26. června, 2025 Jan Holovský
Jedna věc se rozhodně nezměnila, a to fakt, že český herní průmysl generuje výrazně větší zisky než domácí hudební a filmová produkce dohromady a má na rozdíl od nich výrazný globální dosah. Odvětví počítačových her prošlo po celém světě etapou komplikací během pandemie nemoci covid-19 a následných hospodářských problémů. V České republice se nicméně situace jeví jako poměrně stabilní a přes pokles obratu v letech 2022 a 2023 pokračuje zdejší herní branže v růstu počtu studií, zaměstnaných osob i obratu.
Pokud srovnáváme rok 2018, kdy vyšlo první Kingdom Come: Deliverance, s rokem 2024, kdy končil vývoj druhého dílu (původně měl být loni i vydán), je vzestup naprosto evidentní. Před sedmi lety pracovalo v českém herním průmyslu asi 1490 osob ve 100 až 120 studiích. V roce 2024 to již bylo 2765 lidí ve 166 studiích, pokud vycházíme z dat Asociace českých herních vývojářů.
Vzhledem k tomu, že počet zaměstnanců rostl rychleji než počet nových studií, zvětšovala se i jejich průměrná velikost. To potvrzuje počet herních titulů, který se mezi roky 2018 a 2024 zvýšil ze 31 na 39. Obrat ve stejném období stoupl ze tří miliard na 6,5 miliardy korun, což je asi 260 milionů eur. V roce 2021 byl dokonce ještě vyšší (7,1 miliardy Kč), ale řada faktorů včetně změny toku tržeb společnosti Beat Games, vydavatele mimořádně populární hudebně-rytmické hry pro virtuální realitu Beat Saber s ročním obratem přes dvě miliardy korun, vedla po její koupi globálním gigantem Meta ke zmíněnému dvouletému poklesu obratu.
Spolu s přehřátím trhu po investicích během pandemie nastal také propad ziskovosti a následný odliv těchto investic. Tento vývoj se příliš nedotýká velkých studií, ale pro ta menší je stále těžší něčím zaujmout. Přesto se to některým daří. Je nutné dodat, že v roce 2025 došlo také ke transformaci Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize, který má nově podporovat i herní projekty. Zda to přispěje k dalšímu růstu odvětví, uvidíme v příštích letech. Mezitím každopádně neuškodí porovnat vývoj u nás s dalšími zeměmi střední Evropy. Pokud nebude řečeno jinak, údaje vychází především ze stránek Gamesmarket.global či z webů jednotlivých herních studií.
Suverénně největším trhem nejen střední Evropy je Německo s obratem 9,4 miliardy eur. Není divu, jedná se o velkou vyspělou ekonomiku. Sídlí zde například evropská centrála japonského giganta Nintendo, který je dokonce největší herní společností v zemi. Podle The German Games Industry Association má ve Spolkové republice téměř tisíc zaměstnanců. Za ním se nacházejí německé pobočky francouzského obra Ubisoft, produkující například série historických strategií ANNO nebo The Settlers. Až třetí je původně německý Crytek z Frankfurtu nad Mohanem, který v minulosti vyvinul zásadní akční tituly Crysis a Far Cry, přičemž se snaží aktuálně rozvíjet první z nich. Asi nejvýznamnější aktivitu Cryteku představuje vývoj CryEnginu, důležité ústřední aplikace pro samotnou tvorbu her.
Z dalších výrazných německých děl po roce 2018 lze zmínit ještě strategickou hru z alternativní historie Iron Harvest od brémských King Art Games nebo nezávislou strategickou a puzzle hru Dorfromantic. Celkově však originální tvorba v Německu dlouhodobě spíše stagnuje, vzniká jen málo původních AAA titulů (nejnákladnější hry vyvíjené velkými studii), čímž se tento obor přidává k celkově stagnujícímu německému zábavnímu průmyslu.
