Rozbíječi okovů

01. března, 2021 RUBRIKA Úvodník


imageBLord Petyr Baelish právě vytváří chaos. Foto: Facebook/GameOfThrones/photos

 

„Chaos není propast, chaos je žebřík,“ pronesl lord Petyr Baelish, jedna z nejproradnějších postav seriálu Hra o trůny. Ponechme teď stranou, ke komu na české politické scéně bychom mohli tohoto lstivého muže přirovnat. Každopádně se už přes rok nacházíme v obtížné situaci pandemie nemoci covid-19. Podobné krize představují pro chaos živnou půdu. A ta je u nás úrodná mimořádně. V momentě vzniku těchto řádků bičuje zemi další vlna koronaviru. Vlastně se od podzimu jedná o neustálé vlnobití.

Za zvládání pandemie v zemi nese hlavní odpovědnost vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Nemá smysl opakovat všechna jeho selhání. Babiš pochopitelně není sám, kdo tváří v tvář nevyzpytatelnému nepříteli dělá chyby. Asi každý z nás si během posledního roku ohledně koronavirové krize občas protiřečil. Řada opozičních politiků v tom není výjimkou. Premiér ovšem vršil chyby také ve chvílích, kdy byla situace celkem čitelná.

Roky jsme na stránkách tohoto časopisu líčili Babiše jako nebezpečí pro demokracii. Oprávněně. Jeho střet zájmů, který zemi navíc dělá ostudu v Evropské unii, je v liberálnědemokratickém systému nevídaný a ohrožuje jej. Premiér je navíc podezřelý z různých machinací, což znamená zátěž pro justici a potenciální hrozbu pro trojí dělení moci. Babiš kvůli svým kauzám, podnikatelským zájmům a způsobu provozování politiky jede na tygrovi. Takový jedinec není v komfortní situaci a neměl by řídit stát. Toto vše se během let nezměnilo. Asi téměř všechny Babišovy kritiky ale v posledních měsících překvapilo, jak špatný je manažer. Sebevědomý oligarcha, který se svým oponentům vysmíval, že nepostavili ani psí boudu, nyní sám vzbuzuje otázky typu: „Jak tento člověk mohl vybudovat a řídit Agrofert?“

Současný chaos v zemi umocňují blížící se říjnové sněmovní volby. Aby toho nebylo málo, po nešťastně načasovaném únorovém rozhodnutí Ústavního soudu nemáme plně funkční volební zákon. Na jeho nové podobě se vzhledem k rozdílnému složení Poslanecké sněmovny a Senátu bude muset vláda dohodnout s opozicí. Kvůli nedobré atmosféře v zemi, rostoucí předvolební horečce a zmíněné Babišově jízdě na nelítostné šelmě se taková dohoda pravděpodobně nebude rodit lehce. Ústavní soud svým tříletým váháním s jinak docela správným rozhodnutím jako kdyby chtěl nějakému lordu Baelishovi přistavit žebřík.

Říká se to skoro o každých sněmovních volbách, ale tentokrát jde opravdu o nejdůležitější hlasování od roku 1989. Jednak kvůli pandemii, byť u ní už existuje světlo na konci tunelu v podobě již započatého očkování, jednak kvůli tomu, že polistopadový režim čeká na restart. Předchozí pokus z roku 2013 symbolizovaný zvolením Miloše Zemana prezidentem a nástupem Andreje Babiše do vysoké politiky se zjevně ani trochu nepovedl.

Dnes je v módě líčit česká devadesátá léta jako dobu temna, jež byla takřka horší než předchozí normalizace. To je samozřejmě nesmysl. Některé současné negativní jevy bezpochyby mají kořeny v této převratné době, ale celkově se jednalo o období rozkvětu. Po třiceti letech už pochopitelně žijeme v jiné zemi a změnil se i okolní svět. Pandemie ukazuje pozitiva i odvrácenou tvář pokračující globalizace, v níž mnohé problémy pramení. Některá mainstreamová hesla z devadesátých let je určitě třeba přehodnotit. Například, že každý je svého štěstí strůjcem a za neúspěch si může každý sám. Minimálně v oblasti vzdělávání to neplatí, jak teď kupříkladu ukazují problémy s výukou na dálku.

Na tyto a další věci bude muset nově zvolená garnitura reagovat. Pandemie v mnohém naznačila, jakým směrem by se měla modernizace státu ubírat. I proto bude rozhodování u volebních uren obzvláště důležité. Průzkumy naznačují, že by se k moci mohly dostat dvě středopravicové koalice. Nemá smysl si nikoho idealizovat, ale lídři pěti stran, které se na těchto koalicích podílejí, dávají naději na pozitivní změnu. Politickou i lidskou. Je ovšem nutné mít stále na paměti, že volby v Česku dopadnou vždy zcela jinak, než se ještě pár týdnů před nimi zdá.

Čekají nás navíc další měsíce pandemie spojené se ztrátami na životech i obrovskými ekonomickými škodami. Může se stát, že se v neformálním autoritářském bloku, který má v současnosti v Poslanecké sněmovně většinu, pouze přeskupí síly. Nebo se objeví někdo úplně nový, kdo se rozhodne vylézt na onen pomyslný žebřík. Lord Baelish z něj nakonec spadl. Jinou taktiku od začátku volila Daenerys, žena s tváří anděla, jež sama sebe označovala za rozbíječku okovů. A skutečně řadě lidí pomohla, její touha po moci však zároveň přinášela zkázu. Jedním z poselství Hry o trůny je varování, abychom si na samozvané spasitele dali pozor.

autor:

design: Patrik Michl, created by KRYOBYTE s.r.o.