Umřel český Platón

27. červnaec, 2015 Petr Zenkner RUBRIKA Glosy, komentáře

---

Socha řeckého filosofa Platóna. Zdroj: Yair Haklai/Wikimedia Commons

 

Minulý týden jsem se z Facebooku Daniela Kroupy dozvěděl, že umřel můj učitel Aleš Havlíček. Neboli český Platón.

 

Přišel jsem na Fakultu sociálních věd UK v roce 1998. Člověk bez filosofického vzdělání, který si myslel, že politologie je něco jako historie. A hned na první přednášce On. Moc jsem nerozuměl, o čem mluví, ale obdivoval jsem jeho gesta a ten hlas.

I první zkoušku jsem dělal z „antiky“. Napsal jsem esej o 5. knize Platónovy Ústavy, a prošel skrze „jeskyni“ až k ústní zkoušce. Čekal jsem na ni 12 hodin, protože zkouška byla v Havlíčkově pojetí i diskuse a navíc si mezitím s omluvou odběhl na platónský kongres. Já zatím stihnul rande a dvě piva. Dostal jsem za dvě, protože asi ocenil můj zájem a nevěřícně se zasmál, když jsem Periklovu „řeč nad padlými“ překřtil „nad mrtvolami“.
Objevil jsem díky němu španělského filosofa José Ortegu y Gasseta a dozvěděl se, jak se „český Platón“ dostal k filosofii. Byla v tom ženská.

 

Politologie a filosofie musí být sestry

I když jsem filosofii nikdy nezačal skutečně „dělat“, přesto pro mě lidé jako Platón Havlíček, křesťan Ivan Müller nebo Bohumil Doležal s jeho českým politickým myšlením představují ty učitele, na které po letech vzpomínám.
Politologie bez znalosti politické filosofie totiž nemá smysl. Je to jako politická strana bez programu, která spoléhá jen na marketing. Proto si doteď myslím, že vyštvání filosofů z FSV do Ústí nad Labem byla chyba. Tedy pro Jinonice, ne pro Sudety.

Současní studenti FSV jsou tak ochuzeni o müllerovské hlášky typu „každej správnej liberál je homosexuál“ nebo se nedozví, že psát slovo filosofie se „z“ je prasárna.