20. září, 2021 Miroslav Šepták
Funkci hornorakouského hejtmana obhajuje lidovec Thomas Stelzer Foto: Miroslav Šepták
První místo v Horních Rakousích obhajují lidovci (ÖVP), kteří vládnou také na celostátní úrovni. Přesvědčivé vítězství jejich zemského hejtmana Thomase Stelzera by tak mělo pozitivní efekt i pro lidoveckého spolkového kancléře Sebastiana Kurze. Jeho jinak pevnou pozicí otřáslo v květnu zveřejněné obvinění státního zastupitelství, že údajně křivě vypovídal před parlamentní komisí. Hrozí mu tak odnětí svobody až na tři roky. Lidovecký šéf Kurz nařčení vehementně odmítá a za celým případem spatřuje komplot politických oponentů a části rakouských médií.
Ačkoliv zhruba třetina voličů požadovala Kurzovo okamžité odstoupení z kancléřské funkce, jeho ÖVP za ním neochvějně stojí. Koncem srpna jej drtivá většina delegátů (99,4 procenta!) lidoveckého sjezdu zvolila na další čtyři roky předsedou strany. Ve spolkové vládě lidovci jednoznačně zastiňují svého menšího koaličního partnera – Zelené. Zmíněná aféra tak pro Kurze představuje momentálně největší problém, a proto se snaží zaměřit pozornost veřejnosti jiným směrem.
V zářijovém hlasování jde lidovcům především o udržení vítězné image. ÖVP pod Kurzovým vedením (od května 2017) ve všech volbách na celostátní nebo zemské úrovni vždy posílila. Tento trend hodlá teď potvrdit i v Horních Rakousích. Nezpochybnitelnou výhodou pro lidovce je skutečnost, že tam obhajují na své poměry slabý výsledek z roku 2015 v podobě 36,3 procenta odevzdaných hlasů. Podle dlouhodobých voličských průzkumů mohou nyní počítat se zhruba 40 procenty.
Druzí skončili v Horních Rakousích před šesti lety Svobodní (FPÖ), ale ve zopakování tehdejšího vynikajícího výsledku (30,4 procenta odevzdaných hlasů) nevěří ani největší optimisté z jejich řad. Situace se totiž pro stranu podstatně změnila. Celosvětová migrační krize v roce 2015 jí výrazně pomohla, když u voličů bodovala důrazem na restriktivní azylovou politiku.
Dnes Svobodní stále pociťují důsledky kauz spojených se svým bývalým předsedou Heinzem-Christianem Strachem. Jakýkoliv výsledek přesahující dvacet procent odevzdaných hlasů bude pro hornorakouského lídra Svobodných Manfreda Haimbuchnera znamenat úspěch. Když v roce 2009 poprvé stanul v čele zemské kandidátky FPÖ, musel se výrazně spoléhat na Stracheho pomoc. Dnes je již dostatečně známým politikem, který by chtěl ve své straně zmírnit populistické tóny a zaměřit se vedle restriktivní migrační a azylové politiky rovněž na sociální témata.
Haimbuchnerovo limitování ztrát by představovalo vodu na mlýn nedávno zvoleného předsedy Svobodných Herberta Kickla. U něho vzhledem k ostré a útočné rétorice přetrvávají pochybnosti, zda kromě skalních příznivců FPÖ dokáže oslovit podstatné množství nevoličů a někdejších příznivců lidovců. Každopádně poslední dobou získávají Svobodní zpět ztracenou půdu pod nohami. Daří se jim zaujmout nespokojence s protikoronavirovými vládními opatřeními i podstatnou část z těch, kteří odmítají očkování proti nemoci covid-19.
Nejen Svobodní zatím marně čekají na návrat na výsluní. Od neúspěšných parlamentních voleb 2017 hledá svoji tvář také sociální demokracie (SPÖ). S výjimkou úspěchů v zemských volbách v Korutanech a ve Vídni pravidelně vykazuje pokles voličské přízně. V Horních Rakousích logicky vsadila na Birgit Gerstorferovou, regionálně dostatečně známou a vyprofilovanou političku. Od roku 2016 odpovídá v zemské vládě za problematiku dětí, mládeže, sociální otázky, rozvoj obcí a ochranu zvířat. Nepřekvapí proto, že v dosavadním průběhu stranické kampaně dominují klasická sociálnědemokratická témata, jako jsou dostupné bydlení a reforma péče o starší občany a zdravotně znevýhodněné.
Gerstorferovou veřejně podpořil poslední spolkový kancléř za SPÖ Christian Kern. Při této příležitosti si neopomněl rýpnout do Sebastiana Kurze, jemuž vyčítal upřednostňování vlastní mediální prezentace před řešením starostí a problémů občanů Rakouska. Zde je nutné dodat, že Kern „vděčí“ za svůj konec v politice právě Kurzovi, na jehož dynamický styl a celkovou změnu lidovecké image nedokázal najít v parlamentních volbách v roce 2017 vhodný recept.
Pomyslný účet za své vládní angažmá na celostátní úrovni obdrží v Horních Rakousích Zelení. Jak již bylo řečeno, lidovcům se podařilo zatlačit menšího koaličního partnera do pozadí. Zelení tedy spíše mohou počítat s udržením stávajících pozic. Pomůže jim k tomu důraz na tradiční témata, jako je boj proti klimatickým změnám nebo podpora rozvoje veřejné dopravy.
V každém případě jakékoliv posílení v Horních Rakousích využijí zmíněné strany v celostátní politice. Především lidovci kalkulují s možností odvrátit pozornost Rakušanů od údajně nepravdivého svědectví Sebastiana Kurze. Chtějí ukázat, že voliči v Horním Rakousích oceňují způsob, jakým spolková vláda pod jeho vedením zvládá současné turbulentní časy poznamenané pandemií.
ROČNÍK XIII. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2024