29. listopadu, 2013 Magda Juránková
Emblematickou galerií soudobé fotografie je Czułość. Jde o nezávislé uskupení fotografů, kterým je blízká myšlenka D.I.Y. („do it yourself“) a kteří si v roce 2010 vytvořili vlastní prostor pro výstavy i koncerty. Zaujetí mladých tvůrců (všem ještě ani nebylo třicet let) se podílí na geniu loci tohoto ojedinělého místa. Galerii vede Janek Zamoyski, který se pohybuje jak ve světě módní a reklamní fotografie, tak ve světě reportážní fotografie a portrétů. Zamoyskiho fotografie jsou zasněné, stylizované. Obdobně úhledně působí také fotografie dalšího člena hnutí, Witka Orskiho, až na to, že je na nich maso (samostatná výstava Wulgarne). Fotografie Weroniky Ławniczak se vyznačují minimalistickým přístupem a výstižným výrazem. Stanisław Legus vyjma toho, že je ilustrátorem a bubeníkem v několika kapelách (The Phantoms, Black Coffee), je taktéž tvůrcem fotografií s křehkou intimní atmosférou. Konceptualista Paweł Eibel se inspiroval texty Julie Kristevy (koncept intertextuality). Na svých fotografiích se zabývá podobností situací, které slovy popsat nelze a my přesto usilujeme o to, je slovy vyjádřit. Lena Dobrowolska, držitelka Foam Talent Award, se ve svém projektu Plateau soustředila na tělo, lidské bytí, coby součást geografického, sociálního a kulturního organismu. Experimenty s formou jsou vlastní tvorbě Nampei Akakiho a Piotra Bekase.
Do Varšavy přesídlila etablovaná galerie Starter, v jejímž čele stojí Marika Zamojska. Galerie je domovskou scénou Pawła Bownika, kterého fotograf Paweł Fabjański uvádí jako protipól estetiky tvůrců skupiny Czułość. Ač jsou jeho fotografie humorné, vyznačují se racionalitou a precizností. Jeho poslední výstava byla inspirovaná klasickou ikonografií. Z galerie Starter může být českému publiku známá Agnieszka Grodzińska. Grodzińska svoje koláže z fotografických materiálů, ve kterých mění význam mediálních obrazů jejich přenesením do jiného kontextu, což je příznačná vlastnost techniky koláže, vystavovala v Praze v Galerii Laboratorio.
Dalším zajímavým místem je Suffit, prostor na pomezí dílny, ateliéru, galerie a squatu, což je situace, v které byla před pár lety též Czułość. Kolektiv Suffitu tvoří například Przemek Dzienis, kterému se daří lavírovat mezi svým svébytným výrazem a „komercí“, což nevyznívá zrovna originálně, ale Dzienis originální je, či Grzegorz Welnicki, jehož fotografie jsou charakteristické kompozicí vycházející z klasické malby.
Samozřejmě fotografii se věnuje též Zachęta, Národní galerie. Fotky převážně z padesátých až sedmdesátých let naleznete v galerii Asymetria či Fundacja Archeologia Fotografii. Nejen na výstavy fotografií narazíte v galeriích Le Guern, Leto, Lookout Gallery či Raster.
Soudobé polské fotografii se věnují dva festivaly. FotoFestiwal se koná v Lodži. Festival je známý svoji přátelskou atmosférou obdobnou atmosféře např. Letní filmové školy v Uherském Hradišti. V porotě FotoFestiwalu sedí také Rafał Milach, renomovaný fotograf oceněný World Press Photo, který vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Photomonth se pořádá v Krakově a představuje aktuální tendence světové fotografie. Oba festivaly se konají červnu. Všem kultury chtivým je určen zářijový Warsaw Gallery Weekend, který představuje veškerou kulturní scénu, nikoli jen fotografickou.
Magda Juránková
Příspěvek byl konzultován s Majou Dabrowskou, Talent representation PINK production s.r.o.
ROČNÍK XIII. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2024