27. května, 2015 Miroslav Šepták
Vídeňský starosta Haüpl obhajuje svůj post. Zdroj: Wikimedia Commons/Thomas Lehmann
Koncem května dojde k novému rozdělení mandátů v Burgenlandu a ve Štýrsku, na podzim pak v Horním Rakousku a ve Vídni. Do výše vedených klání promluví vedle specificky místních témat rovněž (ne)spokojenost občanů s rakouskou vládou. Na klesající voličské preference reagoval kabinet vytažením esa z rukávu – prezentací dlouho slibované daňové reformy, kterou ale nedokázal dostatečně mediálně zužitkovat. Kromě toho pozitivní účinky daňových změn pocítí většina Rakušanů nejdříve v roce 2016.
Nadcházející měsíce přinesou souboj hlavně mezi vládní sociální demokracií (SPÖ) a opozičními Svobodnými (FPÖ). Zatímco „červení“ obhajují tři hejtmanská křesla, „modří“ navazují s výjimkou Vídně na průměrné výsledky. V případě ztrát hejtmanských postů a křesla vídeňského starosty musí socialisté počítat s debatou o setrvání Wernera Faymanna ve funkci spolkového kancléře.
Nejlepší výchozí pozici má SPÖ v Burgenlandu. Hejtman Hans Niessl se těší značné popularitě, jeho působení oceňují voliči napříč politickým spektrem, přesto jen stěží udrží absolutní většinu. Prolomí místní sociální demokracie pomyslné ledy utvořením koalice se Svobodnými?
Naopak nejméně záviděníhodná situace panuje pro nejsilnější levicovou stranu ve Štýrsku. Před pěti lety utvořil hejtman Franz Voves s lidovci „reformní partnerství“ s cílem rozsáhlých změn v oblasti nazývané „zeleným srdcem“ Rakouska. V praxi jde o provedení podstatných reforem s důrazem na správní oblast (zrušení proporčního zastoupení při vytváření vládní koalice, zjednodušení struktury zemské vlády, snížení byrokracie v zemské správě). Migrace obyvatel z vesnice do městských aglomerací a rostoucí nezaměstnanost přiměly vládu ke slučování menších obcí do větších samosprávních celků (z původních 542 na 287). Někteří souhlasně přikyvovali, u jiných vyvolalo narušení zavedených pořádků značnou nevoli. Rozezlení občané vyvěšovali transparenty a sepisovali petice.
Výsledek štýrských voleb může sloužit jako podstatný precedens pro rakouskou politiku; odpovědní činitelé si na základě něho příště dobře rozmyslí, zda budou prosazovat zásadní změny, nebo radši postupovat opatrně.
Svobodní v kritice reformního partnerství vytušili prostředek k vzestupu. Výrazné profilující téma podpořili zdařilou personální inovací, když do čela zemské organizace poslali perspektivního Maria Kunaseka. A začaly se dít věci. Na podzim 2013 FPÖ v parlamentních volbách ve Štýrsku zvítězila, minulý rok v klání o mandáty do Evropského parlamentu obsadila druhé místo a v březnu tohoto roku v komunálních volbách výrazně posílila. V květnovém hlasování sice patří zlatá nebo stříbrná medaile spíše do roviny optimistických spekulací, naproti tomu zdvojnásobení počtu stávajících mandátů v zemském sněmu a zaznamenání historicky nejlepšího výsledku představuje naprosto realistický cíl.
V Horním Rakousku předvedou socialisté a Svobodní vyrovnaný souboj o druhé místo. Zatímco zdejší SPÖ je v krizi, FPÖ na čele s Manfredem Haimbuchnerem vykazuje opačný trend. Jednomu z nejužších spolupracovníků předsedy Svobodných Heinze Christiana Stracheho pomohla funkce vládního referenta pro bytovou výstavbu k jasnější profilaci mezi elektorátem, což může spolu s tradičními tématy (přistěhovalectví, vnitřní bezpečnost) zamíchat kartami ve prospěch FPÖ.
Nejprestižnější souboj letošního roku proběhne v rakouské metropoli. Funkci vídeňského starosty obhajuje od roku 1994 sociální demokrat Michael Häupl a rád by k tomu přidal ještě dalších pět let. Občané rakouského hlavního města na podzim vystaví vysvědčení vůbec první rudo-zelené koalici v zemi. Rostoucí nezaměstnanost, kriminalita i zdražování komunálních poplatků mohou být vodou na mlýn vyzyvatelům. Zkušený politický matador bude čelit zejména kontroverznímu Strachemu. Předseda Svobodných usiluje o poslání Häupla do politického důchodu, to by však musela SPÖ v předvolební kampani zcela vyhořet. Jakékoli, byť sebemenší posílení má pro Stracheho nemalý význam, neboť si tím udrží image vítěze.
Ze stínu souboje SPÖ-FPÖ budou chtít vystoupit lidovci. ÖVP obhajuje v Horním Rakousku absolutní většinu. Udržet ji bude při očekávaném posílení FPÖ velmi těžké, minimálním cílem zůstává zisk alespoň 40 % odevzdaných hlasů. V ostatních spolkových zemích by pár mandátů navíc mohlo stabilizovat vnitrostranickou situaci a dodat motivaci k další práci.
Zelení usilují o potvrzení nárůstu voličské přízně, čímž chtějí získat další vstupenky do vládních koalic. Liberálnímu Novému Rakousku půjde o pevnější zakotvení v komunální politice. Pozornost si zaslouží i některé regionální zvláštnosti. Ve Štýrsku doufá v zázrak kdysi štika, dnes leklá ryba rakouské politiky, strana miliardáře Franka Stronacha. V rakouské metropoli má alespoň v některých obvodech zajímavý potenciál levicový volební blok „Vídeň jinak“, nebo mnohými odepisovaný Svaz pro budoucnost Rakouska, tedy strana, již po odchodu od Svobodných založil zesnulý Jörg Haider.
Letošní rok slibuje v Rakousku ještě mnohé zápletky; na jeho konci může politická mapa republiky pod Alpami vypadat docela jinak než ta dnešní.
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025