Žena na Hrad! Zatím alespoň na ten budínský…

24. února, 2022 RUBRIKA Střední Evropa


imageKATAHorkou kandidátkou na post maďarské hlavy státu je Katalin Novák. Foto: Wikimedia Commons/Elekes Andor

 

Maďarskou hlavou státu se podle všeho letos na jaře poprvé v historii stane žena, pětačtyřicetiletá Katalin Novák, dosavadní místopředsedkyně strany Fidesz. Po Zuzaně Čaputové půjde o druhou Středoevropanku na protokolárně nejvyšším postu, což budí zájem zahraničních médií. A Maďarsku to dává šanci prezentovat se navzdory svému dosavadnímu obrazu jako modernější, otevřenější země. Samotná volba sice vzrušující podívanou neslibuje, Katalin Novák přesto může v politice státu sehrát zajímavou roli. Zařadí se v pantheonu maďarských prezidentů mezi „jazýčky na vahách“, nebo mezi „přitakávače“?

 

Nemusíte mít křišťálovou kouli, přesto si můžete bez velikého rizika vsadit na to, že letos 10. března zvítězí v maďarských prezidentských volbách Katalin Novák, kandidátka vládní strany a do loňského prosince ministryně zodpovědná za rodinnou politiku. Na rozdíl od všech ostatních visegrádských zemí, a koneckonců i od Rakouska, totiž o maďarské hlavě státu nerozhodují přímo voliči u volebních uren, nýbrž parlament. A v něm má od roku 2010 drtivou většinu strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. V zásadě tedy spíše než o skutečné volby jde o ceremoniální potvrzení nominace vládní strany, respektive jejího nejužšího vedení s Orbánem v čele. Což představuje námět k zamyšlení pro ty, kteří zavedení přímé prezidentské volby v ostatních zemích střední Evropy stále odmítají či kritizují.

S formou volby letos bezprostředně souvisí i její datum. Stanoveno bylo na březen i přesto, že stávajícímu prezidentovi Jánosi Áderovi vyprší mandát až 10. května. Maďarská ústava umožnuje konání volby nejdříve šedesát dní před koncem běžícího mandátu, poslanci si tak tentokrát zavolí v ten nejranější možný termín. Je to bezpochyby kvůli volbám parlamentním, které se konají 3. dubna 2022. Viktor Orbán a jeho strana v aktuálních předvolebních průzkumech mírně vedou a po dvanácti letech u moci si navenek nepřipouští, že by mohli prohrát. Situace je ale nová v tom, že se proti nim poprvé v historii sjednotila celá opozice, což není radno podceňovat.

Souboj o poslanecká křesla bude těsný a navíc nikdo neumí zhodnotit, jaký dopad na maďarské voliče bude mít současná rusko-ukrajinská, respektive rusko-západní krize, v níž Orbán nepokrytě hraje roli spojence Kremlu. To může znejistět i jeho skalní příznivce, odkaz roku 1956 je v maďarské společnosti stále živý. I proto je pro politiky z Fideszu důležité, aby se otázka budoucího prezidenta rozhodla před parlamentním plebiscitem, tedy v době, kdy mají ještě celý proces plně pod kontrolou. Kdyby Fidesz nakonec dubnové volby nevyhrál, je prezidentka z jeho líhně další ze záruk, že ani případná prohra partaj od moci jen tak neodstaví.

 
Tah ženou

Nominace vystudované právničky a expertky na mezinárodní vztahy na prezidentský post byla pro mnohé překvapením. Někdejší ministryně pro rodinu a matka tří dětí patřila sice v posledních letech mezi viditelné tváře strany, přesto ale málokdo čekal, že na protokolárně nejvyšší státní post bude aspirovat právě ona.

A to i proto, že ženy jsou v maďarské vládě i vládní partaji dlouhodobě málo zastoupené. Sám Orbán se přitom nikdy netvářil, že by mu to vadilo. Proslulé je virální video, ve kterém se roku 2018 na Mezinárodní den žen vydal v obleku do parlamentní kantýny poděkovat kuchařkám za to, jak skvěle mu vaří. „Některé ženy při péči o děti zvládají ještě i pracovat,“ vyjádřil se před kamerou pochvalně a celá Evropa žasla.

