27. května, 2015 Erik Siegl
„Poslali mě do Prahy s dlouhodobým úkolem – pomáhat střežit jejich nezávislost a podporovat západní demokracii“, zapsal si idealisticky americký diplomat Spencer Taggard, když v únoru 1946 nastoupil svou novou misi v Československu. Tento uhlazený obdivovatel Tomáše G. Masaryka mluvící plynnou češtinou měl za hlavní úkol čelit místním sovětským zpravodajcům. Jeho nadřízený velvyslanec… Celý článek >
27. května, 2015 Jan Holovský
„Masopust je náš, za rok přijdem zas! Za pohoštění děkujem a dobrej rok vám vinšujem!“ Touto sborovou rýmovačkou končila každá z asi patnácti návštěv masopustní obchůzky ve vsi Tatce. Ta se odehrála na svatého Valentýna, tedy 14. února tohoto roku. Pro Tatce, středočeskou obec ležící asi 12 km východně od Českého Brodu, znamenalo druhé… Celý článek >
11. února, 2015 Jan Škvrňák
Polský šlechtic, kníže Adam Jerzy Czartoryski (1770-1861) je důležitou a nejednoznačnou osobností polské historie. Pozoruhodnými turbulencemi procházel především jeho vztah k Rusku, jež stálo u konce polské nezávislosti. Nejprve s ním coby polský vlastenec válčil, aby posléze udělal v carských službách velkou kariéru. Nakonec svou orientaci na Rusko za dramatických okolností přehodnotil a emigroval do… Celý článek >
11. února, 2015 Jiří Fošum
V raném středověku byly zvony odlévány v klášterních hutích, od 13. století pak tuto činnost přebírali kovoliječtí řemeslníci usazení ve městech. Výroba zvonů vyžaduje jak patřičnou řemeslnou zručnost, tak i nadání a zkušenost hned v několika uměleckých disciplínách. Detaily úspěšné výroby zvonů obsahovaly řadu tajemství, která se předávala z otce na syna. Málokdy zůstávaly tyto… Celý článek >
30. listopadu, 2014 Alena Mikolášková
V květnu 1867 existuje Rakousko-Uhersko již tři měsíce jako federace. Lajos Kossuth, věčný revolucionář, sedí za stolem své pařížské pracovny a píše otevřený dopis Ferenci Deákovi, muži, jenž prosadil rakousko-uherské vyrovnání. Dopis, dnes znám jako Kassandřin (podle slavné jasnovidky z antických mýtů), předpovídal zánik Uher. Lajos Kossuth totiž jako jeden z mála viděl ve spojení… Celý článek >
30. listopadu, 2014 Kateřina Hamplová
Co vás napadne, když je položena otázka, kdo nebo jací jsou Tataři? Brutální asijští nájezdníci, kteří ve středověku plenili východní oblasti Evropy; svérázní kulináři, kteří obohatili naši kuchyni o tatarský biftek a tatarskou omáčku; ti, jimž není rozumět a žijí převážně v Tatarstánu; skupinka loajální vůči Kyjevu, díky níž se na jaře přiostřilo napětí na… Celý článek >
30. listopadu, 2014 Luboš Rokos
Svatý Vojtěch uzavírá po sv. Václavovi a Ludmile trojici českých světců náležejících ještě do 10. století. V českém prostředí měli Václav s Ludmilou před Vojtěchem náskok. Byli to členové panovnického rodu, spjatí s českou státností. Vojtěch měl úlohu nejednoznačnou, ne tak státotvornou. Byl Slavníkovec, tedy člen rodu vyvražděného Přemyslovci, a sám byl ve sporu s… Celý článek >
17. září, 2014 Jan Holovský
Česká společnost ještě v polovině 19. století silně zaostávala za vyspělejšími státy. Jenže ze zemědělského národa, který se za Angličany hospodářsky opozdil snad o 70 let, se Češi stali během půlstoletí víceméně moderní evropskou společností, která se na ony vyspělé státy hospodářsky dotahovala. Co za tím stálo? Vezmu to pěkně popořádku. Kolem roku 1800 se… Celý článek >
17. září, 2014 Jan Škvrňák
Když se po bitvě národů u Hradce Králové v roce 1866 kdesi v polním lazaretu setkal zraněný Čech se stejně postiženým Polákem, který mohl být jeho spolubojovník z Krakova, nebo naopak protivník od Poznaně, oba zjistili, že si sice rozumí, ale zcela se míjí v pohledu na svět. Do „století, které začalo rytířstvím a skončilo… Celý článek >
05. května, 2014 Luboš Rokos
Roku 1000 středoevropské státy Uher, Polska a Čech svým způsobem vstoupily do Evropy. Od té doby prošly rozdílným vývojem. Zatímco jeden byl ohrožován tureckým islámem, druhý byl pod tlakem carského Ruska a třetí byl připoután ke Svaté říši římské, resp. k Rakousku. Po staleté zkušenosti s uherským státem a pokusem o společný stát s Čechy… Celý článek >
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025