30. května, 2017 Tomáš Fošum
Vzpomínky na budoucnost? Foto: Vlada.cz
Po bouřlivém začátku května se dosavadní favorit říjnových voleb Andrej Babiš ocitl na okraji politické propasti. Zatímco vyhazov z vlády mu pomůže hrát v předvolební kampani jeho oblíbenou roli bojovníka proti systému, zveřejněné nahrávky rozhovorů s novinářem MF DNES vážně ohrožují oligarchův premiérský sen. Babiš však ještě rozhodně poražen není. O jeho osudu totiž nejspíše rozhodnou politici, kteří až dosud ve vztahu k němu selhávali.
Už od podzimu 2013 setrvává značná část tuzemské politické scény ve schizofrenní pozici. Na jednu stranu mnozí politici líčí oligarchu Babiše jako hrozbu pro demokracii a na stranu druhou s jeho ANO čile spolupracují. Zdaleka se nejedná pouze o zástupce ČSSD a KDU-ČSL, kteří s Babišem přes všechny spory o jeho střet zájmů a neprůhlednou podnikatelskou minulost seděli až do letošního května klidně ve vládě. Jde i o politiky ODS a TOP 09, již spolupracují s babišovci na komunální a krajské úrovni. Ti zpravidla argumentují, že se ve městech a krajích řeší apolitické otázky typu výstavby dětských hřišť, a koalice s ANO zde není nic proti ničemu. Symbolická rovina však hraje v politice obrovskou roli. Když někoho vykreslujete jako belzebuba a jeho stranu oprávněně nazýváte politickou divizí jeho firmy, těžko pak voličům vysvětlujete, že existují věci, v nichž se s ním můžete spojit.
Po volbách tu bude zas
Političtí konkurenti si s Babišem dlouhodobě nevědí příliš rady. Sociálním demokratům premiéra Bohuslava Sobotky a lidovcům vicepremiéra Pavla Bělobrádka se ho povedlo v rámci společného vládnutí několikrát přetlačit, ale na preferencích ANO se to moc neprojevilo. Přes všechny své aféry Babiš podzimní volby nejspíše vyhraje, takže lidovci a sociální demokraté pravděpodobně budou znovu řešit, jestli s ním jít do holportu.
ČSSD nyní tvrdí, že si pokračování dosavadní koalice dokáže obtížně představit a že v žádném případě nevstoupí do vlády s Babišem jako premiérem. Poté, co se ho Bohuslav Sobotka na začátku května rozhodl kvůli podezření z daňových podvodů z vlády přece jen vyhodit, se zdá, že mosty mezi ANO a ČSSD shořely. Co ovšem udělá s tradičně nejednotnou sociální demokracií očekávaná volební porážka, je ve hvězdách. Své sympatizanty v ČSSD Babiš má. Zpravidla se překrývají s oddanými příznivci někdejšího stranického předsedy, prezidenta Miloše Zemana.
KDU-ČSL působí ve vztahu k oligarchovi ještě rozpolcenějším dojmem. Když v posledních letech nastala nějaká vládní krize spojená s Babišovými kauzami, lidovci v čele s předsedou Pavlem Bělobrádkem často lavírovali a tvářili se jako rozhodčí v zápase rozhádaných koaličních partnerů. Vyloženě neblahou roli sehrál lidovecký ministr kultury Daniel Herman, který se oligarchy zastával a sloužil mu díky své pověsti strážce odkazu Václava Havla jako fíkový list. O hejtmanu Jiřím Čunkovi vychvalujícím Babiše na potkání se asi nemá cenu zmiňovat. Každopádně pokračování spolupráce s ANO na vládní úrovni i po podzimních volbách KDU-ČSL nikdy nevyloučila.
Obránci vlasti
Navíc lidovci půjdou do voleb v koalici se Starosty a nezávislými (STAN), jejichž vztah k Babišovi obestírá ještě hustší mlha. Na jednu stranu se šéf STAN Petr Gazdík vůči ANO vymezuje. Na stranu druhou si Starostové pozvali Babiše na svůj nedávný sjezd, jako by to byl normální demokratický politik. Gazdík tvrdí, že v povolebním vyjednávání bude jejich hlavním cílem zabránit případné koalici ANO, KSČM a SPD Tomia Okamury. Čili je připraven obětovat se pro vlast a s oligarchou raději vládnout sám.