Současná nominace ženy na čelný politický post je od Orbána prohnaný tah. Částečně může jít o snahu vylepšit pošramocený obraz Maďarska na evropské scéně, kde se zapsalo jako spíše zpátečnická země s problémem v oblasti lidských práv a práv menšin. To ale nebude to nejdůležitější, pro Orbána bylo vždy přednější domácí publikum.

„Tah ženou“ je reakcí na výsledek loňských opozičních primárek, v nichž se lídrem opozice překvapivě stal autentický konzervativec, katolík a otec sedmi dětí – starosta malého jihomaďarského města Péter Márki-Zay. Jeho nečekané vítězství může teoreticky znamenat, že opozice bude v dubnových parlamentních volbách přitažlivější pro konzervativní voliče Fideszu. Provládní propaganda bude mít problém ho vykreslovat, jak je u svých oponentů zvyklá, tedy jako neomarxistu, levičáka, velkoměstského „kavárníka“, Sorosovu loutku, vítače migrantů, zastánce LGBT ideologie a podobně. Sice se o to pokouší, spíše to ale nefunguje. Márki-Zay prostě nově zamíchal kartami a Viktor Orbán byl nucen na změnu hry přistoupit. Proto i on musel vytáhnout z rukávu nečekané eso.

Katalin Novák vnese do politiky nový vítr asi i proto, že patří ve Fideszu k mladé generaci a na rozdíl od odcházejícího prezidenta Jánose Ádera nebyla mezi jeho zakladateli na sklonku osmdesátých let. To na jednu stranu znamená, že může mít na řadu otázek modernější názory, na druhou stranu to oslabuje její pozici ve vládnoucím uskupení a na politickém kolbišti. Zatímco v počátcích Fideszu byla předpokladem úspěchu síla osobnosti a erudovanost, v posledních letech je hlavní podmínkou postupu na stranickém žebříčku loajalita k nejužšímu vedení, tedy k Viktoru Orbánovi osobně. A tu doposud ministryně Novák naplňovala v míře vrchovaté.

Budoucí prezidentka erudovaná nepochybně je, studovala práva a mezinárodní vztahy, a to i v USA a ve Francii. Mluví čtyřmi jazyky a svoji kariérní dráhu započala ještě před rokem 2010 na ministerstvu zahraničí. Její kariéra je sice úzce spjata s Fideszem, ale podle kuloárních informací nevděčí za její začátek osobním konexím, nýbrž svému impozantnímu profesnímu životopisu. Nicméně není známo, že by se kdy pokoušela s vedením Fideszu polemizovat či mu dokonce oponovat. V nejkontroverznějších otázkách, jako byly loňské spory kvůli zákonu naznačujícímu spojitost mezi homosexualitou a pedofilií, se Katalin Novák důsledně držela stranou. V tomtéž roce ale aktivně podporovala změny ústavy nadřazující tradiční rodinu jiným formám partnerských svazků. Varovnější jsou její nedávné aktivity na mezinárodním poli, kde své jazykové znalosti a diplomatické zkušenosti dala do služeb budování aliance evropských iliberálních stran pod záminkou takzvaného budapešťského demografického summitu.

 
Přitakávači a jazýčky na vahách

Role maďarské hlavy státu je v zásadě spíše protokolární a ceremoniální. Zejména v poslední době prezidenti pouze bezzubě přitakávají vládě. Přesto se ale mezi nimi v minulosti našly výrazné osobnosti, které vtiskly společnosti něco ze svého odkazu a dokázaly v kritických okamžicích sehrávat roli pomyslného jazýčku na vahách.

Odcházející János Áder vystupoval jako prezident důstojně, víceméně byl však v politice pouze do počtu. Nedostál své pověsti výrazné politické postavy v rámci druhdy liberální strany, kterou společně s Viktorem Orbánem zakládal. Instinkty vystudovaného právníka ho nepřiměly vystoupit proti postupující erozi právního státu v zemi, dovolil si jen sem tam být k některým vládním krokům opatrně kritický. To mu „ze starého přátelství“ procházelo, do otevřeného střetu ale nikdy nešel.

