Politické zemětřesení v Rakousku

26. dubna, 2016 Miroslav Šepták RUBRIKA Glosy

---

Vlast nepočká... Foto: Miroslav Šepták

 

Déle než sedm dekád platilo, že v rakouských celostátních volbách vítězili sociální demokraté (SPÖ) nebo lidovci (ÖVP). Tato jistota po nedělním prvním kole prezidentských voleb patří minulosti. Ve druhém kole svedou souboj kandidáti, jejichž vnímání prezidentské funkce se výrazně liší.

 

Kandidáti vládních stran SPÖ a ÖVP Rudolf Hundstorfer a Andreas Khol zůstali daleko před branami 2. kola. Voliči tak vyslali jasný signál, že jsou nespokojeni s prací spolkového kabinetu. Nejvíce jim vadí nekonzistentní a nejasná vládní azylová politika. Neočekávaný masový příliv migrantů vyvolává u mnohých obyvatel Rakouska pochybnosti, zda dokáže malá země takové množství příchozích úspěšně integrovat do většinové společnosti. Nespokojenost s vládou způsobuje rovněž rekordně vysoká nezaměstnanost, klesající výkonnost rakouského hospodářství, rostoucí zadlužení země i stagnace potřebných reforem především v oblasti vzdělání a sociálního systému.

 

Známá rétorika s úsměvem

Ze současné situace nejvíc těží opoziční Svobodní (FPÖ). Jejich prezidentský kandidát Norbert Hofer, jenž vyhrál nedělní první kolo s 35,1 % hlasů, požaduje zpřísnění rakouské azylové politiky a kritizuje současný vývoj Evropské unie. V minulosti se kladně vyjádřil k hnutí Pegida. Vystupuje ale s úsměvem, namísto konfrontačního stylu volí dialog a umírněný tón. Jakoby ani nepatřil do strany vedené kontroverzním Heinzem Christianem Strachem. Hofer kdysi utrpěl vážné zranění při paraglidingu. Kvůli částečnému poranění míchy strávil déle než rok v nemocnici. Navzdory tomu ve srovnání s ostatními kandidáty působil mladě, dynamicky a neopotřebovaně. Navíc se angažuje ve prospěch zdravotně postižených, což mu též získává sympatie.

 

Druhé kolo bez jasného favorita

Hoferovým vyzyvatelem bude 22. května bývalý předseda Zelených profesor ekonomie Alexander van der Bellen, jehož názory v otázkách migrace a Evropské unie se od těch kandidáta Svobodných zcela liší. Rozdílně by přistupovali i k výkonu funkce hlavy státu. Zatímco Hofer hodlá být aktivním prezidentem, van der Bellen chce navazovat na dosavadní tradici a být spíše nadstranickým „čestným makléřem“. Na druhou stranu dal jasně najevo, že nejmenuje vládu v čele s reprezentantem Svobodných.

Ačkoliv poslední dubnovou neděli obdržel kandidát Zelených podstatně méně hlasů (21,3 %) než vítěz, nastávající duel o rakouského prezidenta bude zcela otevřenou záležitostí s těžko předvídatelným vyústěním. Klíč k úspěchu spočívá v mobilizaci nejenom vlastních voličů, ale zejména v oslovení příznivců neúspěšných kandidátů. A tady má van der Bellen rozhodně lepší výchozí pozici než Hofer.