají finanční prostředky na pomoc v boji s koronavirem a pro zdravotnický personál. Dudova odvaha si zaslouží pozornost. O to víc, že si všichni stále ještě pamatují, jak prezident podepsal zákon o finančním příspěvku dvou miliard zlotých pro veřejnoprávní televizi kontrolovanou PiS na úkor zdravotnictví, kterému chtěl tytéž prostředky poslat opozicí ovládaný Senát. Fanoušci prezidentova talentu se do mlhavého textu písně zaposlouchali natolik, že preference hlavy státu ve srovnání s podobným průzkumem z dubna spadly o dvacet procentních bodů.
Jelikož by si český čtenář snad mohl pomyslet, že všechny popsané události jsou vymyšlené, je třeba říct jasně: ne, nejsou. Tedy přesněji řečeno jenom jedna z nich je nepravdivá, a to ještě pouze částečně. Faktem totiž zůstává, že katolická celebrita a bývalá star televize TVN Szymon Hołownia skutečně vstoupil mezi kandidáty na prezidentský úřad. Na pozadí absurdit, které v poslední době sledujeme, jsou však kulisy jeho rozhodnutí tak jako tak nepodstatné.
z polštiny přeložila Anna Plasová
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025