11. červnaec, 2017 Miroslav Šepták
Irmgard Grissová s šéfem Nového Rakouska Matthiasem Strolzem. Foto: Facebook/irmgardgriss
Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Irmgard Grissová se na jaře minulého roku ucházela o funkci rakouského prezidenta. V nabité konkurenci si nevedla vůbec špatně, když obdržela téměř devatenáct procent odevzdaných hlasů. Dokázala voličům nabídnout alternativu k zástupcům etablovaných politických stran. Předvedla zdařilou předvolební kampaň, během níž získala image kandidátky, která má dostatečné profesní zkušenosti, ale zároveň není zatížena každodenními politickými tahanicemi. Získaný nemalý potenciál chtěla Grissová využít k pokračování politické kariéry. Kam povedou její další kroky, však nechávala dlouho otevřené.
Nabízely se hned tři varianty, jak by mohla v politické dráze pokračovat. V Rakousku se dlouhodobě nachází značný potenciál v pravém středu politického spektra. Vybudovat novou stranu s fungující strukturou by však vyžadovalo nemalé úsilí a spoustu času. Schůdnější variantou se tak jevila spolupráce s některým ze zavedených politických subjektů. Na kandidátku Rakouské lidové strany (ÖVP) ji chtěl získat její nový předseda Sebastian Kurz. Tandem Kurz-Grissová by byl kombinací dravého mládí a rozvážné zkušenosti. Z marketingového hlediska by na něj konkurence jen stěží hledala odpověď. Grissová ovšem považuje lidovce za stranu příliš poznamenanou dlouholetým vládním angažmá.
Rozhodla se proto pro třetí variantu: pomoci dosud málo výrazným liberálům z Nového Rakouska (NEOS), s nimiž půjde do říjnových voleb pod označením Aliance pro svobodu a odpovědnost. S podporou Grissové nehrozí nebezpečné balancování na čtyřprocentní hranici potřebné ke vstupu do rakouského parlamentu. Optimistické hlasy z řad liberálů mluví dokonce o dvojciferném výsledku. Reálněji se jeví zisk mezi šesti a osmi procenty odevzdaných hlasů.
Aliance se bude profilovat jako proevropské, otevřené a odpovědné hnutí, jež hodlá zabránit pokračování dlouholeté vládní koalice socialistů (SPÖ) a lidovců a chce provést reformy v oblasti vzdělání, penzijního a sociálního systému. Cílí tím především na ty, kteří k volbám většinou nechodí, i na nespokojené příznivce lidovců a zelených. Aliance se tak v konečném důsledku může stát pomyslným jazýčkem na vahách při vytváření budoucí vládní koalice. Spolupráci se Svobodnými (FPÖ), které vede kontroverzní Heinz-Christian Strache, liberálové odmítají kvůli odlišným názorům především v azylové politice a otázce dalšího směřování Evropské unie. Nabízí se tedy povolební koalice liberálů s lidovci a zelenými nebo se socialisty a zelenými. V minulosti byli liberálové v Rakousku jen do počtu. Tyto časy patří minulosti.
ROČNÍK VI. – 2. ČÍSLO, KVĚTEN 2017