27. února, 2025 Jan Blažek
Viktor Orbán (vpravo) je pro Andreje Babiše velkým vzorem a inspirací. Foto (oříznuto): Facebook.com/AndrejBabis
Počátkem letošního února Česká republika oznámila, že se chce jako vedlejší účastník připojit k řízení Evropské komise proti Maďarsku. Jde o žalobu z loňského října kvůli maďarskému zákonu na ochranu národní suverenity, který podle Komise porušuje řadu lidských práv a v neposlední řadě i evropské právo. Podle vyjádření našeho ministerstva zahraničí v tom Česko nebude samo, podobný krok prý zvažuje dalších dvanáct zemí Evropské unie.
Není to běžné. Ale co se dělo dále, je ještě neobvyklejší. Prakticky pár dní poté Prahu navštívil maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó. Údajně soukromě, rozhodně bez vědomí české vlády. Nepřijel ale ani sám, ani za nákupy či turistikou. Přivezl s sebou početný doprovod a dva fotografy, měl ochranku a jednal s čelnými představiteli české opozice, Andrejem Babišem a Karlem Havlíčkem z hnutí ANO. Po schůzce si Szijjártó před novináři vztahy s opozicí pochvaloval, naopak přehlíženou vládu kritizoval. To všechno v Praze.
Ponechme stranou, že takový postup je zcela v rozporu s diplomatickými zvyklostmi a mravy a vykazuje hlubokou neúctu k suverenitě naší země. Ptejme se ale, co maďarského ministra k tomuto nezvyklému kroku přimělo. Souvisí s evropským řízením a rozhodnutím české vlády? Nepochybně. „Andrej Babiš mě ujistil, že za vlády ANO by se nemohlo stát, že by se česká vláda postavila na stranu Evropské komise ve věci ochrany suverenity,“ citoval Szijjárta po návštěvě maďarský web 444.hu.
Maďarský ministr se v této souvislosti také nechal slyšet, že střední Evropa čelí vnějšímu zasahování do voleb. Koho to měl nositel Řádu přátelství od ruského prezidenta Vladimira Putina na mysli? Referendum v Moldavsku či podzimní rumunské prezidentské volby, které byly anulovány pro podezření z ovlivňování ze strany Ruska? Nikoliv. „Tyto zásahy jsou namířeny proti vlasteneckým, národním zájmům, konzervativním stranám a vládám. Mezinárodní liberální mainstream a Sorosovo impérium zasahovaly do politických procesů mnoha středoevropských zemí, včetně České republiky a Maďarska,“ citovaly Szijjárta i české noviny.
Ale jde opravdu o suverenitu? Úřad na její ochranu, zřízený kontroverzním zákonem, oslavil první rok své existence. Právě jeho působnost nám možná nejlépe ukáže, co vlastně maďarská vláda svým aktuálním tažením za údajnou suverenitou sleduje. Co pozitivního úřad dokázal? Jak funguje? Proti komu zasahuje a proč? Je represivním nástrojem režimu, jak od počátku tvrdí maďarská opozice? A má nás to vůbec zajímat? Obávám se, že má. I mnozí naši politici mají totiž suverenity plná ústa. Až bude chtít někdo podobný kontrolní úřad zřizovat u nás, je dobré vědět, co se tím myslí.
Úřad na ochranu suverenity má v souladu se svým statutem oficiálně bránit zemi „před útoky proti národní suverenitě“, podstatu věci ale jasněji naznačil právě ministr Szijjártó v Praze svým odkazem na údajné zasahování do voleb. O nich koneckonců mluvil i premiér Viktor Orbán, když kontroverzní zákon v prosinci 2023 obhajoval v rozhlase: „Ačkoliv maďarský ústavní pořádek zakazuje, aby politické strany dostávaly peníze ze zahraničí, levice stejně našla způsob, aby skrze zahraniční podporu, kterou získávají zčásti levicová média a zčásti občanské a nevládní organizace, dokázala ovlivnit volby.“
To není nezajímavé hlavně s ohledem na to, že Maďarsko čekají parlamentní volby přibližně za rok. A podle průzkumů podpora vládní strany Fidesz bezprecedentně klesá, zejména poté, co na maďarské politické scéně zazářil nový opoziční lídr Péter Magyar a jeho strana Tisza. To je mimochodem pravicová, a nikoli levicová partaj, ale kdo chce rozumět Orbánovi, musí chápat, že za levici označuje každého, koho vnímá jako protivníka.
A tím Péter Magyar bezesporu je. Navíc se jeví jako zatím nejsilnější Orbánův vyzyvatel za posledních patnáct let. Hospodářské problémy a klesající životní úroveň Maďarů mu přitom hrají do karet, Orbán se řadě Maďarů prostě omrzel. Nenechme se ale mýlit. Aktuální průzkumy rozhodně neznamenají, že z volebního klání na jaře 2026 opět nevyjdou vítězně Viktor Orbán a jeho státostrana Fidesz. Za patnáct let, kdy ovládali maďarskou společnost s pohodlnou ústavní většinou v parlamentu, vytvořili řadu institucí a mechanismů, které jim dokážou pomoct volební prohru odvrátit. Patří mezi ně i Úřad na ochranu suverenity?