Mezi dlouhodobé Babišovy kritiky patří opoziční ODS a TOP 09. U druhé jmenované strany si spolupráci s ANO na celostátní úrovni lze představit jen stěží. Animozita mezi předsedy obou stran je veliká, koneckonců Miroslav Kalousek jménem TOP 09 už dávno slíbil, že s Babišem nikdy do vlády nepůjde. Na nějaký Kalouskův obrat příliš sázet nelze. Už jednou se totiž hodně spálil, když v roce 2006 ještě za lidovce vyjednával vládu s ČSSD za podpory komunistů. Podruhé své politické renomé riskovat nebude.
U ODS podobnou jistotu nemáme. Její předseda Petra Fiala v posledních měsících vynakládal velké úsilí, aby se v četných rozhovorech vyhnul jednoznačné odpovědi na otázku, zda po volbách připouští koalici s ANO. Do toho před časem zazněly výroky Václava Klause juniora, že si za jistých okolností dokáže vládu s Babišem představit. V ODS se však najde řada lidí, kteří by takovou koalici těžko rozdýchávali. Poté, co se na začátku května objevilo několik nahrávek dokládajících Babišovu snahu skrze vlastní média likvidovat politické protivníky, se Petr Fiala odhodlal k prohlášení, že „Babiš nemůže být členem žádné vlády, ani teď, ani po volbách“. Pořád to není jasné odmítnutí jakékoli aliance s politickou divizí Babišova Agrofertu, ale zaplaťpánbůh alespoň za to.
Léčba šokem
Do vlády s autoritářským a lidsky nevypočitatelným Babišem pochopitelně málokdo půjde s radostí. Kdyby se povedlo oligarchu v jeho množících se skandálech utopit, většina politické scény si hlasitě oddychne. Jenže pokud ANO volby výrazně vyhraje, což i přes narůstající směšnost a bizarnost Babišova vystupování pořád nemůžeme vyloučit, bude si moci mezi oslabenými a nejednotnými demokratickými stranami vybírat sparingpartnera. Bohužel pak nelze příliš doufat, že by všechny odolaly sirénám zpívajícím „bude líp“. Pravděpodobně se najde nějaká dobrá duše, jež podle normalizací zavánějícího receptu Petra Gazdíka zachrání zemi před koalicí Babiše s Okamurou a komunisty. Tento trojspolek by však jako léčba šokem způsobil na zdraví české demokracie menší škody, než kdyby standardní politické strany oslabovaly její organismus v pokračující spolupráci s oligarchovým pseudohnutím ANO. Navíc se podle současných preferencí nejeví jako pravděpodobné, že by obávaný trojspolek mohl mít ve sněmovně většinu.
Zveřejnění zmíněných nahrávek hodilo do plánů různých vychytralců na politický sňatek s oligarchou granát. Ačkoliv odposlechnuté hovory Babiše s novinářem Markem Přibilem potvrzovaly jen to, co se vědělo, tedy že šéf ANO koupil média jako politickou zbraň, museli demokratičtí politici i s ohledem na veřejnost jednat. Medvědí službu udělal oligarchovi také jeho spojenec, prezident Miloš Zeman, jenž zpochybnil premiérovo ústavou dané právo ministra Babiše odvolat. Ani pošlapávání ústavy totiž nemohli příčetní politici nechat bez odezvy.
Babiš se ocitl v těžké defenzívě. V podobných předchozích případech, jako byla třeba kauza Čapí hnízdo, se z ní i díky laxnosti svých koaličních partnerů dostal. Nyní mu však hrozí, že zůstane na politické scéně izolován. Záležet bude na tom, jestli se pod tíhou nízkých volebních preferencí nerozpadne momentální spojenectví demokratických stran. Každopádně jejich voliči by měli na ně tlačit, aby se ohledně povolební spolupráce s Andrejem Babišem jednoznačně vyjádřili. Mnohé strany se vždy před volbami zaklínají, že v žádném případě nebudou vládnout s komunisty. Ale to už dávno nestačí.
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025