Václav Klaus junior má pravdu

23. října, 2017 Tomáš Fošum RUBRIKA Glosy, komentáře

---

Sjednocená ODS není sjednocenou pravicí. Foto: Facebook/petr.fiala1964

 

Zatímco Petr Fiala a mnozí jeho spolustraníci slavili druhý nejhorší volební výsledek ODS v historii, Václav Klaus mladší se jejich křepčení podivil s tím, že se přece nejedná o žádný úspěch. Po čtyřech letech v opozici přidali občanští demokraté hubené tři procentní body a na slavná volební vítězství stále jen vzpomínají. A pokud se něco nezmění, zůstanou u těch vzpomínek už navždy.

 

Hned na začátek je třeba zdůraznit, že onu potřebnou změnu nepředstavuje Václav Klaus junior. Ten by možná dokázal v čele strany odčerpat hlasy Babišovi a Okamurovi, možná by dokonce jednou ve volbách zvítězil. Ale potom by z původní ODS, která dokázala spojovat konzervativce i proevropské městské liberály, zbyl pouze název, podobně jako třeba v případě dnešní ODA.

Václav Klaus mladší o liberály nestojí a po vzoru svého otce, který ještě v devadesátých letech nutnost kompromisu liberálního a konzervativního křídla české pravice chápal, kormidluje tuzemskou politiku do temných vod nacionalismu, vlichocování se hlasu lidu a podrývání prozápadní orientace země. To Petr Fiala o liberály stojí, nicméně si myslí, že je přivábí pod svá ochranná křídla, a jakékoliv úvahy o integraci středopravicových stran tak už rok odmítá.

Přitom se ukazuje, že se jedná o jednu z cest, jak zabránit rozvratu polistopadového režimu, který znamená nejúspěšnější a nejsvobodnější období v našich dějinách. V základních otázkách je samozřejmě nutné spolupracovat také s demokratickou levicí kolem ČSSD, ale ta se nyní potřebuje po volebním debaklu vzpamatovat a získat zpět voliče, které jí odlákali babišovci a okamurovci. Sociální demokraté nemají na české politické scéně blízkou stranu, s níž by se mohli integrovat, budou si tedy muset v otázce další existence poradit sami.

Zato hlasy ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se zbytečně drobí. Tyto strany více sbližuje, než rozděluje. Minimálně v případě topky, lidovců a Starostů je to nabíledni. Ale ani ODS není od TOP 09 tak daleko, jak se možná někomu zdá. Platí to minimálně pro jejich voliče. Každý z nás asi narazil ve svém okolí na lidi, kteří se před volbami rozhodovali právě mezi těmito dvěma subjekty. Jak již bylo výše naznačeno, ODS vyhrávala volby v době, kdy se jí dařilo sdružovat liberály i konzervativce. Platilo to především v éře Mirka Topolánka. Jeho heslo „tvrdé jádro, měkký obal“ je pro dnešní ODS ukazatelem, kterým směrem se dát. Jenže profesor politologie a konzervativec Fiala není Topolánek, jenž byl dalek přepjatému ideologizování a dokázal si získat i voliče pohybující se ve středu politického spektra.

Loňskou nabídku šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska na společný postup ve volbách tak bylo chybou odmítat, což platí nejen pro občanské demokraty, ale i pro lidovce a Starosty. Pokud jim vadil sám Kalousek, měli ho vzít za slovo, že pro dobro věci je ochoten nekandidovat. Kdyby středopravicové strany tehdy upřednostnily zájem své země, postavily společnou kandidátku a vsadily na věrohodného lídra, kterým by – jak se dnes ukazuje – klidně mohl být třeba Jan Farský ze Starostů, nedemokratické strany by dnes dost možná neměly v Poslanecké sněmovně většinu. Lepší jedna nebo dvě silné strany než čtyři trpaslíci. Ano, ODS získala slavných 11 procent, ale nezapomeňme, že od TOP 09 i Starostů, kteří se do sněmovny dostali jako poslední, ji dělí přibližně šest procentních bodů. Gigant na pravici vypadá jinak.