27. září, 2021 Miroslav Šepták
Stane se komunistka Elke Kahrová starostkou Štýrského Hradce? Foto (oříznuto): Miroslav Šepták
Stranu Lidé–Svoboda–Základní práva (MFG) dlouho nikdo nebral vážně. Když ohlásila úmysl kandidovat do zemského sněmu v Horních Rakousích, mnozí nad tím mávli rukou. A to i tehdy, když jí týden před volbami průzkum veřejného mínění rakouské renomované agentury Market Institut přisuzoval možný zisk pěti procent hlasů. Včera se MFG podařil zápis do rakouské historie. Vznikla přitom teprve v únoru tohoto roku na základě nesouhlasu s protikonoravirovými opatřeními spolkové vlády a povinným očkováním proti covidu-19. Podle průběžných výsledků obdržela 6,2 procenta odevzdaných hlasů.
Tohoto překvapivého výsledku dosáhla bez známých osobností na kandidátce, velkých plakátů a účasti svých představitelů v televizních diskusích. Namísto toho vsadila na kontaktní kampaň a prezentaci na sociálních sítích. Oslovila především mladší a protestně naladěné voliče, kteří nechtěli opětovně podpořit zavedené politické strany. Velkým otazníkem zůstává, co od MFG v hornorakouském zemském sněmu čekat. Ve svých materiálech uvádí, že chce posílení opozičních práv a větší participaci občanů na správě věcí veřejných, odluku církve od státu a nahrazení politiků z povolání odborníky.
Včera se konaly také komunální volby ve druhém nejlidnatějším rakouském městě. Ve Štýrském Hradci senzačně vyhráli komunisté (KPÖ), když podle předběžných výsledků obdrželi 28,9 procenta hlasů. Celostátně dlouhodobě bezvýznamná strana může zcela reálně pomýšlet na funkci starosty. Její lídryně Elke Kahrová bude usilovat o koalici se sociálními demokraty a Zelenými. Příčiny nečekaného výsledku lze hledat ve specifikách místní politiky. Tamní KPÖ nehlásá radikální teze o socialistické revoluci a nutnosti odstranit kapitalismus. Místo toho se dlouhodobě koncentruje na téma dostupného bydlení a zastropování nájemného. Navíc od roku 1998 komunističtí zastupitelé darují dvě třetiny svého platu na sociální účely. Pro obyvatele Štýrského Hradce jsou tak čitelnou politickou silou a vítanou alternativou vůči tradičním politickým subjektům.
Včerejší výsledky v Horních Rakousích a Štýrském Hradci jsou varováním pro lidovou stranu (ÖVP) spolkového kancléře Sebastiana Kurze. Ten chtěl oboje volby propagandisticky využít ve svůj prospěch. Zamýšlel odvrátit pozornost veřejnosti od obvinění státního zastupitelství, že údajně křivě vypovídal před parlamentním vyšetřovacím výborem. Nicméně z toho sešlo. V Horních Rakousích lidová strana sice oproti minulým volbám posílila, ale průběžný výsledek 37,6 procenta odevzdaných hlasů je druhým nejhorším v její historii. Daleko bolestivější je pro ni debakl ve Štýrském Hradci, kde od roku 2003 zastával funkci starosty lidovec Siegfried Nagl. Ten poslední dobou přicházel s megalomanskými projekty typu výstavby metra, místo aby se více věnoval každodenním starostem obyvatel štýrské metropole.
Lidovci se v posledních letech nesli na vlně úspěchů, nyní však jako by zapomněli na dvě zásadní ingredience svého osvědčeného receptu – osobnost Sebastiana Kurze a dynamickou image strany. Současný spolkový kancléř téměř zcela absentoval ve volební kampani, ačkoliv představuje pro lidovecké voliče pomyslnou lokomotivu, která táhne stranu kupředu. Stačilo přitom vytvořit plakát právě s Kurzem, zorganizovat pro příznivce ÖVP výlet po horách s jeho účastí a natočit video s jeho doporučením, koho volit. Navíc jak v Horních Rakousích, tak ve Štýrsku chyběl silnější důraz na mladé neokoukané tváře ve spojení s tyrkysovou stranickou barvou. Dá se však očekávat, že tým kolem spolkového kancléře podrobně zanalyzuje včerejší nedostatky, aby v budoucnu nedocházelo k podobným překvapením na lidovecký účet.
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025