Zajímavé srovnání je s herním trhem v Rakousku, který v roce 2023 vykázal obrat necelých 189 milionů eur při asi 150 studiích a 2 260 zaměstnancích. Při poměřování s Německem a rovněž s Českem je zřejmé, že jde spíše o menší firmy, v nichž není vyvíjen žádný AAA titul. Nejvýznamnější současnou rakouskou hrou je bezesporu pět let stará umělecká adventura (příběhová hra) Ori and the Will of the Wisps od vídeňských Moon Studios, která navazuje na kouzelné dílo Ori and the Blind Forrest.
Na podobných uměleckých hrách pracuje další vídeňské studio Broken Rules, jedná se například o Gibbon: Beyond the Trees. Vedle uměleckých projektů má pak Rakousko tradici studií, často sídlících mimo hlavní město, které tvoří různé simulátory, kupříkladu farmaření, jízdy v autobuse nebo konstrukce mostů.
Příznačné jsou i úzké propojení s Německem, celková poloha a vyspělost státu, což z Rakouska tvoří ideální místo pro sídla společností s působností napříč střední Evropou. V herním průmyslu se tak stalo domovem mimo jiné dceřiných firem velkého švédského vydavatelství Embracer Group, jako jsou vídeňský THQ Nordic nebo tyrolský Plaion. Doplňme, že právě Plaion koupil v roce 2019 zmíněné české Warhorse Studios.
Pokud se podíváme do Polska, tamní vývojáři s řadou globálních AAA titulů stále představují elitu všech postkomunistických zemí. Je zde necelých 500 herních studií s více než 12 tisíci zaměstnanci a s přibližně trojnásobným obratem oproti tomu českému. Srovnání se státem, jenž má téměř čtyřikrát více obyvatel, tak pro naši zemi nevyznívá nijak zle. V Polsku stále pokračuje herní boom, který se vedle vlastní originální tvorby vyznačuje i výraznou spoluprací s globálními firmami na vývoji jejich děl (například remake klasické hororové hry Silent Hill 2 od Bloober Team).
Mezi herními studii je na prvním místě s velkým předstihem CD Projekt, tvůrce fantasy série Zaklínač nebo sci-fi Cyberpunk 2077. Minulý rok měl 1134 zaměstnanců, a je tak největší herní společností ve střední Evropě. Jeho připravovaný Zaklínač 4 patří mezi vůbec nejočekávanější novinky. Dalšími velkými firmami jsou třeba Techland, autor hororové akční série Dying Light, specialisté na rybářské a lovecké simulátory Ten Square Games, tvůrci budovatelské strategie Frost Punk 11 bit Studios nebo dnes spíše živořící studio People Can Fly. Vývojářským centrem je v Polsku jednoznačně Varšava.
U Maďarska se složitě získávají porovnatelné údaje, nicméně můžeme říci, že místní herní scéna je výrazně méně úspěšná než ta česká. Od roku 2018 zde nevznikl žádný AAA herní titul, přičemž k místním specifikům se řadí výrazný podíl vývoje her pro zahraniční společnosti, centralizace v Budapešti a poněkud častější „úmrtnost“ tradičních studií. Mezi největší společnosti stále náleží Zen Studios se svými pinballovými hrami a NeocoreGames se sériemi her na hrdiny Warhammer 40,000 a King Arthur. Lze doplnit Gaijin Entertainment, studio zaměřené na hry pro více hráčů s válečnou tématikou, jako jsou War Thunder a Enlisted, nebo Primal Game Studios, jehož tvůrci naposledy zaujali fantasy hrou na hrdiny Mandragora. Žádná z těchto společností však v Maďarsku nezaměstnává více než sto lidí, většinou je to výrazně méně.
Jak si vede sousední Slovensko? V roce 2024 působilo v tamním herním průmyslu podle informací Slovak Game Developers Association 1017 zaměstnanců v 69 firmách s celkovým obratem 70,1 miliardy eur. Při porovnání s Českem vyvstává menší rozvinutost herního průmyslu, neboť při polovičním počtu obyvatel je obrat téměř čtyřnásobně menší. Naopak počet herních studií v přepočtu na hlavu příliš nezaostává, což ukazuje na jejich menší velikost. Ostatně ani Slovensko si zatím nepřipsalo žádný AAA herní titul.
