Kaczyński zahájil válku na všech frontách

15. prosince, 2020 RUBRIKA Střední Evropa


imageKJarosław Kaczyński stvrzuje podpisem svůj návrat do vlády. Foto: Facebook/pisorgpl

 

Polskou vládnoucí formací, takzvanou Sjednocenou pravicí, zmítá čím dál tím silnější boj o moc a vliv. Rostoucí ambice koaličních partnerů hlavní vládní strany Právo a spravedlnost zároveň naznačují oslabení jejího předsedy Jarosława Kaczyńského. Ten se nedávno pokusil nahromaděné problémy vyřešit svým vstupem do vlády v roli vicepremiéra pro bezpečnost, jakéhosi vládního arbitra a vrchního dohlížitele. Po letech, kdy Kaczyński o dění v Polsku rozhodoval bez jakékoli vysoké státní funkce, to byl překvapivý krok. Už se zdálo, že tímto tahem situaci opanoval, náhle se však jeho plán začal nečekaně drolit.

 

Jednou z oblíbených strategií předsedy Práva a spravedlnosti (PiS) Jarosława Kaczyńského je odjakživa kouřová clona. Není divu – rozeštvávat polarizovanou polskou společnost opravdu není těžké. Všechny krize a aféry PiS snadno zamaskuje mediální pokrytí více či méně spektakulárních protestů – ať už jde o lékaře bojující o lepší financování zdravotnictví, univerzity hájící před vládou svou autonomii nebo občany v ulicích, kteří protestují na obranu nezávislého soudnictví či vlastních reprodukčních práv. Podobné kouřové clony se nad Polskem rozprostřely i během letošního roku, kdy celý svět bojuje se šířením nového typu koronaviru.

Navzdory pandemické krizi se polská vláda v posledních měsících soustředila hlavně sama na sebe. Nyní již bývalý ministr zdravotnictví Łukasz Szumowski (PiS) vynikl podivnými kontakty s výrobci zbraní, kteří měli Polsku dodat plicní ventilátory, a také neméně neprůhlednými osobními vazbami provázejícími nákup sta tisíc nepoužitelných roušek za pět milionů zlotých (asi třicet milionů korun).

Pozornost od boje s koronavirem odváděla také volební kampaň prezidenta Andrzeje Dudy (nominant PiS), jenž v létě jen těsně uhájil své křeslo. Tomuto hlasování předcházela promrhaná investice 70 milionů zlotých (asi 420 milionů korun) do nakonec nerealizovaných korespondenčních prezidentských voleb, které se PiS snažilo v květnu uspořádat v rozporu se stávajícími zákony. Po loňských parlamentních volbách, v nichž od roku 2015 vládnoucí Sjednocená pravice přišla o většinu v horní komoře (senátu), byla potenciální ztráta prezidentského paláce Kaczyńského noční můrou.

Obavy šéfa PiS se sice nenaplnily, pandemie však nikam nezmizela. Exministr Szumowski nepřipravil pro boj s nemocí covid-19 žádnou strategii. Místo toho se preventivně postaral o svou demisi. Mohl si být docela jistý tím, že se jeho aférami soudy zabývat nebudou. Pocit bezpečí mu jistě dodala demontáž systému nezávislé prokuratury, kterou obstaral ministr spravedlnosti a generální prokurátor v jedné osobě Zbigniew Ziobro. Druhá vlna pandemie se mezitím vzdouvala stále výše a občané čím dál tím hlasitěji volali po racionálních opatřeních.

 
Vzpurný koaliční partner

V září došlo ve vládním táboře Sjednocené pravice k roztržce mezi stranou PiS a jejími koaličními partnery, především pak Solidárním Polskem vedeným právě Zbigniewem Ziobrem. Ten se často dostával do sporů s premiérem Mateuszem Morawieckým, jenž se těší Kaczyńského přízni. Jednou z třecích ploch uvnitř vládní koalice se stal zákon na ochranu zvířat, který prosazoval hlavně Jarosław Kaczyński. Postavila se proti němu ale i řada poslanců PiS, jimž bylo následně pozastaveno členství ve straně. Zákon, jehož osud zůstává nejasný, vyvolal velké protesty zemědělců, kteří přitom často volí právě Právo a spravedlnost.

