Nový předseda rakouských Svobodných se vydal ve šlépějích Jörga Haidera

07. června, 2021 RUBRIKA Glosy


imageFPOHerbert Kickl (velvo) a Norbert Hofer. Foto: Facebook.com/herbertkickl

 

V pondělí 7. června převzal Herbert Kickl vedení Svobodné strany Rakouska. Velmi zkušený a obratný rétor se ji pokusí pomocí osvědčených metod dovést k opětovným úspěchům.

 

Personální debaty, kdo převezme kormidlo Svobodné strany Rakouska (FPÖ), odstartovalo rozhodnutí Norberta Hofera rezignovat na předsednický post. Někdejší stranický prezidentský kandidát stál v čele tohoto uskupení od května 2019. V podzimních parlamentních volbách téhož roku Svobodní po opakovaných skandálech souvisejících s podezřením ze zneužívání veřejných financí někdejším stranickým lídrem Heinzem-Christianem Strachem oslabili a museli se spokojit s místem v opozici. Právě tato role Hoferovi příliš neseděla, neboť vystupoval umírněně a příliš konsenzuálně. K tomu se přidaly jeho nepřehlédnutelné zdravotní problémy. Přesto šlo o překvapení, když 1. června 2021 prostřednictvím Twitteru oznámil konec ve funkci předsedy FPÖ.

Na základě jednomyslného rozhodnutí předsednictva Svobodných ze 7. června se jeho nástupcem stal Herbert Kickl. Tuto volbu musí ještě potvrdit mimořádný stranický sjezd, který se uskuteční v sobotu 19. června. Jedná se ale o formální záležitost.

Rodák z Korutan Herbert Kickl působí v řadách FPÖ od roku 1995. Začínal psaním projevů pro bývalého předsedu Svobodných Jörga Haidera, aby se posléze stal jedním z hlavních stranických volebních stratégů. Nikdy nešel pro ostré slovo daleko. Například v roce 2010 stál za sloganem „Vídeňská krev – mnoho cizího nedělá nikomu dobře“. Od prosince 2017 do května 2019 vedl v první vládě lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze resort vnitra, přičemž opozice mu opakovaně vyčítala snahu zpolitizovat ministerstvo. Přesto lze tvrdit, že mezi částí policistů byl jako nadřízený populární, neboť se stylizoval do pozice jejich obhájce a prosadil více financí pro vnitro ze státního rozpočtu. Po výše uvedených Stracheho kauzách museli Svobodní vládní křesla opustit.

Do svého ministerského angažmá byl Kickl spíše mužem v pozadí. Od té doby však chce vést a rozhodovat. V souvislosti se současnou koronavirovou pandemií se stal jedním z nejhlasitějších odpůrců vládních opatření, která označuje za neúčinná a přehnaná. Odmítá například nošení roušek v parlamentu nebo očkování.

Herbert Kickl se těší podpoře tvrdého jádra FPÖ, nicméně příznivci ostatních stran ho v oblibě příliš nemají. Je zřejmé, že po jeho zvolení do předsednické funkce Svobodní ještě zostří opoziční rétoriku vůči současné vládě Sebastiana Kurze. Ostatně jejich strategie pasovat se do role obhájců „malého člověka“ a bojovníků proti „mocným“ jim v minulosti několikrát pomohla k úspěchům.

Kickl rozhodně není člověkem, který by se svých konkurentů bál. Právě naopak. Na pondělní tiskové konferenci poznamenal, že neměl lepšího učitele, než byl jeho slavnější předchůdce Jörg Haider. Někdejší korutanský hejtman, jenž na podzim 2008 tragicky zahynul, převzal v roce 1986 FPÖ na úrovni pětiprocentní voličské podpory. O třináct let později dovedl Svobodné v parlamentních volbách ke druhému místu se ziskem 26,9 procenta odevzdaných hlasů. Ani tento výsledek mu však nepomohl k tomu, aby osobně zasedl ve spolkové vládě vedené lidoveckým kancléřem Wolfgangem Schüsselem. Pro své politické soupeře nebyl kvůli dlouholeté ostré rétorice spolehlivým a vítaným partnerem. Podobný osud hrozí Kicklovi, byť ten si už na rozdíl od Haidera ministerský post krátce vyzkoušel.

 

autor:

design: Patrik Michl, created by KRYOBYTE s.r.o.