Ještě smutnější byl osud jeho předchůdce Pála Schmitta, který musel v dubnu 2012 úřad opustit již po necelých dvou letech. Příčinou pádu někdejšího předsedy Maďarského olympijského výboru a nositele zlaté medaile ze šermu nebyla snaha stavět se vládě na odpor, na to ani nepomyslel. Jeho problém spočíval v tom, že byl lidem pro smích. Proslul tím, že neuměl správně napsat slovo „államfő“ (znamená „hlava státu“ a Schmitt ho jednou k všeobecnému pobavení napsal s hrubkou, tedy pouze s jedním l). Vaz mu ale zlomilo až zjištění, že opisoval ve své diplomové práci. Musel odstoupit a Viktor Orbán se do budoucna poučil, že nemá do nejvyššího úřadu nominovat poslušné loutky bez erudice.

Zajímavou postavou byl László Sólyom, ústavní právník a přesvědčený ekolog. Coby kandidát konzervativní opozice uspěl ve volbách roku 2005 za vlády socialisty Ference Gyurcsánye, na svou stranu se mu tehdy podařilo získat i některé poslance levicové koalice. Vládě potom efektivně „zatápěl“, když kritizoval a vracel její zákony. Snažil se i o poměrně nezávislou zahraniční politiku, byť spíše s malým úspěchem. Předpokládalo se, že bude ve funkci pokračovat i po roce 2010, kdy „jeho“ konzervativní Fidesz zvítězil ve volbách. Viktor Orbán měl ale již tehdy plán zásadních ústavních změn, které následně zcela změnily dosavadní politický systém a v důsledku toho i celou společnost. Samostatně a kriticky uvažující prezident, navíc někdejší předseda ústavního soudu, by těmto změnám mohl stát v cestě. Proto ho Orbán nepodpořil.

I Sólyomův předchůdce Ferenc Mádl (2000–2005) byl konzervativec, zvolený za první vlády Fideszu na přelomu tisíciletí. Také on patřil spíše mezi „jazýčky“, ač méně výřečné. Po většinu svého pětiletého mandátu se pokoušel o opozici vůči socialistickým premiérům.

Nejvýraznější osobností mezi všemi byl ovšem bezpochyby Árpád Göncz, první porevoluční prezident, spisovatel, někdejší disident a politický vězeň padesátých let. Do úřadu ho coby liberála zvolil konzervativní parlament ještě v „gentlemanském“ roce 1990, role kritického jazýčku na vahách tedy v jeho případě byla nejenom možná, ale dokonce očekávaná a zamýšlená. Po celých deset let ve funkci se tomu snažil dostát – vůči konzervativním premiérům prosazoval liberální ideje, vůči socialistickému premiérovi hájil disidentský odkaz. Před tehdejším doyenem maďarské politiky projevoval respekt i její budoucí hegemon, mladičký premiér Orbán. Jestli se budoucí maďarské prezidentky a prezidenti mají od koho učit samostatné a zodpovědné politice, pak je to právě Árpád Göncz.

A co Katalin Novák? Bude v prezidentské roli pouze líbivou tváří, nebo aktivní političkou s vlastním názorem? Její zařazení buď mezi „přitakávače“, nebo mezi „jazýčky na vahách“ bude hodně záležet na již zmiňovaných parlamentních volbách. Jestli v nich Fidesz zvítězí, nebude mít prezidentka potřebu, ale nejspíš ani možnost něco na své dosavadní bezpodmínečné loajalitě ke vládní straně měnit. Její politická role by pak byla asi podobně omezená a dočasná, jako svého času role Dmitrije Medveděva v Rusku. Kdyby ale uspěla opozice, připadla by trojnásobné matce daleko důležitější role. V prostředí autentického politického soupeření by mohla vyrůst v jednu z ústředních postav maďarské politiky a nakonec možná i zastínit samotného Orbána. Podobně jako na Slovensku Peter Pellegrini po nástupu do premiérské funkce překonal svého předchůdce a stranického šéfa Roberta Fica.

Budoucnost zůstává zatím ve hvězdách, jedno je ale jisté. Až letos na jaře Katalin Novák usedne do prezidentského úřadu v Sándorově paláci vedle budínského hradu, zůstane ve střední Evropě už jen jedna země, v níž zatím žádná žena nedosáhla na premiérský nebo prezidentský post. A to ta naše. A nejspíš se to nezmění ani v příštím roce, až budeme rozhodovat o nástupci současné hlavy státu.

autor:

design: Patrik Michl, created by KRYOBYTE s.r.o.