Jeho politické vůli podléhající Ústavní soud neočekávaně vydal rozhodnutí, že ustanovení takzvaného protipotratového zákona z roku 1993, které umožňuje přerušení těhotenství v případě těžkého a neodvratného poškození plodu nebo nevyléčitelné nemoci ohrožující jeho život, je v rozporu s polskou ústavou. Hned 22. října vypukly obrovské pouliční protesty. Navzdory platnému omezení konání masových akcí kvůli pandemii koronaviru se spontánní protestní vlna vylila do ulic měst – a poprvé v historii také městeček a vesnic. Stávka žen v době pandemických restrikcí a zejména její bezprecedentní rozsah musely předsedu Kaczyńského skutečně šokovat.

Cílem demonstrantů se stalo celé společenské uspořádání vypracované po roce 1989. Protest tedy míří nejen proti politikům z vládního tábora, ale také proti katolické církvi, která nejenže nabádala své politické spojence k podobným krokům v oblasti potratů, ale ústy arcibiskupa Stanisława Gądeckého také vyjádřila spokojenost s výrokem diskutabilně fungujícího soudu. Následkem politického angažmá církve bylo obléhání kostelů a rezidencí jejích představitelů mnohatisícovými davy. Došlo k narušení mší, na zdech kostelů se objevily nápisy včetně telefonních čísel na organizace poskytující pomoc se zajištěním bezpečné interrupce.

Pro část katolíků to byl další ostudný příklad politické angažovanosti církve. Jiní byli „zneuctěním“ svatostánků pobouřeni. Faktem každopádně je, že protesty měly od počátku poklidný charakter a zatažení církve do tohoto společenského sporu není vzhledem k jejímu expanzivnímu chování nijak překvapivé. Provládní média se výrazně zaměřila na jazyk protestů, který označila za vulgární a nevhodný pro mladé ženy a dívky. Vedle nejviditelnějšího symbolu osmi hvězdiček – ***** ***, tedy „jebać PiS“ (jebat PiS) -– se všeobecně objevovalo také heslo wypierdalać (jděte do prdele).

 
Verbální sebeobrana

Volba vulgárního slovníku jednoznačně signalizuje nezájem demonstrantů o jakékoli ústupky, kompromisy a jednání s vládní stranou. Část komentátorů kritizovala nekulturnost, ba primitivnost bouřících se žen a zároveň je urážela přirovnáním k dobytku. Pravicový publicista Rafał Ziemkiewicz proslulý svým neortodoxním vztahem k logice a koherentní argumentaci je dokonce označil za „agresivní, sprosté kurvičky“.

Vládnoucí pravici přitom nijak nevadí přinejmenším stejně vulgární chování nacionalistů, kteří se v posledních letech scházejí 11. listopadu ve Varšavě u příležitosti takzvaného pochodu nezávislosti. Jeho letošní ročník mimochodem skončil kromě jiného podpálením bytu, do něhož vlétla jedna z hořících světlic, jejímž původním cílem byl banner stávky žen pověšený na balkoně o patro výše.

I část nezávislých médií přitom přehlédla, že místy vulgární narace na protestech vyvolaných rozhodnutím Ústavního soudu je verbální sebeobranou, nikoli výzvou k agresi. Po té ovšem začal otevřeně volat samotný režisér této kašpařiny Jarosław Kaczyński. V groteskním televizním proslovu vyzval své stoupence k obraně polských kostelů „za každou cenu“. Výsledkem byly útoky na pokojné demonstranty ve Vratislavi a Bělostoku.

To, že předseda Kaczyński přestřelil, začíná být pomalu jasné i jeho vlastnímu politickému klubu. Pokus oslabit Zbigniewa Ziobra a převzít kontrolu nad krajní pravicí skončil neúspěchem. Ziobro odpověděl protiútokem na ideologické linii; homofobní naraci nahradil narací antiunijní. Jako záminka mu posloužilo svázání čerpání prostředků z rozpočtu Evropské unie s dodržováním vlády práva. Ziobro vyzval premiéra Morawieckého, aby unijní rozpočet za daných okolností vetoval. S tímto postupem souhlasil i Kaczyński.

Vláda ve Varšavě se tak společně s kabinetem maďarského premiéra Viktora Orbána pustila do otevřeného konfliktu s Bruselem. Předseda PiS tedy v posledních týdnech otevřel dvě fronty, které budou vyhlídky jeho strany dále zhoršovat. Po brutální pacifikaci varšavské demonstrace z 18. listopadu může těžko počítat s tím, že vše vyzní do ztracena. Výhodnou pozici už ztratil.

 

Z polštiny přeložila Anna Plasová.

autor:

design: Patrik Michl, created by KRYOBYTE s.r.o.