17. září, 2014 Tomáš Fošum
Jako časopis zaměřený na střední Evropu jsme nemohli opominout sté výročí začátku první světové války, která se stala agónií Rakouska-Uherska. Právě podunajské monarchii jsme se rozhodli věnovat hlavní téma tohoto čísla. Za těch 100 let se image Rakouska-Uherska podstatně proměnila – z žaláře národů na jakéhosi předchůdce Evropské unie. Někteří dnes proto mluví o Habsburském mýtu, jímž se zaobírá článek Kateřiny Hamatové. Jiná Kateřina, pro změnu Hamplová, „spočítala“ ony „žalářované národy“, tedy alespoň ty tehdy žijící v českých zemích. Autorka došla mimo jiné k zajímavému objevu – sčítání lidu za císaře pána nebylo rozhodně „politicky korektní“, když se zaznamenávaly i fyzické handicapy typu slepoty a hluchoty.
Slepí a hluší naštěstí nebyli představitelé států Dohody, když přiznali vybraným středoevropským národům právo na sebeurčení. Že jsme měli kliku a že se nejednalo pouze o dobrou vůli západních velmocí, ukazuje příspěvek Luboše Rokose. Československo coby jeden z výsledků onoho práva na sebeurčení stálo po svém vzniku před mnoha úkoly – jedním z nich bylo vybudovat vlastní armádu, jež musela vstřebat jak uznávané příslušníky legií, tak trochu upozaděné vojáky bojující až do konce války v rakouské uniformě. Článek Ladislav Havelky vyvrací předsudky o českých vojácích jakožto zbabělcích a Švejcích, česká stopa totiž zanechala na bojištích Velké války výrazný otisk. O tom koneckonců svědčí i článek Pavla Bartoníčka, jehož hlavním námětem jsou přednosti starého Rakouska.
Známá Švejkova slova „válka bude, víc vám neřeknu“ lze bohužel opakovat i dnes. Narážím samozřejmě na dění na Ukrajině, kde by se měly na konci října – navzdory ruské vojenské agresi na východě země – konat parlamentní volby. Jak si vedou jednotlivé strany a kdo je favoritem těchto voleb, odkrývá text Michala Lebdušky. Ukrajině se hodláme v Demokratickém střed(t)u věnovat i nadále, její nezávislost je pro střední Evropu bytostně důležitá. Tuto skutečnost jako by si neuvědomovali středoevropští premiéři Orbán, Fico a bohužel i Sobotka zpochybňující sankce vůči Rusku. Bohuslavu Sobotkovi přizvukuje kromě jiných i Andrej Babiš, jehož manýry nás táhnou ze západní civilizace někam na východ. Babišova hra o český trůn stojí bezpochyby za článek, najdete ho hned na následující stránce.
Pokud už máte na oligarchu z Průhonic alergii, můžete se začíst do článku o Andrejovi… Žádný strach, jde o jiného nositele tohoto jména, a sice nového slovenského prezidenta Kisku. Z politických témat dále nabízíme dva texty týkající se nedávných eurovoleb a glosu k odchodu polského premiéra Tuska do Bruselu. Mají středoevropské národy společné hodnoty? Odpověď najdete v článku Marie Bydžovská. Knut Hamsun sice prožil svůj život v Norsku, ale jeho ochota nést odpovědnost za své činy je inspirující i pro Středoevropany – viz úvaha Marie J. Medkové. Věděli jste, že selská mentalita pomohla rozvoji českého podnikání v 19. století? Zasvěcený výklad nabízí Jan Holovský. V aktuálním čísle najdete i příběh berlínského zámku, jenž povstává z popela, pohled pamětníka na moderní historii Českých Budějovic a stručné porovnání českých a polských dějin v 19. století. Příjemnou četbu!
Tomáš Fošum
ROČNÍK XIV. – 3. ČÍSLO, ZÁŘÍ 2025