10. února, 2014 Martin Petr
O půlnoci 21. prosince 2013 skončilo vysílání celoplošného Rádia Viva. Nějaké rádio na Slovensku zkrachovalo, to se stává každý den, řeknete si. Ono to ale nebylo nějaké rádio a úplně standardně neskončilo, i když je pravdou, že dluhy ho tížily a jednoduše mu nebyla znovu přidělena licence. Ironií osudu je, že se tak stalo v době, kdy bylo rozpuštěno i Hnutí za demokratické Slovensko, které předchůdce rádia poměrně tvrdě kritizoval.
Rádio Viva je bývalým Rádiem Twist, které se stalo v dobách tuhého mečiarismu na Slovensku pojmem. Začalo vysílat 1. února 1993 a postupně se etablovalo jako protipól tehdy ne úplně objektivního veřejnoprávního zpravodajství. Zpravodajský žurnál výrazně kritizoval tehdejší vládní koalice vedené Mečiarovým Hnutím za demokratické Slovensko (HZDS). Veřejnost mohla vyjádřit své názory v legendárním pořadu Černá skříňka, což bylo v té době naprosto ojedinělá možnost – internet byl v plenkách a pro většinu populace kvůli horentním sumám za připojení nedostupný, veřejnoprávní média ovládala větší či menší (auto)cenzura. V této situaci jste mohli zvednout telefon a říct svůj názor na svého oblíbeného politika v rádiu, které poslouchalo 13,5 % populace i přes to, že mu nebyly přidělovány frekvence, a když se tak už stalo, někdo záhadně přesekával napájecí kabely k vysílačům.
Rádio Twist bylo zkrátka kolem roku 1998 pojmem, a to nejenom v oblasti nezávislé žurnalistické práce, ale i zábavy. Ostatně, vrchol politické satiry na Slovensku se až nápadně překrývá s křivkou popularity Rádia Twist. Skrúcaný, Piško, Noga, Filip, to vše jsou jména spojená s pořadem Apropo plus, nepřekonatelnou legendou, ve které zaznívaly například slavné „Listy premiérovi“ od občanů obce Horní výplach, chovajících pro premiéra prase, a v níž se zrodili Stredoslováci, které zná snad každý na Slovensku, jemuž je přes třicet let. Už to by stačilo na solidní legendu. Twist k tomu přidal nezapomenutelného Júlia Satinského v jeho pořadu Šlak ma ide trafiť, trefné glosy v rozhovorech Pavla Danišoviče a Milana Lasicy v Pianissimu, talkshow Milana Markoviče a vybudoval slávu Andyho Krause a Petra Marcina s jejich Uragánem. Snad každý, kdo v té době něco znamenal ve slovenské zábavě, se v Twistu objevil.
Twist pomalu ale jistě přispíval k společenské změně v roce 1998, která však paradoxně znamenala počátek jeho pádu. Postupně ztrácel posluchače, objektivního zpravodajství najednou bylo dostatek i ve veřejnoprávních médiích, zábava přestala ztrácet švih, jelikož skandálů a přešlapů politiků bylo o něco méně. Rádio se snažilo čelit v roce 2003 nepříznivé situaci změnou loga a výrazným omlazením, orientací na formát informačního a servisního rádia. Změna ale nastala pět minut po dvanácté, jelikož někdy v té době začalo být úspěšné dnes nejposlouchanější slovenské rádio Expres, a Twist se nadále propadal. O něco úspěšnější byla další změna v roce 2005, kdy se vrátila Černá skříňka a politická diskuse, ale pouze jedno nové procento posluchačů nestačilo na záchranu. Klesající poslechovost a nerozvážná expanze, kdy si Twist platil frekvenci i v Praze pro Slováky žijící v tomto městě, mu zlomily finančně vaz. Ještě v tom samém roce přišel prodej do rukou nových vlastníků a rebranding na Rádio Viva, které s formátem „nejlepší hudba všech časů“ pomalu ale jistě začalo nacházet své posluchače.
A tak by Rádio Viva možná úspěšně vysílalo dál, nebýt nevyjasněné vlastnické struktury, která mu v loňském prosinci zlomila vaz. Problematická situace má kořeny ve vlastnické struktuře Rádia Twist, které, ač navenek výrazně protimečiarovské, bylo založeno právě lidmi z okolí Vladimíra Mečiara a jeho HZDS, což je jistá paralela s televizí Markíza.
Ředitelem Twistu byl herec Andy Hryc, který sám tvrdí, že si ho do vznikajícího rádia vybrali Ivan Mjartan, bývalý slovenský velvyslanec v Praze a člen koordinační rady HZDS, rozhlasový dramaturg Ľuboš Machaj a kontroverzní Ján Budaj, který spoluzakládal HZDS a později se s Mečiarem rozešel. Hryc při finančních problémech v devadesátých létech provázal Twist s Jozefem Majským, poměrně nechvalně proslulým velkopodnikatelem, který skončil ve vazbě kvůli zkrachovalé společnosti BMG Invest a mj. úspěšně umístil svou tehdejší manželku Dianu Dubovskou na kandidátku Hnutí za demokratické Slovensko (jaký to paradox!). To ovšem, díky akcím na doručitele, nikdo nevěděl. Problém nastal v roce 1998, když se Hryc začal snažit řešit problémy rádia vstupem mezinárodních investorů, kterým zadlužené rádio nakonec za jedinou korunu postupem času prodal. Jednání to však byla zdlouhavá a komplikovaná a na Hryce je vedená kvůli zmařeným investičním příležitostem exekuce.
Tady někde začínají i problémy Rádia Viva. Ne zcela dořešené spory z minulosti způsobily, že při rozhodování o udělení nové licence pro Rádio Viva jeden ze statutárních orgánů žádost sabotoval. Viva totiž musela požádat o novou licenci na vysílání, jelikož platnost původní uplynula a rovněž již byl vyčerpán nárok na jedno prodloužení. Viva se tak stala první celoplošní stanicí na Slovensku, která za posledních několik let nedostala novou licenci.
Toto rozhodnutí, přijato těsnou většinou v Radě pro rozhlasové a televizní vysílaní, vyvolalo vášně nejenom mezi posluchači rádia. Samotní majitelé zorganizovali petici proti rozhodnutí o neudělení licence, kterou podepsalo více než 40 000 občanů, což je číslo na Slovensku poměrně ojedinělé. Navíc byly zorganizovány dva protestní pochody v centru hlavního města. Vynořují se různé spekulace o nepohodlnosti rádia, omezování svobody slova, jelikož na Rádiu Viva měl svou dvouminutovku každý den šiřitel různých antisystémových teorií T.E. Rostas, nebo případně údajném napojení subjektu, který získal licenci místo Vivy, do té doby neznáme společnosti Corporate Legal, na jednu z nejvýznamnějších slovenských finančních skupin.
Ať je pravda kdekoliv, faktem zůstane, že Rádio Viva ukončilo pozemní vysílaní 21. prosince 2013. Pokračuje však ve vysílaní streamu na internetě, obohaceného o vlastní zvukové djingly a dokonce se sem tam objeví i reklamní blok. A tak je otázkou, jestli neplatí ono známé: každá krize je skvělá příležitost. Proč majitelé neinvestují svou energii kromě právních bitev i do vybudování prvního slovenského čistě internetového rádia? Penetrace internetu na Slovensku dosáhla již slušné úrovně a v době, když se k síti připojují nejenom počítače, chytré mobily, ale i vaše lednička či auto, to je jistě zajímavá obchodní příležitost.
ROČNÍK XIII. – 2. ČÍSLO, KVĚTEN 2024