Největší slovenskou herní společností je s asi třemi stovkami zaměstnanců bratislavská Pixel Federation, která se zaměřuje na mobilní hry. Z dalších lze zmínit Nine Rock Games, spadající pod THQ Nordic, která vyvinula lovecký simulátor Way of the Hunter, tvůrce sportovních simulací PowerPlay Studio nebo některá menší studia. K nim se řadí Blue Brain Games s logickou hrou The House of Da Vinci a 3Division, tvůrce kvalitní budovatelské strategie z dob komunismu Workers & Resources: Soviet Republic.
Asi největší slovenskou herní událostí tohoto roku je dubnové vydání Vivat Slovakia od bratislavského studia Team Vivat, první slovenské hry s otevřeným světem. Je zasazena do fiktivní Bratislavy 90. let a zatím sbírá spíše nadprůměrné recenze. Herní průmysl na Slovensku ale není jen Bratislava. V Košicích například působí Games Farm, jež stojí za nadprůměrnou akční fantasy hrou na hrdiny Shadows: Awakening.
Je nutné zmínit, že slovenský průmysl je přirozeně dost provázaný s tím českým. Ostatně tři ze čtyř tvůrců zmíněné hry Beat Saber, vyvinuté pražským studiem Beat Games, jsou slovenského původu (Ján Ilavský, Vadimír Hrinčár a Peter Hrinčár), zatímco Čech Jaroslav Beck složil původní hudbu. Beat Games byly do zmíněného roku 2022 studiem s nejvyšším obratem v Česku, ale poté se jím stalo Bohemia Interactive, tvůrce vojenské simulace Arma a survival hry DayZ, s obratem přesahujícím jednu miliardu korun. Těsně pod touto finanční hranicí zůstala společnost SCS Software (viz série Truck Simulator), která má stejně jako Bohemia Interactive okolo čtyř stovek zaměstnanců.
Dalšími v pořadí jsou Wargaming Prague, jež spolupracuje na zahraničních hrách pro více hráčů, a brněnská pobočka amerického 2K Czech, která se nyní podílí na vývoji čtvrtého dílu legendární hry Mafia. Následují Warhorse Studios s asi 250 zaměstnanci. Těm se však za rok 2025 výrazně zvýší obrat, neboť druhého dílu Kingdom Come: Deliverance se již prodaly tři miliony kopií. Připomeňme, že první díl se nakonec vyšplhal k deseti milionům.
Z dalších českých her stojí za zmínku originální strategie Factorio od Wube Software, kde je cílem hráče vytvořit komplexní továrnu, v níž postaví raketu, aby se dostal z cizí planety. Další originalitu představuje pokračování hry Space Engineers od Keen Software, v níž lze vytvářet různé funkční struktury ve vesmíru. Před dvěma lety zazářili brněnští tvůrci z Ashborne Games s historickou strategií s tématikou československých legionářů Last Train Home. Další brněnské studio Madfinger Games výrazně uspělo s realistickou vojenskou hrou Gray Zone Warfare.
Vedle her zaměřených na realitu a logiku pak stále působí i studia věnující se umělecké animaci. Tím nejdůležitějším je Amanita Design, z jehož dílny pochází legendární příběhové hry Samorost či Machinarium. V posledních sedmi letech přišlo s několika výraznými tituly jako Chuchel, Creaks a Happy Game. Vzhledem ke své originalitě jde v zásadě o pokračování proslulé české animace na novém médiu, které skvěle doplňuje tradiční platformy v čele s kinematografií. A vzhledem k tomu, že nejen český herní průmysl produkuje primárně pro svět, jde také o nejúspěšnější vývoz naší animované tvorby do zahraničí.
ROČNÍK XIV. – 2. ČÍSLO, ČERVEN 2025