09. prosince, 2015 Miroslav Šepták
Podpis vídeňské koaliční smlouvy mezi sociálními demokraty a zelenými. Michael Häupl zůstává starostou. Zdroj: www.wien.gv.at/pressebilder
Nejprve se poslední zářijovou neděli konaly zemské volby v Horním Rakousku. Úřadující zemský hejtman lidovec Josef Pühringer (ÖVP) musel svést nejtěžší politickou bitvu své kariéry. Za normálních okolností by předvolební kampaň silně personalizoval a zdůraznil hospodářské kompetence strany, neboť většina obyvatel hodnotí jeho práci pozitivně a přeje si, aby ve funkci setrval další šestileté období. Část voličů ale tentokrát zapochybovala, zda ÖVP dokáže správně zareagovat na aktuální migrační vlnu.
Kritika vládní „příliš liberální“ azylové politiky, masivního a nekontrolovaného přílivu cizinců bez jakékoli pasové kontroly či registrace i obavy, zda se integrují do většinové rakouské společnosti, přinesly politické body FPÖ. Pühringerův opožděný pokus konkurovat Svobodným požadavkem obnovy hraničních kontrol nebo zpřísněním azylové politiky nepřinesl očekávaný úspěch. ÖVP zaznamenala v Horním Rakousku historicky nejhorší výsledek od roku 1945. Lidovci i přes značný úbytek hlasů mohou děkovat Pühringerovi – pro 99 % (!) voličů představoval hlavní motiv, proč podpořili právě ÖVP.
Euforické pocity zažívali v Horním Rakousku Svobodní, jimž vyjádřilo důvěru rekordních 30,36 % voličů, čímž s přehledem obsadili druhé místo. V prestižním souboji tak odsunuli na pomyslný bronzový stupínek sociální demokracii. FPÖ navíc poprvé v historii získala místo starosty v hornorakouském statutárním městě (Wels). U sociálních demokratů zavládly zcela odlišné pocity než u Svobodných. Nejsilnější levicová strana nedokázala zastavit sestupný trend posledních let a musela – podobně jako lidovci – přijmout historicky nejhorší výsledek v poválečné éře.
Dva týdny po klání v Horním Rakousku proběhl v Rakousku i v zahraničí velmi sledovaný souboj o křeslo vídeňského starosty. Někteří politologové a komentátoři předpovídali těsný duel o Vídeň mezi obhájcem prvenství socialistou Michaelem Häuplem a jeho vyzyvatelem předsedou FPÖ Heinzem-Christianem Strachem. Proklamovaná konfrontace obou mužů zabezpečila jejich stranám značnou mediální pozornost. Ostatní politické subjekty jen velmi těžce vystupovaly z dlouhého stínu duelu o Vídeň.
SPÖ šlo druhou říjnovou neděli o mnohé. Případná porážka v rakouské metropoli by uvrhla stranu do hluboké krize. Klíč k úspěchu spočíval v mobilizaci vlastních voličů, příznivců ostatních stran a nevoličů. Häupl na rozdíl od Pühringera kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se Svobodnými a zaujal zcela odlišné stanovisko v otázce migrantů než Strache. Apeloval k soudržnosti, lidskosti a pomoci běžencům s tím, že Vídeň jejich nápor zvládne. Po zveřejnění prvních předvolebních odhadů si nejen on, ale také celá SPÖ zhluboka oddechli.
Ačkoli sociální demokracie ztratila ve srovnání s minulými volbami 5,4%, se značným odstupem porazila druhé Svobodné. K předpovídanému duelu o křeslo vídeňského starosty nakonec nedošlo. Sociální demokracii pomohlo jasné vymezení se vůči Svobodným. Reálná možnost vítězství Stracheho v rakouské metropoli umocněná rekordní podporou FPÖ v Horním Rakousku přiměla především voliče Zelených, aby tentokrát takticky podpořili SPÖ. Vídeňské volby tak obohatily rakouský politologický slovník o nový pojem tzv. vypůjčených hlasů.
Přestože Strache nezvítězil, může být spokojen. FPÖ posílila a ve Vídni zaznamenala historicky nejvyšší podporu voličů. Předseda Svobodných na čele kandidátky kandidátky v žádných volbách nepropadl a tato image úspěšného lídra bude zvlášť důležitá pro příští parlamentní volby plánované na rok 2018. Zelení mírně oslabili, ale i tak je velmi pravděpodobné obnovení koaliční spolupráce se sociálními demokraty. Vídeňská ÖVP doplatila na nekonkrétní volební kampaň i neschopnost nalézt profilující téma historicky nejhorším výsledkem nejenom v metropoli, ale také ve všech zemských volbách od konce druhé světové války. Pro další vývoj liberálního Nového Rakouska je po sérii předchozích neúspěchů velmi důležitý zisk pěti mandátů na vídeňské radnici.
Supervolební rok 2015 ukázal zřetelný trend. Zatímco vládní sociální demokracie a lidovci výrazně ztrácejí, opoziční Svobodní posilují. Pro někdejší hegemony rakouské politické scény však není rozhodně nic ztraceno. Nejbližší 2,5 roku nejsou plánovány kromě prezidentských žádné celostátní nebo zemské volby. Kabinet má tak dostatek času a klidu ke konstruktivní práci. Musí začít konečně provádět reformy, neměnit stanovisko v zásadních otázkách a lépe komunikovat s veřejností o svých krocích. Jak ukázaly události ve Vídni, ofenzivní nástup Svobodných lze neutralizovat. Rakouský kabinet ale musí vládnout, a nikoli jen reagovat na aktuální vývoj.
ROČNÍK XIV. – 2. ČÍSLO, ČERVEN 2025