06. prosince, 2023 Tomáš Fošum
Jarosław Kaczyński po neúspěšných volbách přitvrdil. Mluví mimo jiné o plánech Evropské unie, která prý chce anihilovat polský národ. Foto. Facebook/pisorgpl
PiS navíc v Polsku posledních osm let vládlo tak ostře, až z demokratického systému jiskry létaly. Následné požáry se občas řešily na úrovni Evropské unie. Šlo zejména o změny v polské justici, které ani při troše dobré vůle nešlo chápat jinak než jako chuť přistřihnout nezávislým soudům křídla. ODS, jež se doma oprávněně vymezovala vůči autoritářským tendencím Miloše Zemana a Andreje Babiše, k počínání svého polského partnera buď mlčela, nebo ho zlehčovala.
PiS, v jehož čele stojí Jarosław Kaczyński, utrpělo v říjnových volbách Pyrrhovo vítězství. Většinu křesel v parlamentu mají tři doposud opoziční bloky v čele s Donaldem Tuskem. Kaczyńského strana přesto získala nezanedbatelných zhruba 36 procent hlasů. Více než třetina polských voličů si ji určitě nevybrala jen proto, že se snažila zkrotit justici. Toto téma není podle průzkumů pro ně v podstatě vůbec důležité. Daleko větší roli hrály vstřícná sociální politika a postoje strany ve světonázorových záležitostech. Což jsou legitimní důvody pro volbu, které není správné zesměšňovat.
Otázkou ovšem zůstává, co na politice PiS oslovuje občanské demokraty. Že by ekonomicky liberální ODS chtěla napodobit jeho štědrou sociální politiku? Nebo se jí zalíbilo, jak PiS udělalo z veřejnoprávních médií hlásnou troubu vládní propagandy? Pravda je, že se za éry opoziční smlouvy ODS pod vedením Václava Klause o krok tímto směrem pokusila. Už je to však více než dvacet let a v poslední době občanští demokraté nezávislost veřejnoprávních médií víceméně podporují.
Těžko lze také uvěřit, že by ODS sdílela s PiS například postoj k Německu, po němž Kaczyńského strana požaduje válečné reparace. Nacistická zvěrstva bezpochyby musejí být při vhodných příležitostech připomínána. Nicméně útočit kvůli nim na dnešní německé politiky, kteří se zločiny Hitlerova režimu nemají nic společného, působí šíleným dojmem. Obzvláště, když se jedná o spojence v EU a NATO.
Právo a spravedlnost ale německou kartou hraje i jinde. Donalda Tuska, jenž se po necelých deseti letech vrací do premiérského křesla, dlouhodobě označuje za zrádce, Němce a zaprodance Berlína. Evropskou unii Jarosław Kaczyński přirovnal k budování čtvrté říše. ODS sice za časů Václava Klause v roce 2002 strašila v předvolební kampani imaginárním sudetoněmeckým nebezpečím, ale od té doby se hodně posunula. Jen sotva by něco podobného udělala i dnes.
Výše zmíněná pře v ODS ohledně polských voleb měla dva protagonisty, předsedu Senátu Miloše Vystrčila a europoslance Alexandra Vondru. Zatímco prvně jmenovaný neúspěch PiS přivítal, druhý ho za toto vyjádření kritizoval. Právě Vondra patří k hlavním zastáncům členství ODS v ECR. Tuto frakci charakterizuje euroskepticismus, který rovněž vytváří pojítko mezi PiS a současnými europoslanci za ODS.
Slovo europoslanci jsme v předchozí větě nezmínili náhodou. Řada jiných členů ODS by totiž volila návrat do frakce středopravicové Evropské lidové strany (EPP). Podle některých hlasů ze zákulisí k nim patří předseda Petr Fiala. Ostatně tomu se podařilo v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu proti vůli Alexandra Vondry prosadit, aby v nich ODS kandidovala společně s TOP 09 a KDU-ČSL v rámci zavedené koalice SPOLU. Obě menší strany přitom náleží do EPP.
Vzhledem k reálné evropské i domácí politice ODS dává její spolupráce s PiS čím dál menší smysl. Fialova pětikoaliční vláda sklízela vesměs chválu za loňské předsednictví v Radě EU. Navíc se nelze ubránit dojmu, že pod vlivem praxe kdysi euroskeptický profesor politologie Petr Fiala leckteré své původní názory na EU obrousil. Kdyby se mu případně povedlo dovést ODS po čtrnácti letech zpět do EPP, prospělo by to svým způsobem celému Česku. Fungující spolupráce v EU je naším národním zájmem. PiS míří do opozice. Vzhledem k jeho nátuře se dá čekat, že se zradikalizuje. Koneckonců po volbách euroskeptický a protiněmecký tón ve výrocích Kaczyńského a spol. výrazně zesílil. Členství ve společné frakci bude pro Fialovu ODS stále větší zátěží.
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025