Podívejme se tedy na to, co úřad za první rok své existence dokázal a jaké zahraniční útoky na maďarskou suverenitu odhalil. Asi nejsledovanější jeho vyšetřování se týkalo investigativních novinářů z webu Átlátszó a maďarské sesterské organizace mezinárodního watchdogu Transparency International (TI). Oběma subjektům jde přitom v prvé řadě o odhalování případů korupce, a to zcela nezávisle na politické afiliaci či názorech jejich protagonistů. Vládní maďarský úřad ovšem jejich činnost interpretuje jinak. Jsou podle něj součástí „globální lobbistické sítě“ a informují o maďarských státních institucích „stigmatizujícím způsobem a opírají se přitom o dezinformace“.
Tohle jsou tedy ty zásahy do politických procesů, před kterými je podle ministra Szijjárta třeba chránit maďarskou suverenitu? To je ono Sorosovo impérium? Novináři, právníci a protikorupční aktivisté, kteří sem tam upozorní na nekalé počínání vládnoucích politiků a státních úředníků při zacházení s veřejnými prostředky? A v čem spočívá ona lobbistická síť? Ve faktu, že maďarská TI má příbuzné organizace ve více zemích světa, či že se investigativní novináři sdružují do koalice OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project), kde je třeba i britský Guardian či za Česko web investigace.cz?
Zkreslující je i chápání pojmu dezinformace. V zemi, kde z úst vládních činitelů běžně zaznívají nepodložená tvrzení o válce na Ukrajině, která jako by kopírovali z ruských propagandistických médií, se za dezinformaci považuje výsledek práce investigativního novináře. A konkrétně v kritice webu Átlátszó šel vládou zřízený úřad ještě dále. Loni v říjnu vydal prohlášení, že je prý součástí globální sítě pod vedením CIA. A novinařina prý představuje pro investigativce pouhou zástěrku pro zpravodajskou činnost. V žoldu cizí mocnosti, samozřejmě.
Pro pořádek je třeba zmínit, že vyšetřování dvou výše zmíněných subjektů není jediným výsledkem činnosti Úřadu na ochranu suverenity. V hledáčku má například i lokální ekologickou organizaci Göd-ÉRT, která sleduje stavbu nové obří továrny na akumulátory a bojuje za zmírnění jejích dopadů na životní prostředí. Maďarskou veřejnost chce úřad chránit i před nadací Hintalovon, jež se zasazuje za práva dětí, nebo spolkem Romaversitas, který podporuje vzdělávání Romů. Z údajného přečinu těchto spolků se tají dech – čerpají prostředky z evropských fondů, konkrétně z programu CERV (Citizens, Equality, Rights and Values.).
Buďme ale spravedliví, Úřad na ochranu suverenity minimálně jednou zasáhl také proti zřejmé nepravdě. Ve dnech, kdy se v Sýrii hroutil režim Bašára Asada a on sám se nacházel neznámo kde, zveřejnil časopis Magyar Hang zprávu, že se diktátor možná uchýlil do Budapešti. Nebyl by prvním ani posledním zahraničním politikem, kterého doma vyšetřovali za korupci a Maďarsko mu poskytlo útočiště. V tomto případě šlo ale o spekulaci, jež se ukázala se jako nepravdivá. Asad nakonec skončil v Moskvě. Magyar Hang vše brzy uvedl na pravou míru, vyšetřování „dezinformace“ ale pokračuje. Je to proto, že mylný článek na svém facebookovém profilu sdílel i lídr opozice Péter Magyar, který se tak stal součástí vyšetřování? To ukáže až budoucnost.
Szijjártova (ne)soukromá cesta do Prahy ukázala, že Budapešť čeká tentokrát ze strany Evropské komise i jednotlivých členských států EU silný tlak. Snaží se tedy hledat podporu, kde to jde. Je dokonce možné, že kontroverzní úřad bude nakonec pod nátlakem i zrušen, nebyl by to první Orbánův úkrok stranou vůči Bruselu. Rozhodně se tak ale nestane před volbami v roce 2026. Do té doby smí úřad svévolně znevěrohodňovat veškeré opoziční hlasy i na vládě nezávislá média a zároveň postihovat odkrývání vládní korupce, čímž lze plebiscit výrazně ovlivnit ve prospěch Fideszu. Orbánova vláda si totiž podle všeho nemyslí, že maďarský volič má mít možnost vybírat si ve spravedlivých volbách čistě pole svého vědomí a svědomí. Tedy suverénně.
Postoj českých politiků ke kauze z úvodu textu je varováním do budoucna. Zatímco vláda, která podle předvolebních průzkumů půjde brzy do opozice, sdílí obavy Evropské komise z Orbánova nového mocenského nástroje, současná opozice za jejími zády maďarskou vládu ujišťuje, že je s ní na jedné lodi. Viktor Orbán je totiž pro Andreje Babiše velkým vzorem a inspirací. Snad nepůjde o inspiraci tak výraznou, abychom i u nás museli výhledově zřizovat úřad na ochranu české suverenity.
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025