24. září, 2025 Miroslav Šepták
Lidovecký kancléř Christian Stocker (uprostřed), sociálnědemokratický vicepremiér Andreas Babler a ministryně pro evropské a mezinárodní záležitosti Beate Meinl-Reisinger ze strany NEOS na společné tiskové konferenci. Foto: Wikimedia Commons/ Österreichisches Außenministerium
Připomeňme, že vládnoucí trojkoalice je výsledkem velmi komplikovaných a nejdéle trvajících povolebních vyjednávání v rakouských dějinách. Koncem března vznikla vláda pod vedením křesťanskodemokratických lidovců. Za koaliční partnery si vybrali sociální demokracii a liberální stranu NEOS. V mnoha ohledech, například v oblasti daní, penzí nebo vzdělání se jedná o programově velmi vzdálené subjekty, a tak se hned objevily otazníky nad fungováním a délkou trvání nové vládní koalice.
Další otázky vyvolalo personální obsazení kabinetu. Funkci spolkového kancléře zaujal Christian Stocker, pozici vicekancléře vykonává předseda socialistů Andreas Babler. Oba nejvyšší vládní představitelé měli dosud zkušenosti výhradně z komunální úrovně.
První kroky vlády směřovaly k přijetí balíčku úsporných opatření ve snaze zastavit rostoucí zadlužování Rakouska. Za dva roky chce tímto ušetřit až patnáct miliard eur, tedy asi 373 miliard korun. Škrty se dotkly především opatření na ochranu klimatu a výdajů v sociální oblasti. Současně vláda v rozporu s předvolebními sliby zvýšila daňovou zátěž obyvatelstva a poplatky související s výkonem veřejné správy.
Vedle rostoucího deficitu veřejných financí je zásadním problémem současného Rakouska zdražování. V srpnu tohoto roku dosáhla inflace výše 4,1 procenta, přičemž průměrná hodnota ve státech eurozóny je 2,1 procenta. Nejvíce došlo ke zdražení potravin, tabáku, alkoholu, energií a služeb, a to o pět procent. Tento negativní trend doléhá především na nízkopříjmové osoby a penzisty. Například ceny potravin jsou v průměru o osm procent vyšší než v sousedním Německu.
Navíc vysoká míra inflace spolu s rostoucími cenami energií podlamuje konkurenceschopnost exportně orientované ekonomiky i turismu. Horská chata s dechberoucím výhledem do údolí obsazená za slunečného počasí do posledního místa je pro některé regiony bez zastoupení průmyslu doslova životně důležitá.
Počátkem září vláda představila dvacetibodový plán opatření ve snaze snížit příští rok inflaci na dvě procenta. Většina z nich je však formulována příliš obecně a budou mít nejspíše dopad ve střednědobém časovém horizontu. Kupříkladu v otázce rostoucích cen potravin členové kabinetu hovoří o potřebě najít řešení v souladu s ostatními státy Evropské unie i na úrovni Rakouska. Přitom by nebylo od věci podrobněji prověřit cenovou politiku dvou dominantních obchodních řetězců Spar a Rewe, jejichž obrat dosahuje v daném segmentu zhruba sedmdesáti procent.
Jeden z mála konkrétních navrhovaných kroků spočívá v investicích do hospodářství a pracovního trhu v objemu jedné miliardy eur ročně a daňových úlevách. Kupříkladu energeticky náročným provozovnám chce vláda letos poskytnout až 75 milionů eur. Zároveň Christian Stocker avizoval porušení zákona v podobě nižšího zvýšení penzí, než je průměrná hodnota inflace, čímž chce ušetřit zhruba půl miliardy eur ročně. Kancléřův výrok okamžitě vyvolal vlnu nevole. K hlasům opozice se přidali někteří důležití představitelé vládního tábora.
Nejhlasitěji vystoupil vlivný sociálnědemokratický hejtman Burgenlandu Hans Peter Doskozil. Kancléř tak avizoval nepopulární krok s vědomím skutečnosti, že v příštích dvou letech se nekonají v Rakousku žádné důležité volby, a s nadějí, že se alpská republika prostřednictvím vládních opatření mezitím odrazí ode dna.
Otázkou zůstává, jak se aktuální kroky vlády projeví na soudržnosti současné koalice. Navenek vypadá její spolupráce harmonicky. Názorové rozpory se řeší za zavřenými dveřmi, a nikoliv prostřednictvím médií. Představitelé všech tří stran často zdůrazňují společnou vůli vést Rakousko v rozbouřené době vstříc pozitivní budoucnosti. Dobře vědí, že případné veřejné rozepře a předčasné volby by jim přinesly nemalé potíže v situaci, kdy stranické pokladny zejí prázdnotou a průzkumům veřejného mínění s přehledem vévodí opoziční Svobodná strana Rakouska. Proto současné vládní formaci nezbývá než vydržet a doufat, že provedená opatření brzo přinesou očekávaný efekt i patřičnou kladnou odezvu u voličů.
ROČNÍK XIV. – 3. ČÍSLO, ZÁŘÍ 2025