31. května, 2023 Miroslav Šepták
Čtyřiatřicetiletý Kay-Michael Dankl (vlevo) může být novou nadějí rakouské levice. Foto: Facebook/kaymichaeldankl
Třebaže rakouští komunisté jsou třetí nejstarší komunistickou stranou na světě, v zemi pod Alpami nikdy neměli na růžích ustláno. Na významu nabyli teprve po druhé světové válce, kdy část veřejnosti ocenila jejich nezpochybnitelný podíl na odporu vůči nacismu. V letech 1945–1959 zasedali v celostátním parlamentu, nicméně s postupným hospodářským zotavením Rakouska a stabilizací jeho vnitřní politiky ztráceli vliv. Poslední dobou se však zdá, že mohou opustit dlouholetou politickou periferii.
Zlom nastal na podzim 2020, kdy komunistka Elke Kahr zvítězila v komunálních volbách ve druhém nejlidnatějším rakouském městě Štýrském Hradci. Následně vytvořila společnou koalici se sociálními demokraty a Zelenými. První komunistická starostka jakéhokoliv rakouského velkého města v dějinách neusiluje o socialistickou revoluci. Místo toho se dlouhodobě koncentruje na téma dostupného bydlení a zastropování nájemného. Doslova každý může zaklepat na dveře její starostovské kanceláře a svěřit se se svým problémem. Elke Kahr nejenže naslouchá, ale často osobně hledá řešení.
V dubnu tohoto roku komunisté nečekaně zabodovali v zemských volbách v Salcbursku, když získali 11,7 procenta platných hlasů. Výsledek v jinak konzervativním městě Salcburk dopadl ještě lichotivěji. Komunisté obdrželi 21,5 procenta hlasů a obsadili druhé místo. Jejich lídr Kay-Michael Dankl dříve patřil k Zeleným, nicméně jednoho dne opustil jejich řady a začal „kopat“ za sociálnější komunisty.
Vystudovaný historik a zaměstnanec muzea zdařile vsadil stejně jako Elke Kahr na téma dostupného bydlení. V Salcburku se totiž ceny bytů a nájmů vyšplhaly do astronomických výšin, a to v takové míře, že pro podstatnou část obyvatel zůstávají obtížně dosažitelné. Komunisté nabízejí jednoduchý recept v podobě přednostního využití volných pozemků pro výstavbu městských bytů, a to nejméně jednoho tisíce bytových jednotek za veřejné peníze ročně.
Danklovi je teprve 34 let a k úspěchu mu pomohly stejné ingredience jako kdysi v případě bývalého lidoveckého spolkového kancléře Sebastiana Kurze. Vzhledem ke svému mládí působí neopotřebovaně a energicky, čímž vtiskl komunistům dynamičtější image. V kampani dokázal nalézt dostatečně rezonující profilové téma, o kterém je schopen důvěryhodně a autenticky hovořit. Dankl odmítá, že by salcburští komunisté hořeli sympatiemi pro Moskvu. Naopak rusko-ukrajinský konflikt odsoudil a zřídil fond solidarity pro poškozené válkou.
Analýzy volebního chování ukazují, že komunisté získali podporu především někdejších příznivců sociální demokracie a Zelených. Obě strany procházejí větší či menší vnitřní krizí. Socialisté již měsíce diskutují, zda je jejich současná předsedkyně Pamela Rendi-Wagner tím pravým lídrem. Nedávno dokonce požádali členskou základnu, aby se sama vyjádřila k budoucímu předsedovi.
Zelení příliš často opakují slova o nutnosti ochrany klimatu, čímž upozaďují ostatní důležitá témata. Kromě toho na celostátní úrovni vládnou s konzervativními lidovci, a musejí tudíž činit kompromisy, jež je v očích části jejich příznivců posouvají příliš do pomyslného politického středu.
V Rakousku existují výhodné rámcové podmínky pro nové levicové hnutí nebo etablovanou stranu s novým nádechem. Koneckonců na podzim minulého roku překvapil v prezidentských volbách hudebník Dominik Wlazny, známý spíše pod uměleckým pseudonymem Marco Pogo. Obsadil tehdy třetí místo se ziskem 8,3 procenta hlasů.
Široká levicová platforma s Pogem a Danklem na palubě zaměřená na témata, jako jsou dostupné bydlení, zlepšení sociální péče, navýšení penzí a zachování věkové hranice pro odchod do důchodu, by dávala smysl. Starší voliče by pak svými rétorickými schopnostmi a nemalými zkušenostmi z rakouského parlamentu mohl oslovit někdejší trockista a jeden ze zakladatelů Zelených, dnes žurnalista Peter Pilz.
Největším problémem takto koncipovaného hnutí zůstává chybějící ochota potencionálních aktérů mít odvahu a tahat společně za jeden provaz. Přesněji řečeno, chtělo by to přestat vést akademické řeči a přejít od slov k činům. Rakušané pod vlivem tápající lidovecko-zelené vlády obracejí pozornost k politickým alternativám. Napravo čekají připravení Svobodní, nalevo (zatím) nejednotná a argumentačně nekonzistentní sociální demokracie.
Bez ohledu na to, jak dopadne diskuse o socialistickém vedení, bude v pomyslném rakouském politickém ringu stále dost prostoru uskutečnit něco (staro)nového. Nedávný úspěch salcburských komunistů ukázal, že nemalá část voličů je tomu značně nakloněna.
Podpořte prosím naši sbírku na Hithitu: https://www.hithit.com/cs/project/12032/tref-se-do-demokratickeho-stredu
ROČNÍK XIII. – 3. ČÍSLO, ZÁŘÍ 2024